Z osmnácti členů oddílu se nás sešla polovina. Ano mnozí se omluvili, ale i tak se mi ten počet moc nelíbí. Takový krásný, slunečný den. Třeba nás příště pojede více, až bude pršet.

Zpět k výpravě. Na nádraží už musíme mít všichni roušky. Také ve vlaku. Průvodčí několikrát napomínal cestující, že ji nemají správně nasazenou, případně že ji nemají vůbec. Od nás naštěstí nikoho.

Na nádraží v Mostech u Jablunkova jdeme hned podchodem. Zjistil jsem, že je to o něco kratší. První zastavení mám naplánováno nad chatovou osadou, na cyklostezce. Chci jít po této cestě až nad Šance. Ano dalo by se jít od nádraží po asfaltce a bylo by to blíže, ale lesem mi to připadá určitě lepší. Mona se Sirem se od nás odděluje, prý nás počkají na Skalce.
Upozorňuji všechny na možný střet s cyklisty, vysvětluji jak se chovat při přebíhání a jak předejít kolizi. Sobík asi špatně poslouchal, protože později ukázkově předvedl to, na co jsem přesně upozorňoval.
Měl jsem připraveno spoustu her, v batohu dokonce dva míče, ale nakonec jsme toho tolik neodehráli. Víc jsme kecali a pochodovali. Snad to nikomu nevadilo. Toncek se Syslem probrali gamebook knihu, kterou měl od něj půjčenou.
První hrou – spíš jen zadání, byla kimovka. Měl jsem dva shodné igelitpytlíky a v nich 28 různých předmětů. Každý jej mohl mít v ruce asi pět minut. Vyhodnocení, co si kdo zapamatoval, bylo až u chaty Skalka.
Další hříčka za bod – kdo mi první na trase ukáže Velký Rozsutec, kadibudku a nápis Malá Fatra.
Za Šancemi opouštíme cyklotrasu a pokračujeme po hranici se Slovenskem. Hranice vede až na Velký Polom.
Odhad délky klády. Všichni odhadli délku s celkem slušnou přesností. Kláda měřila 12,4 m.
Jen Sobík napsal 2 metry?! Pak překvapil Vítek, protože kláda byla změřena lesáky a číslo na ní bylo vyraženo z boku a on jediný si toho všimnul. Přesto nevyhrál. Napsal jen 12 metrů. Infin a ještě někdo měli 12,5 metru.
Přicházíme k Medvědí skále. Cestou zahlásil Startér Velký Rozsutec a pak i kadibudku. Infin našel nápis Malá Fatra.
Zde je velká pauza se svačinou. Odehrajeme pár her. Mám připraven hru translátor – několik (16) slovenských slovíček. Překlad provádí družina spolu. Hoši si vedli celkem dobře. Jen Rysi napsali u Poľovník nejprve Věřící a pak to opravili na Polovník.
Probíráme trochu kalendárium a také navrhuji na úterý výpravu na Velký Rozsutec. Kromě Ossiho chtějí jet všichni, což mne mile překvapilo. Jen musím sehnat ještě jedno auto. Zkusil jsem Sima a ten hned souhlasil. 
Stoupáme od Medvědí skály dál na Velký Polom. Je to poslední stoupání, pak už to bude na nádraží jen z kopce. Až po rozcestník k Polomu je to takřka bez lidí. Tady začíná turistů přibývat. Na vrcholu Velký Polom (1067 m) uděláme společné foto a vracíme se zpět k rozcestníku a dále na Kamennou chatu. Rozhodujeme se pro polévku na Severce.
Odbočíme ještě na rozhlednu Tetřev. Nahoře je jak v sauně. Výhledy jsem tu zažil už lepší.
Pádíme tedy dál na Severku. Cestou Sobík předvedl instruktáž s cyklistou, jak to nemá vypadat. Ono ty moje kecy, je občas dobré poslouchat.
Na Severce opět svatba. Minulý týden taky. No co, najíme se na Skalce. Ještě omrknem horní stanici nové lanovky a za chvíli jsme na Skalce. Máme slušný čas, tak nikam nespěcháme. Kdo chce, dá si polévku. Vítek papá smažák s hranolky, což nebyl asi nejlepší nápad. Startér si koupil tři benátové tyčinky (lízátka). Nejspíš tatovi a mamě…
Vyhodnocuji kimovku. Nejvíce, 19 věcí, si zapamatoval Séba. Lukin měl nejméně – 9 kousků.
Pak jsem přidal do sáčku jednu věc (čočkovou baterii) a družina měla zjistit, co to bylo.
Vítězí Rysi – 4 sekundy. Vydry nejhorší – 38 sekund.
Odcházíme, vlak jede až za hodinu a půl. Máme tedy čas i na krátké zastavení na oddílové mohyle.
Konečně přicházíme na cyklostezku, kde jsme ráno začínali. Vítek se potí a shání toaleťák. Ten naštěstí mám, i když jeden už dnes spotřeboval Toncek. K mému překvapení odchází Vítek k lidem u nejbližšího domu, že to udělá u nich. No, nevím: „Dobrý den, mohl bych se prosím u vás vykakat?“
Včas jsem ho zastavil a poslal do lesa.
Vlak nám jede v 17:00. Opět roušky. Ve vlaku jsem vytuhnul těsně před Karvinou. Ještě že mě Toncek vzbudil.
Délka trasy – 17 km, převýšení nahoru a dolů 678 m.