Poslední stínadelské tajnosti – pátá kniha stínadel

Nový stínadelský příběh začíná přibližně půl roku po posledních vzrušujících událostech ve Stínadlech (viz kniha Poselství ze Stínadel). Rychlé šípy pomohou dívčímu klubu Pomněnek upravit klubovnu, která se nachází v domě ve slepé uličce kolmo na Rozdělovací třídu, ale na stínadelské straně. Vedoucí dívek je ze Stínadel, zatímco ostatní dívky jsou z Druhé strany. Jarka Metelka si při jedné návštěvě klubovny všimne, že dívky nemají ve svém herbáři list ginga, a tak jim velkoryse slíbí, že jim Rychlé šípy mohou dát list ze svých zásob, dokonce každé jeden list. Ve své klubovně ale hoši rychle zjistí, že žádné listy nemají. Ani své osobní, a ani list v jejich klubovním herbáři. Aby před děvčaty „neztratili tvář“, rozhodnou se zajít do Stínadel a ve svatyni vontské skupiny Uctívačů ginga, si tajně pár listů z jejich posvátného stromu utrhnout. Vpádem do svatyně se následně zapletou do celé řady nebezpečných příhod, ve kterých mohou utržit nejeden výprask, ale jak se vzápětí ukáže, jde dokonce o život…

         Grifin.     (Rozebráno, vyprodáno...)

Příběh navazuje na romány Jaroslava Foglara Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta.

V tomto dalším, 4. pokračování stínadelské historie, se Rychlé šípy znovu vydávají do Stínadel po tom, co se k nim dostane Losnova šifrovaná zpráva. Z ní se dozvědí, že byl Velkému Vontovi Losnovi ukraden hlavolam Ježek v kleci.
Pustí se tedy do pátrání po zloději. Ve Stínadlech se setkávají s celou řadou jim již známých postav z předchozích svých výprav a seznamují se i s novými, dosud neznámými Vonty. Podaří se jim rozluštit tajemství původu Jana Tleskače a zločinecké čachry tajemné Stínadelské smrtky.

Vydáno nakladatelstvím Albatros (14.12.2020).
Odkaz zde

První vzkříšení Junáka proběhlo po zákazu německými okupanty v roce 1941, až po skončení II. světové války 1945. V roce 1951 byl Junák zakázán komunistickým režimem a podruhé, na dva roky vzkříšen k životu, až v bouřlivém roce 1968. Po novém zákazu v roce 1970 čekala skautská organizace celých dvacet let ke svému třetímu, poslednímu vzkříšení.
Zkušený vedoucí Robin se vrací i s rodinou do svého rodného města Olomouce, kde zakládá turistický oddíl mládeže. Oddíl získává klubovnu uprostřed města ve starém zanedbaném, ale tajemstvím obestřeném domě, „U Žida“. Příběh oddílu se odvíjí na pozadí dramatických událostí v naší republice od podzimu 1988 až po „sametovou revoluci“ v roce 1989.
Knížka je opatřena poznámkami připomínajícími události, které nakonec vyústily pádem totalitního režimu v naší republice a k třetímu vzkříšení Junáka.

Objednání knihy: https://olomouc.skauting.cz/kniha/

Dva nerozluční kamarádi Jirka a Flint zoufale touží po prožití jakéhokoliv vzrušujícího dobrodružství. Pouhé shlédnutí dobrodružných filmů v místním kině jejich touhu nedokáže ukojit. Když už si myslí, že v jejich městě se nedá nic dobrodružného prožít, nastává 21. srpen 1968 – obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy, iniciované Sovětským svazem. Mezi stovkami vylepených protestujících letáků proti okupaci, najdou v jedné zapadlé uličce ve staré části města náborový letáček do nově vznikajícího skautského oddílu. Výzvy uposlechnou a od tohoto okamžiku se stávají účastníky velkého dobrodružství, o kterém předtím jen snili. Vydrželo to ale jen dva roky a Junák byl z politických důvodů opět, už po třetí ve své historii, zakázán.

Knížka vyjde k 60. výročí založení Karvinské TROJKY na jaře 2024.

Černý tábor
Byl to zvláštní tábor. Během několika dní vznikly bez ohledu na družiny, dvě nesmiřitelné „gurmánské (politické) strany“ Kofoláci a Arokoláci. Kofoláci konzumovali pouze kofolu a Arokoláci pouze arokolu. Obě politické strany bojovaly za zrušení výroby té druhé limonády. Jak to nakonec dopadlo, dovíte se v našem příběhu.
Tábor hrůzy
Vůdce tábora se pokouší získat tři orlí péra, ale není mu přáno. Z osamělosti se musí vrátit do tábora, protože místo jeho táboření náhodou objeví neznámý lesák. V chatách v údolí, kde stojí tábor, řádí a krade lupič Ženožička, kterého se policie marně snaží ve složitém terénu v lesích kolem tábora chytit. Přitom je objevena v lese mrtvola. Případu se ujímá kriminálka…
Řefv TROJKY
Ve třetí části jsou vybrány „nejpěknější“ zápisy z knihy hlídek pod názvem Střípky táborové hlídky i s ilustracemi. Věřím, že se nad zápisy a nad veselými kresbami pobaví nejen ti, kteří to na vlastní kůži zažili.

Jaroslav Foglar: Úžasný příběh plavčíka Jacka

Od založení oddílu v roce 1964 jsme byli, jako raketová posádka časopisu ABC mladých techniků a přírodovědců RP č. 2711 Zálesáci (po zrušení raketových posádek u časopisu ABC přejmenována na družinu Rysů), v písemném kontaktu s naším řídícím „stovkařem“ Jaroslavem Foglarem – Jestřábem. (Stovkař korespondenčně řídil sto RP.) V té době mu už komunistický režim dovolil sem tam něco publikovat (dokonce Ostravský kulturní zpravodaj začal vydávat seriál Rychlé šípy). 13. ledna 1965 jsme od něho dostali dopis, v němž nám sděluje, že v lednu až březnu 1965 bude vysílat stanice Československo – studio Ostrava četbu na pokračování spojenou se zadáváním úkolů s názvem Deset úkolů plavčíka Jacka.
Poprosil nás, jestli bychom neudělali vysílání reklamu, což jsme rádi podnikli (viz kronika – Radar – ročník 1964 č. 2).
Rozhlas vysílal příběh pro nás v nevhodném čase vždy v neděli dopoledne. Na výpravy jsme si brali proto tranzistoráky a poslouchali příběh v lese, dělali si poznámky k textu a doma jsem se podle poznámek snažil každou kapitolu napsat. Na závěr příběhu byla vždy vysílána zpráva v morseovce.
Celý příběh jsem potom zpracoval v ECHU v roce 1970. Příběh, který si můžete stáhnout do svého PC, je text, jak ho napsal Jestřáb. Vyšel až v roce 1989 v knížce „Jestřábe vypravuj…“ a měl za následek, že jsem dopsal příběh pirátské lodi Černý delfín pod názvem „Železná ruka“.

Odkaz na: Úžasný příběh plavčíka Jacka

Ještě v roce 1989 jsem napsal legendu oddílové dlouhodobé hry Železná ruka. Sledovali jsme v ní další osudy pirátské lodi Černý delfín a jejího kapitána Wiliama O´Briena, zvaného Železná ruka. Na začátku příběhu vyloví posádka Černého delfína z moře trosečníka, který se představí kapitánovi jako anglický šlechtic Thomas Stradling, námořní důstojník. Černá ruka ho jmenuje svým druhým lodním důstojníkem, ale nedůvěřuje mu. Čas ukáže, že jeho nedůvěra byla oprávněná.
Hra byla potom s úspěchem hrána v obou oddílech.
Ve stejném roce (1989) vyhlásila na internetových stránkách Universita Palackého (UP) v Olomouci soutěž o nejlepší dlouhodobou (etapovou) hru pro volnočasovou aktivitu dětí organizovaných v turistických oddílech. Odměna za umístění na prvním místě bylo zařazení hry na internetové stránky UP. Svoje práce do soutěže zaslali tři autoři.
Železná ruka byla vyhodnocena jako nejlepší a byla asi opravdu vyvěšena na stránkách UP. Kde, to jsem se nezjistil.

Odkaz na: Železná ruka

Pilot bez licence Many, závodník bez závodního vozu Jim Carter a sochařka se špatnými kritikami ve všech novinách Lucie, jsou nejlepší přátelé potlučení nepřátelskými ranami osudu. Shodou okolností přijdou na stopu, se vší pravděpodobností, Jantarové komnatě, která se ztratila koncem II. světové války. Ukryla ji pravděpodobně německá armáda před postupující Rudou armádou. Operace dostala krycí název Atlantida. Operaci řídili tři muži, bývalí vysoce postavení agenti německé rozvědky. Toho času jeden z nich žije v Kongu, druhý na Floridě v USA a třetí v Mexiku. Naši tři přátelé se rozhodnou, že všechny tři muže postupně navštíví a pomocí tajemného zlatého penízu Atlantidy, se pokusí místo úkrytu Jantarové komnaty nalézt.

Odkaz na: Zlatý peníz Atlantidy

Po obsazení Čech a Moravy německým Wermachtem, se spousta našich vojáků rozhodla uprchnout do zahraničí a zde bojovat proti německému fašismu.
V příběhu sledujeme čtveřici vojáků – letců, kteří po přepadení Polska 1. září 1939 bojují v polském letectvu. Po pádu Polska se jim podaří dostat přes Rumunsko postupně do Francie, které je již také ve válce s Německem. Ale ani ve Francii se nezastaví a po jejím pádu se dostanou do Velké Británie. Zde jsou postupně zařazeni do britských, polských a československých leteckých jednotek, se kterými bojují nejdříve v „Bitvě o Británii“ a později útočí na samotné Německo.   
Legenda je doplněna o takticko-technická data letadel bojujících na obou stranách, jak Britské, tak Německé.
Než mohly být jejich hrdinské činy po ukončení války náležitě oceněny, přišel únor 1948 „Vítězství pracujícího lidu“ a v dalším období se jim jejich vlast „odvděčila“ perzekucí a zavíráním. Úplně rehabilitováni byli až po revoluci 1989. Tímto příběhem jsem chtěl členům našich oddílů přiblížit jedno období v dějinách naší republiky, na které bychom měli být hrdi.

Odkaz na: Nebeští jezdci

Na sklonku 19. století nachází profesor Calderon, člen Bostonské univerzity, ve své původní vlasti Španělsku, v rodinné pozůstalosti, zápisky svého příbuzného, jistého františkánského kněze Diego de Landy. Ten v roce 1549 přeplaval do Ameriky, kde z života indiánů "vyháněl" jejich pohanskou víru. Ve svých zápiscích se zmiňuje o tajemném Starém městě - XLACAHU v hlubinách džungle, které bylo vystavěno u pramenů posvátné podzemní řeky UKOLO národem bílých lidí, předchůdců dnešních Mayů. Ze zápisků profesor Calderon vydedukoval, že se mohlo jednat o poslední město Atlantů, obyvatel zaniklé Atlantidy.
Po návratu do Ameriky sežene finanční prostředky, dá dohromady partu všeho schopných mužů a vydá se s nimi do džungle Střední Ameriky pátrat po posledním městě Atlantidy.
O osudu této výpravy vypráví naše legenda.

Odkaz na: Do nitra džungle