Se mnou deset členů. Schází Mýval, který si doma čte knihy – povinnou četbu. Dále schází Alex a Tom. Nováček Vojta má místo loapu velký kletr. Asi nepochopil, když jsem na oddílovce vše vysvětloval.
Osi ve vlaku z Dětmarovic není. Objednal si buzení na půl sedmé. Jeho mobil nepochopil, že myslí ráno. Lupen, jedoucí také z Dětmarovic, zmatkuje a nemůže nás ve vlaku najít. Jako bychom nejezdili vždy v prvním vagónu.

Tvoříme tři družiny po třech členech. Takový „luxus“ už jsme dlouho neměli.
Rysi: Talík, Pieči, Zdenek
Lišáci: Osi, Honza, Vojta
Vydry: Kubka, Lupen, Pepa

Osiho přivezla ochotná maminka autem až do Bukovce. Dokonce jsou tam o něco dříve než my.
Vyrážíme z Bukovce směr Gírová. Cestou vysvětluji nálety a hru kámen, nůžky, papír. Každý má tři žetony. Hraje se na družiny. V poslední bitvě, až v Obřím dole, poráží Pieči Pepíka.
Dojdeme k prvnímu rozcestníku a tam měníme trasu. Odbočíme kousek bokem, ke zvoničce. Správné místo pro svačinu a pár her. Najdi tenisák s nejnižším číslem, prohoď ho zvoničkou…
S volejbalovým míčem odehrajeme parkside a vyvolávanou.
Vracíme se zpět na trasu a po červené, s pár nálety, dorazíme až na chatu Gírová. Obsadíme jeden venkovní stůl. Manšaft si kupuje pití, hranolky, zelňačku. U stolu se objevuje Růža. Chvíli pokecáme, domlouvám si s ním schůzku na zítra. Přeci jen ho nevídám tak často, žije ve Švýcarsku. V neděli pak pokecáme o jeho horských, horolezeckých expedicích. Třeba v Patagonii.
Zahrajeme jednu hru s kostkami a odcházíme přes vrchol Gírové do Obřího dolu. Průzkumníci jeskyně jsou pouze Kubka, Lupen, Zdenek a Pepa. Ostatním se nechtělo, anebo se nechtěli umazat. Schovaný archiv gestapa opět nenašli.*
Pak už jen pospícháme na bobovou dráhu. Každý má jednu jízdu v ceně výpravy. Někteří si dokoupí ještě jednu jízdu. Ostatní obsadí herní stánky, například boxovací stojan, stolní fotbálek. Na vlak máme dost času, a tak na hřišti hrají hoši basketbal. Nemohu jim dělat rozhodčího, neboť já vlastně neznám pravidla. Tak alespoň dopočítám body. Před odchodem na vlak ještě vyhodnotím pořadí.
Tři nováčci na výpravě. Zvládli to celkem dobře (8 km, zvládne i malé dítě). U Vojty se trochu obávám, že náročnější výpravu asi nedá. Na Malou Fatru bych ho asi nevzal. V polovině „vrcholové etapy“ výstupu na vrchol Gírové ho Zdenek tahal na laně.
Zdenek s sebou tahá malou brašnu s nářadím. Sadu šroubováků, dvoje kleště, nůž a nevím co ještě. Nejspíše očekával, že se cestou pokazí lokomotiva.

…a Mýval si doma čte povinnou četbu.

Bodování: 1. místo (5 b.) Pieči, Honza; 2. místo (4 b.) Osi, Kubka, Lupen; 3. místo (3 b.) Vojta, Pepa; 4. místo (2 b.) Talík, Zdenek.

Celý zápis jsem si stihnul zapsat do deníčku už ve vlaku. Mezitím téměř všichni čumí do mobilů. I přes mé zákazy, přání. Nevím, co k tomu říct.

* Ukrytý archiv gestapa. Poprvé jsem byl v Obřím dole v roce 1976 (kurnik padesát let), ale myslím, že až o pár let později někdo (Mona) rozšířil tuto dobrodružnou fámu.