Výprava do Brna, 5.-7. dubna 2024 * O3

Pátek, 5. dubna 2024

Když vcházím do nádražní budovy, mám pocit, jakoby něco nebylo v pořádku. Ale co? Zřejmě nic, jen je tu nezvykle málo lidí. Čtyři Rysi, čtyři Lišáci, pět Vyder a já obsazujeme dvě kupéčka hned vedle sebe. Štěstí. Cestou vypráví hoši vtipy – o zvířátkách, dlouhou dobu o Chucku Norrisovi a také o blondýnkách. Víte, proč si blondýnka strká rohlík do nosu?

Krmí holuby… V Brně rychle opouštíme přednádražní prostor a nástup si dáváme až kousek stranou. Ke klubovně, kde budeme ubytovaní, to máme nějakých 2,2 km. Trasu jsme zvládli poměrně rychle a již ťukáme kód do digitálního zámku. A nemá se to potvrdit křížkem? No, nemá. Musíme si zavolat o nápovědu přítele na telefonu (správce klubovny). Náš přístupový kód nebyl správně zadán v systému… V klubovně je celkem nepořádek, proto nejprve vysáváme a stěhujeme stoly a židle, abychom mohli normálně fungovat. Poté teprve večeříme. Rychlý test vyhrávají Lišáci, před Vydrami a Rysy (ti nezískali ani jeden bod!). Následně družiny sestavují jídelníček dle jejich představ a ze tří návrhů vytváříme smysluplný kompilát. Jelikož je již pozdě, provádíme večerní hygienu a zaléháme do spacáků. Povídku na dobrou noc „Jáma a kyvadlo“ doposlouchali do konce Sevak a Filip.

Sobota, 6. dubna 2024

Ráno v 7:45 odchází nákupčíci Kroky a Maty do obchodu obstarat proviant. Oddíl má budíček v 8:15. Hygiena, snídaně. A můžeme vyrazit na „Špilas“, tedy správně Špilberk. Brněnský hrad máme opravdu blízko. Přímo před dveřmi klubovny hoši překvapili paní s pejskem. Ten byl velmi kontaktní a paní velmi trpělivá. Prý se pejsek věnuje canisterapii. Ani se nedivím. Hned za prvním rohem dávám chlapcům otázku za známku – Jaká je adresa klubovny? Věděli jen Svaťa a Kovy. Za chvíli již stojíme na parkánu a Brno máme pod sebou jako na dlani – areál augustiniánského kláštera, nemocnici U Sv. Anny, několik kostelů, halu Rondo (nyní Winning Group Aréna) i nejvyšší budovu v ČR AZ Tower. Přesouváme se na nádvoří, neboť navštívíme vyhlídkovou věž a nově opravenou Královskou kapli. Jdu koupit vstupenky. Chvíli to vypadá, jako když si Felix Holzmann kupoval vstupenky do kina – v sobotu večer a v neděli ráno. Paní pokladní jsem lehce vykolejil požadavkem na takové množství vstupenek. Pán nám ještě vstupenky proděravěl kleštičkami a můžeme vyrazit vzhůru. Na ochoze je volně přístupný dalekohled. V jeho zorném poli objevil Maty umývače oken, visícího na laně. A o atrakci bylo postaráno! Špilberk obcházíme dokola a vracíme se do klubovny na oběd – hustou gulášovou polévku. Já vyrážím koupit jízdenky na MHD. A to jsem si, obrazně řečeno, zadřel třísku! Copak dospělý celodenní, ten jsem sehnal hned v první trafice, ale s polovičními jsem zažil martýrium. Nakonec jsem přes několik trafik a oklikou přes Mendlovo náměstí (zde neměli ani v oficiální prodejně DPMB) jsem skončil až v hale hlavního nádraží, kde mi paní jízdenky vytiskla.

Po obědě vyrážíme do ZOO. Jedem trolejbusem a následně tramvají, vlastně ne, šalinou!! V pokladně nám paní ochotně dala skupinovou slevu a já mám vstup dokonce zdarma! Prohlídka ZOO probíhá po družinách a každá družina si má pro ostatní připravit pět otázek. Sraz máme po dvou hodinách v Africké vesnici na konci ZOO. Zde někteří hoši neodolali vábení smažených hranolků. Cestou zpět ke vstupní budově si ještě kdosi kupuje v automatu pamětní minci. Na lávce přes Svratku nám chce jedna maminka vnutit do oddílu svého synka. Nic proti tomu nemám, ale když zjistí, že jsme z Olomouce, tak prý nebude stíhat dojíždět. Šalinou trojkou jedeme čtyři zastávky. Ještě se totiž podíváme na rozhlednu Holedná. Z rozhledny je krásně vidět Brněnská přehrada neboli „Prygl“. Cestou zpět k zastávce šaliny vyhodnocujeme otázky ze ZOO. Nejvíc bodů získali Rysi, ale nakonec soutěž oficiálně nehodnotím, neboť otázky byly nesrovnatelné. Pauzu na přestup na trolejbus využíváme k dokoupení proviantu. V klubovně na Trýbově obsazují Lišáci kuchyň, ostatní mají volnou zábavu. Rozjíždí se Mafie neboli městečko Palermo. Ale nemohu to poslouchat. Paolo s Bubnem a do hry míchají vrahy a šerifa a celkově se spíš překřikují, než hrají. Po večeři tedy uvádím věci na pravou míru. Do hry vstupuje komisař Cattani a místo vrahů mafiáni. Hra se celkem povedla a to hned ve třech kolech! Vyhlašuji dobrovolnou noční výpravu na Špilas. V klubovně zůstávají jen Scott a Kryštof. Po návratu je již jen vyhlášena příprava na večerku. Hurvínkovu popletenou pohádku slyšeli ještě všichni, povídku Tvrz nedoposlouchal nikdo.

 

Neděle 7. dubna 2024

Na nedělní dopoledne je naplánovaná procházka po brněnských pamětihodnostech a zajímavostech. Vyrážíme z klubovny hned po snídani. Vyrážíme opět směrem na Špilberk, ale tentokráte jej jen obcházíme po parkových chodnících. Směřujeme na Dominikánské náměstí s budovou nové radnice a kostelem sv. Michala archanděla. Pokračujeme přes Šilingrovo náměstí na Petrov ke katedrále sv. Petra a Pavla. Máme štěstí, katedrála je otevřená, neboť uvnitř je právě sloužena mše svatá. Pokračujeme na „Zelňák“ a k budově staré radnice. Nejprve se stavujeme u brněnského draka a poté se jdeme podívat na vyhlídku ze staré radniční věže. Na Masaryčku a po ní na náměstí Svobody je to jen pár kroků. Zde se seznamujeme s pozoruhodnou fasádou Domu pánů z Lipé a samozřejmě s „fenomenálním“ brněnským orlojem! Pokračujeme kolem kostela sv. Jakuba a Divadla Bolka Polívky na Moravské náměstí. Zde vedle kostela sv. Tomáše stojí jezdecká socha markraběte Jošta. Kroky organizuje exkurzi pod koně… Zde naše putování končí. Nasedáme na trolejbus a valíme zpět do klubovny. Tam jen rychle obědváme, balíme si věci, přerovnáváme nábytek do původního stavu a důkladně uklízíme. Cesta k domovu již proběhla hladce…