Zase Skalka?

Ne, opravdu tohle nikdo neřekl. Snad jedině v duchu já.
Když Mona navrhnul výpravu na Skalku, měl jsem v hlavě už jiný plán. Ale to nevadí. Spíše mi problesklo hlavou, kolikrát já už na té Skalce byl. Vždyť letos, 15. ledna, jsem zde už podruhé. Můj skromný odhad je asi kolem stovky návštěv.
Poprvé si nevzpomenu, bude to už jářku padesát let. Pamatuji si starou chatu, pamatuji si rekonstrukci na začátku devadesátých let. No a pamatuji samozřejmě i katastrofální požár.
Tady nechám prostor spíše pro Monu. Já si jinak nic nepamatuji, zapomínám události, jména, obličeje, prostě všechno. Proto raději plánuji a hledím do budoucna.
Mona, to je jiná… Chodící kronika s pamětí elefanta. Pamatuje si věci, že mnohdy žasnu a myslím, že nejsem sám. A to podání psaného textu a mluveného projevu. Někdy mám pocit, že pamatuje i Masaryka na koni. Kdyby ten mačo už dávno napsal nějakou knihu.
 

Dříve než dopíši zamýšlený článek, musím vám s hořkostí v srdci oznámit, že nás dne 25. 12. 2021
ve věku 82 let opustil zakládající člen a dlouholetý vedoucí karvinských LESANŮ

……Radoslav Šelner - RED

Red je s TROJKOU spjatý skrz svého syna Radka, zv. Paš. Paš přišel do TROJKY jako velmi mladý, snad v jedenácti letech!! (Kdo ho tam asi poslal?) Radek potom doma vyprávěl, co v oddíle a na výpravách prožívá s takovým zaujetím, že v Redovi se počaly otevírat vzpomínky z jeho mládí. Neboť jako synek byl aktivním členem legendárního ostravského oddílu BVÚ Karla Líby. A tak se stalo, že v roce 1976 sloučením dvou pionýrských oddílů Tygříci a Vlaštovky vznikli karvinští Lesani. Oddíl následně vstoupil do TJ. NHKG Karviná - závod 19 a stal se naším sesterským oddílem.

Vyrazil jsem ještě za světla. Všude je bílo. Tachometr na kole ukazuje - 6°C. Mažu si to cestou za Jäklem a potom za panelárnou a přes „Stalingrad“ – rozuměj Karvinou 6 – Nové město. V kletru vezu dvacet výtisků „TTT“ a fotoaparát. Už svítí vánoční hvězdy na stožárech pouličního osvětlení na třídě „Osvobození“. Smráká se. Přejíždím křižovatku u PRIORU, obhlížím „KFC“, ještě jsem tam nikdy nebyl, ale pracuje tam „lišák“ Tříska, neviděl jsem ho skrz okenní tabule. Ale ládovala se tam nějaká rodinka, korpulentní maminka a korpulentní dětičky. Jezuskote!!

Šlapu do kopce na fryštátský rynek. Kdysi zde jezdila i tramvaj. Tma je už hmatatelnější. Mířím Pivovarskou ulicí ke kostelu „Povýšení svatého Kříže“. Nikde nikdo. Odkládám kolo do stojanů, snad mi ho v adventním čase nikdo nevezme. Sahám na železnou kliku kovaných dveří kostela, je otevřeno, všude tma. Vcházím do chrámové lodi. Na oltáři hoří svíce, vlevo od vchodu je „betlémské světlo“.

Jsou zprávy, které se nepíší lehce, a už vůbec ne v adventních dnech před Vánoci. Volal Domino Antkovi, že nám umřel Rychlík. Už tu není. Odešel na svoji, jak se v oddíle říká, poslední výpravu. Tak si tak nějak mnu oči. Za okny je kalné ráno. Slza sjíždí po tváři, když si čtu Antkův příspěvek v prosincovém TTT – 673. měsíce oddílové činnosti. Takové zprávy by neměly před Vánocemi přicházet!! A už vůbec ne o takových chlapech – Trojkařích, jako byl Rychlík!

Rychlíka jsem měl moc rád. Byl to Trojkař, jak se říká, tělem i duší. Nezapomenutelný je jako „Jech z Rosenthalu“ na táboře „Pod junáckou vlajkou“ v roce 1990! Ty přiložené fotografie patří k nejsilnějším rokům Trojky. A Rychlík byl jedním z tahounů, vždy stál pevně v řadě Rysů a za svoji družinu se rval se sveřepou zarputilostí.

Od úterý do čtvrtka proběhly úspěšně družinové turnaje prosincového DOD ping-pongu. Za Lišáky postoupili Kayak, Gorka a Kroky, ve středu si mezi Vydrami postup vybojovali Sky, Pedro a Maty, a tři Rysové si potrénovali a postoupili všichni - Čedar, Mlčoch i Frenky.

Na zasněžené louce před vesnicí stojí bubeník ve starém, ale dobře udržovaném kabátě. Zabubnuje, počká až se lidé začnou scházet, rozbalí zprávu a začne svým hlubokým hlasem číst:

“Pozor, pozor, naši princeznu unesl drak,
pan král proto na vědomí dává,
že kdo ji osvobodí,
toho čeká odměna vskutku královská.

Hrdinové, princátka, hloupí Honzové a chytré Jarmily
na hrad spěchejte a princeznu se hledat vydejte.”

Advent už je v běhu a mě se do rukou dostal šifrovací adventní kalendář. Původně jsem jej nechtěl pouštět dál, ale protože mnohé šifry jsou celkem příjemné a během roku vlastně nepoužitelné, posílám odkaz pro všechny (zájemce). 
Nejúspěšnější řešitelé snad získají nějakou odměnu. Přinejmenším jim zůstane dobrý luštitelský pocit. Šifrovací adventní kalendář je určen pro Karvinskou i Olomouckou Trojku a samozřejmě pro každého, kdo si jej stáhne a budě luštit a řešit. 
Přečtěte si dobře návod, je tam jasně uvedeno, že dětem mohou pomoci s řešením rodiče. (Pitris, nemusíš kvůli tomu za maminkou).

Zápis z výpravy provedl Čedar. Posuďte sami, jak se mu povedl. Díky, Čedare!

Ve středu nám Kassa přes WhatsApp oznamuje, že kvůli zhoršující se epidemiologické situaci neproběhne Podzimní Rodeo během plánovaného přespání v klubovně z pátku na neděli. Místo toho v pátek proběhne normální oddílovka, na které Rodeo zahájíme a pokračovat budeme v sobotu na jednodenní výpravě do Domašova.  

Bohužel na oddílovce zjišťujeme, že ani tuto variantu uskutečnit nemůžeme, neboť nás dorazilo sedm. Zbylých deset hochů je omluveno (karanténa, nemoc). Nezbývá nám nic jiného než Rodeo odložit na dobu neurčitou. Kassa se nás ptá, jestli chceme jet v tomto počtu zítra na výpravu. Všichni souhlasí, a tak je rozhodnuto – na výpravu pojedeme!