Tak, konečně tu máme první výpravu v novém tábornickém roce! Na ni vyjíždíme od klubovny, z nádraží Olomouc – město. S jedním přestupem v Senici na Hané na motoráček jsme na místě relativně brzy. Hned na panelové ploše přiléhající k železniční stanice zahajuji Všímandu, kterou ukončíme hned, jakmile dojdeme do místní části Střížov. Drahanovicemi postupujeme po nově vydlážděném chodníku, míjíme „Jamajské lokál“ (budoucí čtvrtá otázka Všímandy) a putujeme po cestě směrem ke Střížovu. Trháme si žluté i červené špendlíky, hochy nechávám ochutnat šípek i černý bez. Ve Střížově, na dřevěném odpočívadle hodnotíme odpovědi ze Všímandy. Ze sedmi otázek vědí Vydry pouze jedinou, a Rysi ani to!! Plán s návštěvou Zahradní železnice bere rychle za své, neboť je otevřeno pouze v sudé týdny a teď pomalu končí sedmatřicátý. Škoda.

Pokračujeme podél hranice lesa. Twist naléhá, abychom si zahráli „Potopeň“, tak nevím, jestli myslí potopu nebo povodeň! Konečně vidíme pískovcový menhir, nedaleko něhož si odkládáme své věci na odhozový objekt asfaltových holubů.

Nejprve si jdeme prohlédnout hranice opevnění a obcházíme po valu zhruba čtvercový objekt o délce strany 110 metrů (Přesně 115,5 x 100  x 116  x 108). To aby všichni věděli, kde se nachází hrací území.

Svačíme. Twist spatřil uprostřed pole posed, a ani nevím jak se to přihodilo, se se mnou vsadil, že když k němu doběhne do minuty, dostane mléčnou čokoládu. Nebudu napínat, časem 1:18 kýžené sladké odměny nedosáhl. Ovšem podařilo se mu vyprovokovat Nadíka, který už si to mete brázdami k posedu. Čas 0:58 by podmínky sázky splnil! V průběhu těchto běžeckých pokusů se zpoza lesa objevily dva motorové paraglidy a po provedeném levotočivém oblouku nad „naším“ polem zmizely znovu za hradbou stromů směrem k Laškovu.

Vysílám semafor. Zpráva: „Úkol je pod Kassovu složkou“ nedělá Vydrám problém, horší je to již s nalezením jeřabin, což je jedna ze sedmi položek, které má družina nalézt a přinést. Právě nalezení jeřabiny totiž rozhodlo o tom, že vítězí Vydry. Téměř ve shodné trajektorii, jako před chvílí dva paraglidisté, nad námi přeletěl také červený hornoplošník.

Připravujeme dráhu na džungli. Vede mírně do kopce, ale s tím se hoši musí poprat. Mink našel namísto kulatiny, která má sloužit jako pálka, hranol, snad ze staré lavičky či kýho šlaka. Ale nakonec proč ne! Před startem Džungle mám lehkou obavu o Nadíkovu klíční kost, kterou si na táboře zlomil, ale ujišťuje mě, že „je to v pohodě“ a hned mi jeden poloparakotoul také předvádí! Výsledky: 1. Xury, 2. Nadík, 3. Twist, 4. Mink, 5. Gorka.

Družiny si berou lasa na trénink uzlů a já se vydávám do nitra opevnění vytvořit kamenné věžičky, aby se mohlo odehrát Pátrání po Mayských pyramidách. Jako motivaci pro přítomné Trojkaře vyhlašuji odměnu pěti, čtyřmi a třemi známkami pro nejlepší tři lovce. Těmi nakonec jsou Xury, Twist a Mink.

V kombinovaném uzlování pak vítězí Vydry, když dosahují v obou kolech lepšího času, než jejich soupeři. Poslední soutěží na tomto místě je Terénní kimovka, kterou ovládají Rysi. Je to snad díky příběhu, který si k zapamatování věciček vytvořili? Pravděpodobně!

Balíme, uklízíme a po zelené turistické značce opouštíme Keltskou svatyni. V Kníničkách krmíme kozy a ovce. V momentě, kdy jeden statný kozel skočil na dřevěný oplůtek tak, že se nebezpečně vyhnul, raději hochy odvolávám a pokračujeme dál. V obci zrovna probíhá výstavba kanalizace. Na několika místech jsou uloženy plastové roury se světlostí 400 mm. No, a hádejte, co se stalo u jedné takové, která ležela u silnice samostatně. Přesně, netrvalo dlouho a už vidím Minka, jak se souká dovnitř. A nebyli by to „kamarádi“, kdyby minka trošku neodkutáleli! Raději velím odchod a pokračujeme mezi poli a poté podél Zlaté stružky do Drahanovic. U zdejšího rybníčku svačíme, pozorujíce vodoměrky pobíhající po hladině. Poslední zastávka je nedaleko odtud u Černé věže. Pravda, je, kromě střechy celá bílá, ovšem nikde se mi nepodařilo zjistit původ tohoto názvu. Černá je jen a pouze routová břidlicová střecha. Vystupujeme i nahoru, až do podkroví. V jednotlivých podlažích jsou instalovány drobné výstavy, ovšem hochy zajímá spíš hladomorna, která tu prý je! No, je to spíš polopodzemní podlaží, pravděpodobně sklípek, ale i tak jsme jej prozkoumali. Na zahradě u vstupu do areálu u Černé věže ještě tropí chlapci jakési kejkle u pítka, a pak již míříme volným krokem na nádraží. Čeká nás stejná cesta „domů“ ke klubovně.