„Ty si kupuješ boby? Vždyť ti bude za čtrnáct dnů osmnáct let.“ zeptal se spolužák Mývala.
Podle mne pořád lepší než flašku rumu.
Nebudu psát dlouhý zápis, prostě klasická, bobová výprava na Skalku. Plán je jasný – nahoru na chatu Skalku, polévka a sjezd dolů.
U prvního testování jízdní dráhy se potkáváme s Rybaříkem a jeho belgickým ovčákem.
První testovací jízda. Mýval vyráží na svém novém bobu. Po pěti metrech předvádí parádního eskymáka. Na rovné, skoro uježděné cestě.

Mohu trochu srovnávat s loňskou výpravou. Také byla 11. ledna. Počet účastníků tenkrát, šest členů, Infin a já. Teď jedou jen čtyři členové a já. Alespoň nám vyšla dobře ODIS jízdenka za 300 Kč pro pět lidí.
V týdnu byly předpovědi až -18 °C, to naštěstí nevyšlo. Teplota -5 °C. Nový sníh a stále sněží. Opravdu krásná zima.
I loni jsem psal, kolik stojí česneková polévka (85 Kč) a stěžoval si na drahotu. Tak letos 98 Kč, se spropitným 100 Kč. Uvidíme za rok… Doprava na výpravu vyjde levněji než polévka.
Přichází hlavní bod programu. Sjezd dolů povolen, takže nečekejte na mě. Já jediný běžím po svých. Ovšem jezdecké dovednosti jsou u hochů stále stejné, spíše žádné. A tak jsem dole před nádražím první.
Honzovy boby značky Karol prasknou ještě v dohledu chaty Skalka. Pak už jedou hůře, neboť prasklinou nabírají sníh. Vlastně do cíle dojely jen jedny nepoškozené boby od Piečiho.
Mýval svoje boby značky Šampión také praskl. Možná by byla lepší ta láhev rumu. Ta ovšem nemá taky dlouhou životnost.
Dále už jen fotodokumentace.