Airsoft Tvrz

Dost dlouho řešíme termín výpravy – jestli prodloužený víkend od 1. května, nebo od 8. května. Nakonec se „podřizujeme“ Talíkovi. První víkend mu nevychází, vrací se z Islandu až osmého. Pozdější dopravu by si případně zajistil sám.
Kubka má v tom termínu taneční soutěž, takže se o jeho dopravu postarají rodiče tak, aby byl na Tvrzi alespoň jednu noc a jeden celý den.
O nějakém jarním rodeu nebo sportovním programu letos neuvažuji. Osi nemůže běhat ani výrazně zatěžovat koleno a Kubkova omezená účast tomu taky nepřidává. V plánu mám pouze airsoft – a i ten mi se scénáři dal zabrat. Všechno je přizpůsobené tomu, že Osi neběhá. Myslím ale, že jsem to vymyslel dobře. Sám jsem se pochválil a významně si u toho poklepal na rameno.
 

V pátek ráno jedu jen s Mývalem a Osim. Do auta beru veškerý materiál a potraviny – je svátek, obchody jsou zavřené. Infin veze Honzu, Piečiho a Lupena.
Jídelníček přizpůsobuji počasí i snaze být co nejvíc venku. Dvakrát opékáme špekáčky, klobásky a slaninu, k tomu spoustu zeleniny. Když se dětem připraví až pod nos, tak ji prostě sežerou. Druhý den Infin dokupuje čerstvý chleba a další zeleninu.
Dva obědy – ajvar s těstovinami a rizoto – vaří členové, bez pomoci Infina nebo mě. Osi, Kubka a Talík si s ajvarem poradili podstatně lépe než rizotová skupina Mýval, Lupen, Honza a Pieči.

Airsoft
1. scénář – Most
Osi, Mýval, Honza, Lupen proti Infinovi, Talíkovi, jeho bráchovi Tomášovi a Piečimu. Hraje se v korytě Věžnice a na přilehlých březích. Jedna skupina má základnu na mostě, druhá v umývárce.
Uprostřed je lavice jako „most“ a u ní kbelík s dřevěnými kostkami. Každá přenesená kostka na vlastní základnu znamená bod – pokud se ke kbelíku vůbec dostaneš. Hraje se na dva „poločasy“. Umývárka se ukazuje jako výhodnější pozice.
Hřbitov je jen pro dva hráče – jakmile přijde třetí, první jde zpět do hry.
Při sčítání kostek přichází překvapení – obě strany mají 53 bodů. Neuvěřitelné.

2. scénář – Obrana
U vstupu do latrínového lesa je spousta pařezů. Většina smrků už je pryč, ale pařezy zajišťují skvělé krytí. Hraje se na území od hřiště k dámské latríně a skoro od svahu až k potoku.
Osi je stálý obránce. K němu se vždy přidá jeden člen a společně brání celé území. Na každém pařezu leží přibližně deset kostek. Útočníci je musí odnášet po jedné na svůj hřbitov. Mrtvolka na hřbitově je vždy pouze jedna.
Obránci po zásahu počítají do dvaceti a hrají dál, dobíjejí na místě. Mají to těžké.
Prvním obráncem s Osim je Talík. Neuvěřitelně dlouho nepustí útočníky do hry. Dokonce jim dojdou kuličky. Talík je nechal, při ústupu, všechny u jednoho z pařezů. Až Kubku napadne dostat obránce do kleští a tím se to zlomí.
Při dalších kolech už je znát, že útočníci mají taktiku. Pro obránce jsou to občas jatka. Poslední dvě hry raději rušíme – neměli už šanci.
Odehrajeme ještě miniscénář (pár her). Tři proti čtyřem. Čtyři útočí od mostu proti svahu. Od svahu brání jen tři, ale protože mají krytí (pařezy) blíže, mostaři všechny hry prohrají. Většinou nestihnou ani zalehnout. Prostřídají se všichni.

3. scénář – Proti všem
Osi, jako zraněný voják, má výhodu. Může si někde v území zalehnou dříve než ostatní. Hraje každý proti každému. Poslední dva jsou bodovaní – dva body vítěz, bod pro druhého. Nikdo nemá krabičku s kuličkami u sebe. Hraješ jen s tím, co máš v zásobníku. Území – studna až potok a po bocích ohniště a na druhé straně maximálně pět metrů od Tvrze. Mrtvolky se neoživují, čekají na další hru. Bylo docela zábavné pozorovat jednotlivé souboje. Některé zásahy, od studny až ke Tvrzi, neměly chybu. Snad jen Pieči a jeho hra byla spíše mnohdy úsměvná. Kdyby došlo k nějakému vojenskému konfliktu, doporučuji hlásit se jako písař na štábu. Nebo kuchař. Ale když jsem viděl jejich schopnosti při rizotu, obávám se, že by se ho zbavila vlastní jednotka.
Vítězí Honza, druhý je Osi.

Sobotní výprava
Osmikilometrová vycházka kolem vrcholu Sušice je spíš pohodovka. Cestou hrajeme vyřazovací hru (styl finská stezka). Každou hru někdo vypadne, občas se ale může vrátit zpět, pokud výsledkem porazí ostatní.
První dvě kola jsou čistě o náhodě – na rozcestí doprava, nebo doleva. První všichni dají, u druhého vypadává Talík.
Pak přijdou úkoly: hod kamenem na cíl, stavba kamenné věže, poznávání kytiček.
Druhý den následuje dohrávka – cornhole, střelba „šípem“ co nejdál a finále Honza vs. Pieči: najít zahrabanou lžíci v pískovišti.
Vítězí Pieči.

Stanování
Můj průzkum, kdo kolikrát spal ve stanu, je docela žalostný. Nemyslím podsady, ale klasické stany. Někteří ani jednou, jiní dvakrát, třikrát. A to jsou v oddíle klidně přes šest let.
O to víc jsem rád, že se stanovalo. Na půdě je už teplo a navíc jsem ji nestihl dát úplně do pořádku. Minulý týden jsem řešil kuny – trus, zápach, všechno. Celá Tvrz smrděla nepředstavitelně.
Kuny si dělají záchod jen na pár místech, takže jsem vynosil půl koše na dřevo „hoven“ a následovala dezinfekce všeho, co šlo. Okna, stoly… Ano i okenní tabule byly „zechcané“.
Krásný víkend jsme si se ženou opravdu užili.

Celkový dojem
Výprava se podle mě povedla. Už to, že Talíka přivezli rodiče, Kubka zde byl sice jen jednu noc a den, ale prostě tu chtěl být alespoň tu chvíli. A poslední Lupen. Mohl jet s rodiči do Alp. Zvolil si výpravu na Tvrz. Proč? Na to by museli odpovědět oni sami.

Brigáda
Mýval a Osi posekali tábořiště. Infin s křoviňákem vysekal trávu kolem pařezů a parkoviště nahoře na louce. Ostatní připravovali ohniště a řezali dřevo do sauny.

Sauna
Do sauny jsem se opět nedostal. Infin se mnou nechce a ostatní šli v pátek večer. Ostatní se saunují v pátek večer. Po sauně jsou tak vyšťavení, že se jde za chvíli spát.
Až druhý den zjišťuji problém – komín je rozpojený u kolena uvnitř, venku vůbec nenapojený a skoro rozpadlý. Docela průšvih.
Doufám, že byli jen vyšťavení, ne přiotrávení. A kdyby to chytlo… radši nedomýšlet.
Opraveno, zprovozněno – ale v sobotu už se mnou stejně nikdo nešel.

Deskové hry
Deskove hry hrajeme jen minimálně. Většinu času jsme venku – i proto spokojenost. Počasí nám přeje. Trochu chladno, ale slunečno.
V noci sedím na latríně a pozoruji Jupiter. To se mi ještě nepovedlo.
I když dobře se vykakat taky stojí za to…
Líp jsem to zakončit nemohl.

Sponzor
Při hraní airsoftu nám to moc nevycházelo s počtem zbraní. Nakonec jsem navrhl, že se pokusím nakoupit deset nových pistolí. Během hraní sebou Pieči fláknul a odnesla to definitivně jeho zbraň. Lupen má občas problém s nabíjením. Pokud to správně nedotáhnete, kulička se ze zásobníku dostane jinam, než má. Každé další natažení situaci jen zhorší. Colt 1911 sice vyčištěn, ale už pořádně nestřílí.
Kde sehnat prachy. Čím míň má oddíl členů, tím menší jsou dotace. Jedině sponzor. Pitris už ví…  Stačí napsat na WhatsAppu „Ahoj“, odpověď je „Kolik…“. Teď to bylo „Kolik, měl jsem prémie.“  Spočetl jsem komínové roury a zbraně – 13.000 Kč. Během komunikace mi přistálo na účtu 10.000 Kč. Zbytek si mám sehnat jinde.
Děkuji, děkuji, děkuji. Zkuste poděkovat i vy ostatní, kterých se to týká.

Komplikace
Zbraně bereme výhradně značky Tokio Marui. Momentálně není skladem Glock 17 ani Sig Sauer. Prý ani nebudou, kvůli licencím. Některé pistole ještě jsou. Budeme se muset rozhodnout. Navíc bych chtěl nějakou spoluúčast hráčů. Každá zbraň by pak byla označena majitelem.