Výprava do Kunčič, 27. - 29. března 2026 * O3

Pátek 29. března 2026

Málem stoprocentní účast na třídenní víkendové výpravě! Hip, hip, hurá!! Při přesunu vlaky se nám staly dvě zaznamenání hodné příhody s průvodčími. V prvním vlaku, Slováckém expresu Českých drah, když průvodčí zjistil, že nás jede osmnáct, tak bez kontroly jízdenek vzal roha a už se neukázal. No a při přestupu v Ústí nad Orlicí na osobáček společnosti Leo Express se vlak rozjel a průvodčí (oděná jako obyčejný civilista) se rozbíhala souběžně s ním po perónu. Naštěstí si strojvedoucí všiml…

V Letohradu byli rádcové vysláni k nákupu proviantu. Oddíl nějakou dobu odpočívá a poté je vyslán se Simonem ke klubovně, kde budeme ubytováni. Čekám na nákupčíky, kteří nakonec šli až do Penny marketu a poté vyrážíme zkratkou ke klubovně. Přicházíme téměř současně s oddílem. Po předání klubovny (je naprosto epesní!) se družiny ubytovávají. Rysi míří ke skautům, Lišáci ke skautkám a Vydry zůstávají ve velké zasedací místnosti. Večeříme vlastní zásoby. Poté následuje vietnamština v rámci Radistické olympiády a na družiny bodovaný testík. Nechybí ani pár hříček pro pobavení – Skotský inzerát a Ping-pong, aneb „Tady máš ping!“. Při odchodu na večerní hygienu dávám každému postupně otázku za známečku. „Jakou přezdívku měl Josef Vychytil?“ Správně odpověděl pouze Kroky, což je dosti žalostné protože na zdi visí jeho velká fotografie a vedle dveří jeho zarámovaná skautská vyznamenání. Večerka je těsně po půl desáté.

Sobota 28. března 2026

Ráno je budíček plánován na 7:30, což asi vytušil zvon nedalekého kostela, když budící melodii z Kingdom Come: Deliverance doplnil mohutným bimbáním. Ranní hygiena, snídaně (mix cereálií s mlékem), teplý čaj skoro nikdo nechce. Lišáci bylo určeni jako snídaňová kuchyňská. Před odchodem na výpravu ještě dávám jednu soutěž – Ostrov pokladů. Jde o to nalézt za pomocí kombinací a logického uvažování poklad pod jednou z vyskládaných hracích karet. Rysům se to podařilo na šest „tahů“, Lišáci a Vydry potřebovali o jeden pokus navíc. Poté již vyrážíme na výpravu s hlavním cílem zříceninou hradu Lanšperk. Nejprve se ale stavujeme v samoobslužné prodejně Konzum 24/7. Na svačinu kupujeme rohlíky a salám a k tomu oplatky. Vyrážíme kolem starého hasičského vozu a hasičárny a poté podél hřbitovní zdi až na červenou turistickou značku. Po ní jdeme až k Horákově kapli. Cestou má každý možnost získat známku, pokud správně odpoví, že u křižovatky s jezírkem byl lán rozkvetlých bledulí. No, nikdo…!! V Dolní Dobrouči si dáváme krátkou pauzu u fotbalového hřiště. Za nejbližší tip počtu sedaček na minitribuně, kde jsme zastavovali, získá družina bod do bodování výpravy. Jsou to Rysi, ale počet nemám, bohužel, zaznamenaný. V Horákově kapli zrovna probíhá bohoslužba. My chvíli odpočíváme venku, sledujíce poutníky čepující si vodu z pochybného pramene a dáváme si pozor na okolo slídícího psa. Bez povšimnutí nezůstala ani „hacienda“ či jak to nazvat – přístřešek opodál. Pokračujeme, ale pozor, již po modré směrem k Lanšperku. Cestou mi jakási dobrá duše sdělila, že Kovymu je špatně. Dáváme si pauzu. Kovymu je podán Ibalgin, Paolo mu půjčuje rukavice asi po dvaceti minutách zvolna pokračujeme. K další plánované zastávce to už je kousek. Vlastně jsme již skoro v cíli. Po pár stovkách metrů si dáváme pauzu a sváču v obci Lanšperk u kaple Nanebevzetí Panny Marie. Borci si háží tenisákem, Dan blbne s větví. Že prý stožár…! Už zbývá jen cíl – zřícenina hradu Lanšperk s vyhlídkovou konstrukcí. Nemohli jsme si nevšimnout varovné cedule ve stylu „Já bych všechny ty internety…“. Obdivujeme kvetoucí jaterníky, prozkoumáváme vyhlídkovou plošinu i průhledy do sklepení. Kovymu se již udělalo lépe. Na vlakovou zastávku je to již jen kousek z kopce. Po příjezdu do Letohradu valí oddíl na základnu a já s Matym a Pedrem do Penny pro proviant na zbytek pobytu. V klubovně poté Pedro hlásí 24 200 našlapaných kroků! Kuchyňskou mají Rysi, ale faktický dohled nad večeří má Paolo. Její přípravu doprovází zpěv a kytara. Večer ještě luštíme Jidiš v rámci Radistické olympiády a poté za družiny hrajeme turnaj ve hře Oko bere (R 50%, L 67%, V 40%).

Neděle 29. března 2026

V neděli ráno nás překvapil déšť. No nic, vycházka nebude. Vstáváme v osm. V podstatě zvládáme jen odehrát Radistickou olympiádu, kde se luští keltské runy. A také poslední soutěž družin v pantomimě. Předvádí se názvy filmů, seriálů nebo pohádek. Jde o to, aby primárně uhádla družina, jejíž borec název předvádí. Pokud je název uhádnut, ostatní dvě družiny už mají smůlu. Pokud ne, mohou zkusit i ony tipnout správný název. Nejvíc bodů nasbíraly Vydry 9 (L 6, R 5). No, a pak již jen vaříme oběd, balíme se, uklízíme. Zamykáme, klíč necháváme na dohodnutém místě a valíme na vlak.

Vydařenou výpravu celkově vyhráli Rysi (13 bodů) před Vydrami (11 bodů) a Lišáky (8 bodů).