Téměř celý týden je nádherné, letní počasí. I předpověď na víkend je ohlášena jako bezoblačná a teplá. Protože mám konečně volný víkend, na poslední chvíli se rozhoduji zorganizovat výpravu na Malou Fatru. Trochu mne udivil slabý zájem, ale dvě auta pro potřebu přechodu hřebenovky jsme dohromady dali. Přihlásil se Danny, Kubula, Rendy, Roman a Vitas. Rendy odpadne ještě večer, rodiče ho nepustí a Kubula zazmatkuje ráno. Nechá se autobusem odvést trochu jinam, než byl plán srazu. Čekáme na něj 15 minut, pak to vzdáváme a vyrážíme na Slovensko.

Cestou projíždíme několikrát mlhou. Můj předpoklad, že to vše uvidíme z hřebenovky Malé Fatry se později splní. Ve Štefánové a později i ve Vrátné zjišťuji, že využít poslední nádherný víkend v tomto roce na výpravu na Malou Fatru mělo víc lidí. Víc než jsem předpokládal. Tolik lidí jsem zde nikdy nezažil. Po výjezdu lanovkou do Snilovského sedla je znatelný zástup lidí, kteří chtějí zdolat nejvyšší vrchol Malé Fatry - Velký Kriváň (1709 m/n.m.) Proto tuto variantu hned zavrhujeme a určujeme směr Chleb, Hromové, Steny, Poludňový Grúň a tam uvidíme co dál.

Naštěstí hřebenovka není už tak přeplněná lidmi. Výhledy na všechny světové strany jsou nádherné. Rozpoznávám Lysou horu, Velký Choč, Roháče...
Na Poludňovém Grúni zjišťujeme, že únava není skoro žádná. Počasí je příjemné, žádné velké vedro. Tempo máme takové, že už zde navrhujeme další směr - Toncek, Roman a Vitas "přeběhnou" Stoh a pak zdolají přes sedlo Medziholie ještě Velký Rozsutec. Danny projde kolem Stohu po vrstevnici a v sedle se k nim přidá. Do Štefánové sejdou přes sedlo Medzirozsutce a Horní Diery.
Od sedla Medziholie až do cíle je to ovšem opět davová akce. Je to chvílemi čekání na volný úsek pro další postup. Toncek z Rozsutce táhne kamarádovi kámen na skalku... (doma ho zvážíme, má víc než 4 kg). Magor, teda silák jsem chtěl říct.

Já s Danou a Merlinem odcházíme ze sedla Medziholie na vrchol Osnica. Důvody pro tento krok jsou dva. Za prvé, Merlin se neudrží na řetězech a žebřících, které jsou na Velkém Rozsutci i v Dierách. A druhý, pro mne podstatnější důvod, za více než třicetiletou dobu, co chodím po Fatře, jsem na tento vrchol nikdy nevystoupil. Mohu říct, že to stálo za to. Užít si vrchol s tím, že ho máte jen sami pro sebe je nádherný pocit. Sestupujeme stejnou cestou přes sedlo Medziholie do Štefánové. Cestou se ještě zastavuji na místě, kde kdysi stávala chata pod Rozsutcem. Chvíli přemýšlím jestli je dobře, že vyhořela (1985), nebo by tu měla být.
Ve Štefánové si dáváme s ženou Kofolu a čekáme asi 25 minut na naše chlapce. Po kofole se přepravujeme všichni najednou Vitasovým vozem do Vrátné k mému autu.

Cestou domů nakupujeme povinné korbačíky. Čas vychází tak akorát abychom stihli jediný orloj na Slovensku ve Staré Bystrici. Přijíždíme tam na minutu přesně. Po zhlédnutí tohoto díla už frčíme přímo do Karviné.

Na závěr ještě několik vět. Takové počasí a viditelnost jsem na Malé Fatře ještě nezažil. Vitas byl poprvé na Velkém Rozsutci. Tempo bylo takové, že i já jsem nestíhal, přednost malé skupiny je v tom, že se na nikoho nemusí čekat. Překvapil mne i Danny, který tomuto tempu odolal bez problémů a neprojevila se u něj problém na řetězech, jako minule na Malém Rozsutci.
Vrchol Osnica je vyšší než Malý Rozsutec o 19 m.
Hudba v prezentaci bude pro mnohé asi nestravitelná, ale já tuhle melodii mám v hlavě už od dětství. V nějaké jiné prezentaci jsem ji nedokázal uplatnit, tak až teď...
Kdo zaváhal a nejel, přišel o hodně. Ale zase na druhou sranu Malá Fatra tam bude pořád, takže příležitost se určitě nějaká najde.

Informace o bývalé chatě pod Rozsutcem: http://hiking.sk/hk/ar/743/byvala_chata_pod_rozsutcom.html
Prezentace z výpravy: 2011-10-01 - Malá Fatra
Informace o lanovce: http://www.lanovky.sk/?page=lan&lan=58
Rozpočet: Lanovka dopělý 8€, děti 3€, cesta 100 Kč na osobu, pojistka 100 Kč za všechny, parkovné Štefánová 2€, Vrátná 0€