Každopádně podařená akce. Jen na mě padla v úterý chřipka a já do sebe valil paraleny až do pátku, abych nemusel Meďákovi říct, že nejedu. Postupně pro nemoc odpadl i Kamo a Maroš zahlásil účast jen na jeden den. Všichni přijíždíme v pátek v podvečer, až večer. První jsou zde Pražáci Mour a Tom.
Postupně přijíždí (nevím přesné pořadí), Vitas, Bubák, Kassa, Patka, Miky, Ursus, Jaryn.
Večer se jen zabydlujeme a pak začíná diskusní kroužek. Končíme až kolem půl třetí. Tom si domluvil spaní na Valáškovém Gruntu, protože s námi by se prý nevyspal. V noci přesun na kole. Chtěl jsem ho tam odvést autem, ale on je prostě sportovec. Jen jsme ho znova upozornili na ležící balvan na cestě. V noci asi hůře viditelný.

Na cestu ze svahu sletěl obří balvan. To jsem tu ještě nezažil. Tunové hovado. Spadnutý strom na naše auta byl taky dobrý, ale tohle mít na střeše…
V sobotu ráno začínají práce. Vlastně „jen“ stavba dřevníku a řezání a sekání dřeva. Přijíždí Toncek a Maroš.
Protože Maroš je zde jen na jeden den a musí se všemi, kteří k tomu mají co říct, probrat fotovoltaiku, na téma úprav Tvrze v příštím roce se vůbec nedostaneme.

Pracujeme až skoro do večera. Pražáci už zakládají odbory a chtějí stávku. Karviňáci chtějí pracovat do nekonečna. Nakonec práci zastaví to, že není už kam dřevo ukládat.
Večer postupně odjíždí Vitas, Bubák a Maroš.
V osm večer je u stolu vidět únava na všech. Dnes to asi chlapci zabalíme dříve. Pak Mour přijde s hrou, něco jako Krycí jména. Postupně jsme se do toho tak všichni zažrali, že končíme asi až hodinu po půlnoci. Rozebírat zde hru nebudu, ani humorné momenty, ale bavili jsme se náramně. Stále nevíme, kdo napsal slovo „průduch“.
Tom v noci opět odjíždí na kole do Kozova.
O nových kamnech už jsem někde psal. Jen jsem nevěděl jestli jsou „dobrá“, neboť ke zkušebnímu provozu měla školka jen pár dnů. My jsme v nich topili poprvé. Stačí napsat, že i mně bylo horko a museli jsme občas vyvětrat. Tak ono se nevětralo jen kvůli vedru. Občas to bylo i zásluhou Jaryna a Toncka.
Na nová kamna přispěli: Bubák, Šamot, Meďák, Maco, Jaryn, Tom, Ursus a já. Zaplacena víc než polovina. Děkuji.
Ráno už je to stejné, jako na každé pracovce. Všichni se začínají balit a snaží odjet co nejdříve. Takže se postupně loučíme. Sám jsem doma něco před jednou hodinou.

Děkuji, děkuji, děkuji…