16. podzimní - 88. RODEO, 24. listopadu 2012 * K3

Tak nás opět dostihl datum podzimního RODEA. Tak dlouho jsme plánovali, až jsme doplánovali. Ano, byli RODEA odehrávající se na sněhu – ale kalendářně ještě na podzim. Vždyť Zima začíná tři dny před narozením, ehm... Ježíška. Je nabíledni, že pokud se tradiční závod mezi družinami neuskuteční ihned po srazu BVÚ, se zlou se potážeme. A tak tomu bylo i letos.
Chtěl jsem na Větroňovu zahradu. Pěkné by to bylo. Zopakovat si RODEO na Starém městě. Už jsem viděl, jak se brodíme na boso skrz tokem Olzy. (Tato vize má realné kořeny. Jednou jsem se potápěl pod, dnes už snesenou, lávkou na Sovinec. To když Rysům na 50. RODEU při calfatu spadl kotlík pod hladinu a nikdo si netroufl jít ho vylovit. Bylo to 27. října 1991 a tak trochu mrzlo). Ale konec přemítání. RODEO musíme odehrát za každou cenu tento pátek a v sobotu!

 

01 - souboj jezdců
02 - to není Velké pardubická
03 - kombinované uzlování - letos slabota
04 - oblázková štafeta
05 - Setonovka na Olivií
06 - medvědi, pardón, Lišáci se sápou na strom
07 - souhvězdí na zemi
08 - stopující Vydry
09 - Rysi nemít Dannyho, tak nepoznají rozdíl mezi listem dubu a šiškou
10 - měsíc na olši lepkavé


V pátek na oddílovce stíháme pouze dva závody. Indiánské pexeso a matematico. S převahou vítězí Lišáci. V sobotu se scházíme před devátou v klubovně. Rysům (jsou posílení návratem Globuse a jeho kámoše Kukyho), chybí pouze Sid, Lišákům hlavní opora Evans. U Vyder je to však naprostá katastrofa. Z devíti družiníků jsou zde pouze tři! (Později jsme se dozvěděli, že Véna u klubovny byl, ale o hodinu dříve. Protože stále nikdo nešel, zamířil domů. Hoši, hoši – kdyby jste si neseděli na uších a dávali pozor, nemuseli by se takové věci stávat). Dalmi přivedl na návštěvu svého bratrance Tondu. Tak ho, bez nějakých větších protestů družin, zařazujeme k Vydrám. Vydry obhajují „Štít vítězů“.

Zapalujeme kamna a zahajujeme 88. RODEO – podzimní. Na úvod trocha té historie, přioblékáme se a s výzbrojí se valíme ven za klubovnu. Po obloze se sice honí šedé mraky, i studený vítr fouká, ale nám to nevadí. Zjevuje se Vitas.

Zahajujeme soubojem jezdců. Bez nějakých dramatických potyček celkem hravě vítězí Vydry a totéž se opakuje i u kovbojských přetahů, kde papíroví favorité – Rysové, se v obou přetazích trhají. Za to při kombinovaném uzlování získávají Rysové tři body, přestože jsou v obou kolech poslední. Lišákům a Vydrám se totiž lasa rozvazují, popř. uzly nejsou správně uvázané.

Abychom si oddechli, vysílá Mona z tribuny zprávu morseovkou a Vitas vybírá znění zprávy. Nejrychlejší jsou Vydry, Rysi druzí. Do tohoto závodu jsou započteny i výsledky posledních dvou úseků radistické olympiády. Ty ale neměly sílu dané pořadí změnit.

V oploceném území odehráváme eskymáckou vybíjenou a před borovicemi zakázané území, kde se místo zprávy napsané na lístečcích sbírají tenisové míčky. Po třech kolech, díky své početní převaze, vítězí jasně Rysi, aby vzápětí při chobotech skončili na posledním místě.

Mažeme si to pro kamínky velikostí vlašských ořechů, ale chlapcům se nechce jít až k hlavní bráně pro strusku. Sbírají malé oblázky a to se jim vymstilo. Přesto všechny tři družiny dopravili 20 kamenů z jednoho šátku na druhý. Nejméně šikovní, dle výsledků, jsou Lišáci. Vítězí Rysi.
Přijel se na nás podívat Bučivoj a nafoukal nám hustilkou, kterou odepnul z rámu „fulla“, oba míče i kolečko ferrata.

V dalším závodě, kde družina hlídá věžičky před nakopávaným míčem si Rysové, jdoucí jako první, několik věžiček kácí díky bojovému nasazeni sami. Tentokrát dostává tři body družina Sněžky. Blíží se poledne. Odehráváme veselou úpolovou hru „Na plamínek!“, kde to tedy Rysům naprosto nevyšlo. Čtrnáctkrát na ně nezbyl kámen. Lišáci třikrát a Vydry pouze v jednom případě zůstali bez kamene. Vitas odchází domů a my si to mažeme do příjemně vytopené klubovny. Oběd.

Zatím, co si cpeme břicha a napájíme se, je ve skladu na starém fortelném psacím stole připravena Kimovka. A jsou tu věci rozličné. Mnozí závodníci se s některým fragmenty setkávají proprvé v životě: polní telefon, kramle, tlakový obvaz, či navštívenka. Zde opět kraluje převaha družiníků u Rysů. Pamatují si nejvíce předmětů. Ikdyž Lišáci jsou horší pouze o dva body a za nimi, taktéž o dva body Vydry. Přijíždí Fili.

Pod jeho vedením hází družiny pěnovou kostkou do stovky. Mona venku na Olivií připravuje Setonovku. Do čtverce 8×8 polí jsou vloženy kyrlingové kotouče a tenisové míčky. Přestože Vydry vyrobí fatální chybu, kdy si Štěpka splete sloupce, mají stejný výsledek jako Lišáci. První jsou Rysové.
Ještě v klubovně ukrýváme 32 mariášových karet. Družiny mají za úkol poskládat co nejdelší postupku jedné barvy. Lišákům se zpočátku nedaří, nachází pouze tři karty. Nevím jak to zaonačili, ale nakonec vykládají celou kulovou sérii a ještě VII a VIII žaludovou. Poslední nalezenou kartou je zelený král, schovaný vedoucím, ačkoliv Mona – na rozdíl od Filiho, karty tak filigránský neukrýval. Venku vysvitlo slunce.

Fili, sedící na střeše Olivie, řídí lasování. Vydrám zabezpečuje vítězství Sněžkova zručnost. Vytáčí nejvíce figurin a zvedá průměr své družině. Ale jinak je to slabota. Mona našel v lese strom, kde jsme šplhali před rokem. Bereme si nejnutnější výzbroj a vyrážíme za klubovnu tenistů. Vedle volejbalového hřiště se sápeme na vzrostlou lípu. Jde to celkem dobře, protože větve jsou nízko u země. Poslední jsou Lišáci. Liška strom asi moc nemusí. Alespoň to předvádí Švejk. Rysové, i přes počet družiníků, jsou druzí. Na vydry nestačí. V hájku, pod staletými duby, jsou rozhozeny zaváté stopy. Tak jsme je do posledního lístečku vysbírali. A když ne, postupně se zavanou a nebudou vidět.

Dramaticky se začíná smrákat. V rychlosti mezi kmeny stromů natahujeme "Ariadninu niť" a pouštíme družiníky, se zavázanýma očima, ven z Labyrintu. Teď jsou nejrychlejší Lišáci. Vracíme se ke klubovně. Vychází měsíc a zjevuje se viditelně rozespalý Vitas a živě diskutuje s Filim. Poslední tři závody se odehrávají na stupních tribun a stropnici Olivíe. A jsou to: listy stromů, souhvězdí a stopy zvěře. Nejsnadnější jsou stopy, protože u každého otisku je i silueta zvířete. A splést si ježka z medvědem asi nejde. I když....
 

Vyhodnocujeme poslední závody. Vydry a Rysi mají stejný (plný počet!) bodů v listech. A nepomáhá ani rozstřel v latinských názvech. Sčítáme body a nastupujeme si do tvaru. Vítězem 88. RODEA – podzimního se stává družina Vyder. Hurá. Obhájili štít vítězů – ráno to ovšem vypadalo beznadějně. Mona ještě upozorňuje, že výsledky jsou nezaručené*. Přepočítá je doma. V rychlosti poklízíme, loučíme se a rozcházíme se domů. 

A tak šlapu do pedálů, domů, hvězdnatou nocí a přemýšlím zda by Vydry obhájili "Štít vítězů", kdyby jich bylo více. A jak by skončili Lišáci s Evansem? Nevím.

 

*    Doma jsem zjistil, že jsem zapomněl připočítat dva závody, nemaje je vůbec zapsané do tabulky. Byly to zaváté stopy a šplh na strom.