Zvažoval jsem, že na záverečnou výpravu pojedeme na Tvrz, ale pak jsem zvolil variantu s přespáním v klubovně. A myslím, že se povedla... Chybí jen Marek s Kryštofem, jenž jsou již třetí měsíc s rodiči ve Skotsku a Frenky, který odjel s rodinou na dovolenou.

Pátek čtyřiadvacátého...

V pátek se scházíme v 17 hodin. Na nástupu seznamuji hochy se svými představami o výpravě. Také každé družině ukládám jeden úkol. Rysi vyrazí na nákup potravin, Vydry obstarají nepotravinový proviant a Lišáci upraví chodník a trávu před klubovnou a umyjí dveře, jež jsou zacákány trávou (Jupí, Technické služby posekaly trávník!)

Večeříme vlastní zásoby a poté se u všech stolů hrají deskovky - Magic, Bang a Fantom Staré Prahy. Chystám "kino" - zapojuji notebook, zapůjčený projektor a páruji reproduktor. Promítací plátno (bílé bavlněné prostěradlo) napínám pomocí magnetů na tabuli. O půl deváté ztrácím nad mapou pár slov o Podivné válce, Operaci Dynamo a situaci u Dunkerku, která předcházela Bitvě o Anglii. Poté již spouštíme projektor a sledujeme film Dunkerk. Štěpa mi třikrát říká, že se mu chce strašně spát... (mám malinko podezření, že se mu stýská...). Po skončení projekce jdeme všichni. Na dobrou noc pouštím Výpravu pana Broučka do Měsíce.

Sobota pětadvacátého...

Vstáváme o třičtvrtě na osm. Hygiena, úklid, snídaně. V noci pršelo, jsou mokré chodníky a tráva bude dozajista ještě víc. Měním plán. Závod napříč městem uskutečníme v dopoledním čase, odpoledne půjdeme "k hale" na pasáka.

Vyrážíme. První zastávkou jsou Čechovy sady, konkrétně u sochy Boženy Němcové. Zde vysvětluji o co v Závodě napříč městem jde a hochům rozdávám záznamové karty. První bod získají ti, jež poznají nedaleko sochy rostoucí strom. Platan poznali pouze tři...

Přesouváme se k Terezské bráně. Pár slov o historii opevnění a později proraženém podélném průchodu. Vysvětlujeme si zápis letopočtů římskými číslicemi, ukazujeme si místo, kde mělo být viditelné strážní ohniště. Hochy také upozorňuji na nedalekou klíčovou sochu Revoluce. Soutěžním úkolem bylo napsat v morseovce "Revoluce 1753" bezchybně, včetně správně dělených slov a konce zprávy. Je s podivem, kolik borců musím s chybou vracet...

Překonáváme Tř. Svobody a průchodem ve Vodních kasárnách vcházíme do Mlýnské a posléze do Uhelné ulice. Ukazujem si hlavu prasete s andílky a Laffayettovou ulicí přicházíme na Dolní náměstí. Zde si říkáme něco o souboru barokních kašen a Mariánském sloupu. Zmiňuji též dům, ve kterém pobýval W. A. Mozart, když žil v Olomouci. V Panské ulici klukům ukazuji dům č. 6, ve kterém měl náš oddíl před revolucí klubovnu a přidávám pár zážitků navrch. Pokračujeme nahoru "na hrad".

Kostel Sv. Michala, barokní dominanta města. Scházíme k podzemnímu jezírku a posléze stoupáme do zvonice. U čtyř zvonů - Sv. Jana Sarkandera, Sv. Zdislavy, Sv. Michala a Panny Marie - chvíli rozjímáme a kocháme se výhledem skrze okno věže na centrum města. O patro níž pokládám tři záludné otázky, za každou bod...

Lehkým obloukem kolem kaple Sv. Jana Sarkandera se vracíme k "Dlouhým schodům". Než sestoupíme do Michalského výpadu neboli Bezručových sadů, soutěží se o body ve skákání po jedné noze vzhůru do schdů. Kayak zaškobrtl na předposledním schdů a drahnou dobu tomu nemůže uvěřit.

Přesouváme s kousek parkem k mauzoleu jihoslovanských vojáků, padlých ve světové válce (rozuměj první světové válce). Zde soutěží o body celé družiny. Úkolem je napsat co nejvíce států Evropy a k nim správná hlavní města. A tady jsem byl mile překvapen prokázanými znalostmi. Kolem nás prochází několik borečků s jezdícími roboty...

Otáčíme se o 180° a směřujeme k Červeným schodům, kde soutěžíme ve člunkovém běhu do schodů ke Katovské brance, dolů a zase nahoru. Málem jsme vyhecovali jednoho, tipoval bych mého vrstevníka, k přidání se do závodu. Jeho manželka však byla proti... Zejména při seběhu schodů dolů jsem sledoval některé závodníky se zatajeným dechem. Takový Sky (nakonec nejrychlejší) sjel pár schodů v podstatě jako na lyžích. A také Sevakův seskok pěti schodů stál taky za to!

V Kozí ulici a poté také ve Školní ulici si ukazujeme prampouchy a směřujeme do Ztracené k nejužšímu domu. Zde se soutěž přímo nabízí - odhad šířky domu. Nejblíže ke správné šířce 2,94 m se přiblížili Sevak, Maty, Pedro, Simon, Gorka a Sky.

Vracíme se zpět na Horní náměstí, kde probíhají dvě soutěže - sprint kolem Sloupu Nejsvětější Trojice, kde výkonem překvapil Čedar a ukazování míst, kde proběhly soutěže na bronzovém modelu města.

Poslední soutěž, všímanda, probíhá na kostele Sv. Mořice. A poté již můžeme spočítat získané body, abychom zjistili toto celkové pořadí: 1. Sky 26, 2. Maty 24. 3. Gorka a Pedro 22, 5. Simon a Mlčoch 20, 7. Kroky 19, 8. Kayak 17, 9. Čedar a Štěpa 15, 11. Sevak 14, 12. Theo 12, 13. Kovy 11, 14. Prokop a Ondra 9.

Vracíme se do klubovny. Vaříme polévku, odpočíváme, hrajeme hry. Hlavně tedy otevíráme všechna okna, lehce si smrdíme... Maty vystříkává všechny boty sprejem (šů dežodorantem). Po obědě někteří leží, zbytek hraje deskovky.

Ve čtyři hodiny odcházíme na pasáka. Dělíme se na poloviny a hrajeme celkem pět směn. Je slušné vedro. Snad je to tím vedrem, že někteří "služebně mladší" nejsou dostatečně vtáhnuti do hry, nedávají pozor nebo zevlují... Po návratu do klubovny pak opakujeme akci s okny a sprejováním bot

Na večeři si ohříváme dietní párky a vzápětí po jejich pozření chystáme "kino". Pár vysvětlujících slov k československému filmu Nebeští jezdci z roku 1968. No, není to Holywoodská produkce plná efektů. Je to zcela jinak pojatý snímek. A to je dobře! Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do 15. století, nedoposlech nikdo...

Neděle šestadvacátého...

Vstáváme v osm hodin, manšaft budí "God You Tekkem Laef Blong Mi". Hned větráme. Hygiena, snídaně a sbalení všech osobních věcí. O půl desáté odcházíme směrem ke kostelu Sv. Mořice. Po dvojitém točitém schdošti stoupáme na jižní věž, kde na vyhlídce proběhne vyhodnocení čtyřicátého ročníku činnosti oddílu. Kovy se lehce seknul na schodišti, prý má strach z výšek. Držím jej za ruku a pomalu stoupáme spolu. Zvládnul to!  Na vyhlídce se nejdřív kocháme pohledy na střešní krajinu a poté přikračujeme k vyhodnocení DOD a následně i Žebříčku!

Po návratu do klubovny ještě dáváme, na všeobecné přání, tři kola Divokého západu a to je již poslední, co stíháme.
Takže chlapci, pěkné prázdniny!