V Karviné vypadáme skoro jako UFOni, sníh téměř už není a většina členů má boby. Tahání bobů a Kubulových sáněk po asfaltu je opravdu směšné. Jen pevně doufám, že v Beskydech nějaký sníh a nižší teploty vydržely.

Ve vlaku je radistická olypiáda. Vítězí, tak jako vždy, sourozenecká dvojce Roman a Dany.

V Bocanovicích, kde vystupujeme, vypadají sněhové podmínky snad ještě hůř než v Karviné. Teplota +8°C.

Před Velkou Loukou nacházíme konečně místo, kde je možno otestovat naše jízdní schopnosti. Někteří předvádějí bravurní jízdní um na mistrovské úrovni (Lvíče, Tříska, Roman II, Rendy). No a někteří předvádí něco mezi komedií a tragikomedií (Koumes, Dany).

Na Skalku, 6,5 km od nádraží v Bocanovicích, přicházíme za 4 a půl hodiny. Něco málo jsme se zdrželi při prvním bobování, ale i tak je ten čas úděsný. Nedokáži si představit s touhle "partou" přechod Malé Fatry, Jesníků, nebo Roháčů. Na některých bylo vidět, že jsou fyzicky a psychicky na dně.

Na chatě mnozí pookřáli, dali si polévku, teplý čaj a plni nového nadšení vyrazili na svah za chatou testovat, zda to jezdí. Sochorovy boby za 600 Kč nejezdily nikde a s nikým. Škoda, že jsem je nevyfotil. Už je asi ani nevyfotím, protože Sochor neustále tvrdil, že je vyhodí do popelnice. Za chvíli ale naše radovánky přerušuje dost nepříjemný déšť. Navrhujeme ústup na nádraží v Mostech u Jablunkova. Déšť po celou dobu už neustal. Všichni jsme kompletně mokří.

Já, Rendy a Roman II ještě odcházíme lovit kešku (geocaching) na Severku. Později oddíl doženeme těsně před nádražím. Roman při sjezdu předvádí téměř kaskadérské kousky. V plné rychlosti neřeší zda je terén pokryt sněhem nebo blátem a jehličím. Jede mu to pěkně. Rendy to zkouší taky, ale v jednom momentě ho boby vykopnou a on jede jen po zadku mezi kamením. V prvním chvíli jsem nevěděl, jestli se směje, nebo pláče. Naštěstí to byl smích. 

Účast (18) - Antek, Dalmi, Dany, Dodo, Koumes, Kuba9, Kubula, Lála + kamarádka, Lvíče, Mona, Páťa, Rendy, Roman, Roman II., Sochor, Šnek, Tříska