Děkujeme

Stalo se to 28. července, před večeří...
Jezdím na toto tábořiště mnoho let, vlastně si ani nedokáži vzpomenout, kdy jsem zde byl poprvé. Viděl a zažil jsem na tomto místě spoustu krásných chvil. I těch padajících stromů v údolí bylo nepočítaně. Teď to ale bylo trochu jiné. Při vichřici, která přišla opravdu nečekaně, jsem běžel z lesa do tábořiště a vedle mne letěl obří smrk, směrem do lesa. Musím uznat, že to nebyl zrovna suprovní zážitek. Možná ve filmu ano, ale v reálu mi to jednou stačilo. Spolu se mnou si to prožili ještě Jaryn, Infin a Startér. Ostatní byli včas schováni ve Tvrzi.
Celé to trvalo jen pár minut. Chvíli jsme to vše rozdýchávali, Startér šel hledat na louku své boty, které v úprku z lesa ztratil. Poprosili jsme ho, ať se mrkne na naše auta, zda tam nespadla nějaká větev. Zakrátko přichází a sděluje nám, že máme na všech autech spadlý strom. Tak nějak jsme mu samozřejmě nevěřili. Chyba...!

Stodvacetiletý jasan padnul na všechna naše auta. Teda Jarynovo auto bylo více líznuté stromem, který onen jasan vzal s sebou. Ve snu by mne nenapadlo, že v tom hukotu neuslyšíme pád stromu na auta. Nevíme ani, jestli spustily nějaké alarmy.
Nechtěl jsem hned dávat nějaké informace o vichřici na stránky, nebo psát rodičům. Tábor jako takový byl, překvapivě, zcela nedotčen! Nikomu se nic nestalo, a tak nebyl důvod panikařit. Prvotně jsme řešili policii, hasiče a následně pojišťovny. Pak několik hovorů blízkým a kamarádům.
4. srpna zveřejnil Bubák z Olomouce výzvu, prosbu o pomoc při řešení škod na našich autech. Poskytl jsem kontakty, respektive přeposlal tuto výzvu. Totéž učinil i Kassa.
Reakce, která nastala mi chvílemi vyrážela dech. Spousta telefonátů a nabídek jakékoliv pomoci. Hned první den se mi začaly na účtu dít věci. Cifra za jediný den byla neuvěřitelná.
Jsem zvyklý shánět peníze pro oddíl, a i to se mi často zajídá. Většinou to nějak skousnu s odůvodním, že to nedělám pro sebe. Teď to bylo naprosto jiné. Peníze jsou určené pro nás – Antek, Kassa, Jaryn, Maroš a Patka. Zřejmě stejný pocit zažíval i Maroš, neboť v první fázi odmítnul jakoukoliv finanční pomoc. Jsem rád, že jsme ho časem přesvědčili o tom, že nedělá nic špatného. Ale jinak jsem se mu nedivil, neboť i já jsem si nebyl jistý. Nebude nám to někdo vyčítat, předhazovat. Nebudu si to sám vyčítat, udělal jsem správně?
Bubák mne celou dobu přesvědčoval, že dárci věděli, na co přispívají a kdyby nechtěli, nebo měli nějaké pochybnosti, tak by žádné peníze neposlali.
Přesto jsem poprosil tři lidi, aby onu sbírku a rozdělení peněz zkontrolovali. Poskytl jsem jim veškeré informace o příjmech, informace o škodách a vyúčtováních z pojišťoven. 
Děkuji tímto Bubákovi, Meďákovi a Vendule.
Kterémukoliv dárci poskytnu taktéž podrobné vyúčtování, projeví-li o něj zájem. Nesdělím mu pouze jednotlivé částky dárců. Nedělám to nikdy.

Všechna auta byla vyhodnocena pojišťovnami jako totálka.
Antek: Suzuki Vitara – pojištěno s GAP (náhrada v plné výši, cena stanovena z nákupní faktury). Auto bylo 8 měsíců staré, ještě nemělo ani garanční prohlídku. Kdybych kupoval totéž auto, stálo by mne už o 50.000 Kč více. Protože byla možnost koupit si předváděcí vůz Suzuki S-Cross a cenově bych se přiblížil k vyplacené pojistce, zvolil jsem tuto možnost. Navíc na táboře proběhlo hlasování, které auto je hezčí, jestli Vitara nebo S-Cross. Většina byla pro S-Cross. S vyplacenou částkou z darů, jsem zůstal beze ztrát.
Auto jsem si převzal 8. října 2021 a přímo od prodejce jsem s ním jel na parkoviště, kde se nám stala ona nepříjemná věc. Takovej divnej pocit...
Aby toho nebylo málo, zřejmě na tomto parkovišti mi kuny překousaly hadičky k ostřikovačům. Ještě auto nemám přepsané na sebe a už jsem s ním byl v servisu. Svině, teda ne ti v servisu, myslím ty kuny.
Kassa: KIA CEED – Schytal to nejhůř. Jeho auto stálo na prvním místě. Doposud nemá, jako jediný, auto. Momentálně jezdí s autem od tchýně. Neměl tak výhodnou pojistku jako já. S částkou, kterou mu vyplatila pojišťovna a s obdrženou částkou ze sbírky se přiblížil k ceně, za kterou koupil auto před rokem a půl. Nová KIA je podstatně dražší a má chudší výbavu než ta předešlá. Rozhodnutí, kdy a co si koupí, je jen na Kassovi a jeho rodině.
Jaryn: Hyundai i20 – havarijně pojištěno. Když Jaryn sdělil v servisu, kolik peněz obdržel z pojišťovny, řekli mu, že mu zbude ještě na dovolenou. A to si nechal opravit i škrábance od jeho psa, zvaného Voňavka. Takže Jaryn na tom vlastně vydělal. Z darů nedostal nic.
Maroš: Deawoo Kalos – havarijně nepojištěno. Auto šlo hned do šrotu. Maroš už dávno mluvil o plánu koupit nové, starší auto. Vlastně byl první, kdo měl vše vyřešeno. Peníze pokryly jen část nákupu. Neboli jinak, Maroš obdržel peníze stejné, jako by starý vůz prodal v bazaru. Koupil si Daewoo (Chewrolet) Cruze.
Patka: Opel Insignia – havarijně pojištěno. Podobná situace jako u Jaryna. Jen „vydělal“ méně než Jaryn. Ale už má vše vyklepáno a čeká na lakovnu.

Článek zveřejňuji až v tuto dobu, neboť až teď je většina pojistných událostí dořešena a schází už jen, aby si koupil nové auto Kassa.

Chtěl bych za všechny poděkovat dárcům a také těm, co nabízeli pomoc, která se nedá penězi vyčíslit. Velmi si vážím Vaší podpory.

Poděkování patří i Asociaci TOM, která se ozvala a nabídla nám finanční pomoc na opravu přístřešku na podsady.
Stejné poděkování patří i Statutárnímu městu Karviná. Dodatečně byla schválena moje žádost o dotaci pro náš oddíl. Děkuji i všem, kteří mi pomohli tuto žádost uplatnit a „zatlačili“ na správných místech.
Oba tyto subjekty samozřejmě nemohly poskytnout peníze na soukromá auta vedoucích. Tyto peníze ale velmi pomohou s opravou Tvrze a přístřešku.       

Seznam dárců:

Omlouvám se za zveřejnění soukromé korespondence, bez svolení autorů.