Dvacet dnů dopředu jsem oznámil tuto výpravu, nabídnuto celkem jedenáct míst pro členy. Poprvé jsme nedokázali obsadit všechna místa v autech. Na jednu stranu mi to moc nevadí, raději jsem v komornějším a příjemném kolektivu, na druhou stranu mne to mrzí. Prostě není zájem a s tím nic nenadělám. Mohu hledat chybu v kdečem, a tak začnu u sebe. Asi něco už nestíhám a nemám sílu přesvědčovat.
To nic nemění na tom, že se výprava vydařila. Chtěl jsem jet hlavně s nováčky, a to se povedlo. Jel s námi poprvé Goli a Lupínek. Myslím, že si to oba užili.

Pátek 27.10.2023 – protože hlídám vnoučka až do odpoledních hodin, první vyráží Infinova parta.
Jedou už v ranních hodinách, jenže od rána řešíme Donuta, který doma začal blinkat. S maminkou domlouváme, že když tak pojede až odpoledne se mnou a Infinovi hledáme ráno náhradníka. Nakonec se nám podaří sehnat Talíka. Ranní auto odjíždí s Infinem, Mývalem, Talíkem, Osim a Golim.
Mají své úkoly. Nakoupit potraviny, zatopit v Tvrzi, nasadit pumpu, když tak nařezat dřevo. Celý pátek prší, takže nezvládli jen to dřevo. V kaufu Talík nenápadně vhodil do košíku dortovou svíčku ve tvaru jedničky. Dokázal ji propašovat i na pás, a tak ji Infin koupil. Prý to je dárek pro Antka. Herdek, já budu mít 60, tak nevím, kam tu jedničku jako mám dát. Talík říkal, že to je proto, že jsem jednička. Tak to potom jó…
Přijíždím jako poslední, ale Šamot je zde jen o pár minut dříve, takže se naše osádky setkají na parkovišti. Já vezu Sysla, Hanze a Kubku. Šamot má jen Lupínka a Pištu. Donut doma začal horečkovat a k blinkání se přidal i průjem. Škoda, co se dá dělat.
Ve Tvrzi je příjemné teplo. Zabydlíme se něco spapáme a můžeme začít hrát hry. Vlastně jsem zapomněl na Bubáka, který přijel z Olomouce a zůstal do noci.
Já s Infinem, Šamotem a Bubákem hrajeme Mars Teraformace – Expedice Ares. Moc dobrá hra, hrajeme několikrát i druhý den, bez Bubáka. Až doma dolaďuji některá nepochopená pravidla. Pár chyb jsme tam měli, ale to až tak nevadilo.
Sysel se svojí „družinou“ spustil dračák. Musím tedy trochu kritizovat. Původní záměr byl, že Sysel ovládne program na Tvrzi ve stylu velké družinové výpravy. Jenže první a poslední připravená hra byla dohrána do půlnoci a pak už Sysel neměl nic. Další den začal od rána tvořit nové dobrodružství.
Já měl představu, celkového programu a ono opět jen dračák…  Škoda, promarněná šance Sysle, ale i tak děkuji. Bylo vidět, jak tě kluci berou a jak je dokážeš dračákem zabavit. Jen by to chtělo něco víc, něco mi tam prostě scházelo, něco jako hoši jdeme ven, něco vám ukážu…   a věřím tomu, že oni by za tebou šli a „žrali“ ti všechno, co bys jim nabídl.

Sobota 28.10.2023 – ráno ještě prší, i když v noci bylo jasno a měsíc zářil jako blázen. Začínáme palačinkami, jako každé ráno na Tvrzi. Hoši vstávají postupně, takže s papáním není žádný zádrhel.
Chtěl jsem hned z rána vyrazit na výpravu, ale neustále vycházím ven a kontroluji, jak to vypadá. Vypadá to špatně, skoro do desáté drobně prší. Ale meteoprogram hlásí, že déšť už je za námi, dostává výprava zelenou. Nedokáži si představit, že bychom proseděli víkend na Tvrzi. Hoši nevědí, kam jedeme. Vlastně touto trasou z nich nikdo ještě nešel. Jedeme do Kadeřína.
Šamot zůstává na Tvrzi, prý musí uvařit guláš. Spíš je líný a tolik kilometrů by neušel.
Vyrážíme z Kadeřína po žluté. Úkolem hochů je, říci mi, až budou vědět, kam že to jdeme. To že jsem na první křižovatce zabloudil, nechme stranou. Zašli jsme si asi půl kilometru, než jsem to zaregistroval. Kdybych tu nebyl minulý týden se ženou… jedničku od Talíka asi vrátím.
První, kdo zareagoval na náš cíl, byl Talík – u informační tabule k Javořickým jeskyním.
Přicházíme k jeskyni u Skalní brány a vzápětí k zřícenině hradu Branky, spíše k vyhlídce. Po hradu zde není ani památky. K Javořické jeskyni přicházíme tak akurát. Za pět minut je prohlídka. Moc návštěvníků zde není, a tak to je taková příjemná prohlídka s mladou průvodkyní.
Scházíme směrem k obci Javoříčko. Okružní cestou se dostáváme zpět k autům v Kadeříně. Na Tvrzi jsme do dvaceti minut.
Guláš už je hotov. Musím Šamota pochválit. Guláš skvělý, chléb od Komendira. Jen cibuli neumí nakrájet na jemné kroužky. Když jsem to zkritizoval, nasekal je na kostky. Magistr prostě nechápe jemný, tenký kroužek cibule. Ale to byl jen detail, který nijak nepoškodil kvalitu guláše.
Na večeři jsou dietní párky. Mezi tím hrajeme, hrajeme, hrajeme. Sysel stihnul dokončit přípravu pro druhou hru v dračáku a tak byla družina spokojena. Ocenili to na konci hry bouřlivým potleskem.

Neděle 29.10.2023 – noc je o hodinu delší. Měsíc v úplňku. Čelovku v noci nepotřebujete. Jen se nedá jít přes louku, a to ani ve dne. Divoká prasata provedla na celém tábořišti hlubokou orbu. Vím o tom už od minulého týdne a je mi z toho smutno, blijno, vztekle atd. Nevím, co s tím budeme do tábora dělat.

S podivem hoši vstávají skoro všichni najednou. Nestíhám s palačinkami. Na ranním brífinku rozhodujeme o pracovní části výpravy. Jedna skupina navaří, jedna nařeže nějakou zásobu dřeva, neboť v dešti jsme pálili zásoby. Poslední skupina sekala třísky a uklidila dřevo.
Na oběd jsou fazole s párkem.
Trochu měníme sestavy v autech, aby všichni měli tři pasažéry + šofér. Nakládáme kletry do aut. Přichází Pišta, jako poslední. Předává mi klíče od Tvrze. Byl tak hodný a zamknul. Jen tak trochu zapomněl pouklízet Tvrz, vzít odpadky, zavřít okenice a hlavně zavřít a zamknout i dveře v kuchyni. Tak hlavně že zamknul alespoň jedny dveře.
Doma jsme všichni kolem 16:00.

Bolo fajn, snad to tak cítili i ostatní.

PS. Infin se mne ptal, jak se bude výprava jmenovat. Vždy je to nějaká Tvrz. Hned jsem na něj vyhrkl Tvrz s Majklem. Talík „kradl“ moje rádio a na něm neustále pouštěl Michaela Jacksona. Kdyby alespoň nechal hrát celou desku, ale on neustále pouštěl jednu a tutéž skladbu (Smooth Criminal). Můj odhad je, nejméně stokrát. Musím přesvědčit Kama, aby tuto skladbu nastudoval a u táborového ohně to zahrál pro Talíka.  Někteří už pak zpívali s Majklem a dokonce se pokoušeli o měsíční chůzi (moonwalk).