Sky Watcher - Pozorovatel oblohy
Mezi návrhy názvů tábora se objevil, mimo jiné, i název Dobsonův tábor. Musel jsem se jen pousmát, nikdo z účastníků vlastně nevěděl, že pan Dobson kdysi vymyslel podstavec na ložiscích, který drží a dovoluje otáčet dalekohledem všemi směry. Takže název by byl vlastně „Tábor na podstavci nebo stativu dalekohledu.“ Lepší název by byl možná Newtonův tábor. To je typ zrcadlového dalekohledu s jedním primárním vydutým zrcadlem a druhým rovinným, eliptickým. Nákres a dovysvětlení si najděte na internetu sami. Ještě lepší by byl název Tábor pozorovatelů oblohy. Tak se náš dalekohled totiž jmenuje – Sky Watcher. Jenže nepřízeň počasí nám umožnila pozorovat oblohu jen čtyřikrát. Je to sice víc než viděných raků ve Věžnici, ale méně než saunových dnů. Takže raději Tábor se saunou.

A co jsme vlastně za ty čtyři provozní dny dalekohledu viděli? Nejlépe nám posloužil na rybízáku. Na tábořišti se většinou dalekohled příliš rychle orosil a postupně znemožnil další pozorování.

• Měsíc – na táboře „couval.“ Na obloze byl k vidění až pozdě v noci a zapadal ráno, až za světla. Proto jsme jej pozorovali jednou v ranních hodinách, před budíčkem a podruhé až na konci pozorování na rybízáku. Při ranním pozorování zkoušíme nalézt a určit některé krátery. Třeba kráter Tycho.
• Jupiter – dominantní objekt na obloze, nepočítám-li Měsíc, tak je to nejjasnější objekt na obloze. Jsou rozpoznatelné i pruhy na planetě. Pozorováno včetně jeho čtyř Galileových měsíců. Io, Europa, Callisto, Ganymed. Pojmenovaných měsíců je daleko více, ale jen tyto čtyři můžeme běžně pozorovat. Během jednoho večera je možné vidět změnu pozic měsíců okolo Jupitera. Mrkni do Wikipedie, najdeš tam ostatní měsíce i jak dlouho trvá oběh okolo planety.
• Saturn – nádherná podívaná, prstenec je krásně výrazný. Pozorováno až v nočních hodinách. Údajně je vidět i nejjasnější měsíc Titan, ale to jsem nevěděl. Tak snad příště.
• Neptun – pozorováno jen malou skupinou členů, na závěr výpravy na rybízák. Viditelné jen jako malá hvězdička, ale i tak mohou někteří říci: „Viděl jsem planetu Neptun.“
• Messier 13 (M13) – kulová hvězdokupa v Herkulovi. Pro mne asi největší překvapení, nebo jak to napsat. Prostě kouknete a spadne vám brada. Tolik hvězd v jednom malém bodu. Našim dalekohledem viditelných několik desítek hvězd. Prý je tam několik set tisíc hvězd. Normálně uvidíte na obloze tak 1.500 hvězd. A najednou se díváte dalekohledem do jednoho místa na něco tak neuvěřitelného. První, kdo pozoroval a popsal tuto hvězdokupu v r. 1714 byl Edmund Halley. (Ten jako první předpověděl návrat komety, která nese jeho jméno). Charles Messier hvězdokupu pozoroval a do svého katalogu zařadil 1. června 1764
• Messier 92 (M92) – kulová hvězdokupa v Herkulovi. Podobné jako M13, jen trochu slabší.
• Messier 57 (M57) – prstencová mlhovina v Lyře. První objekt nalezený už s Marošem na jeho pozemku při testování. Je to jeden z objektů, které Charles Messier na obloze objevil sám. Mnohé objekty jen do katalogu zařadil. Bylo to z důvodů pozorování návratu Halleyovy komety. Ostatní objekty pozorovatele mátly a tak je Messier postupně uspořádal do katalogu 110 objektů severní polokoule.
  Prstencovou mlhovinu prvně spatřil Messier 31. ledna 1779. Já ji viděl poprvé v červenci 2019, tj, o 240 let později. A přitom je na obloze po celou tu dobu, stačilo jen chtít.
• Messier 31 (M31) – Galaxie v Andromedě. Snad nejznámější objekt Messierova katalogu. Viditelný pouhým okem. Kdysi jsem ji našel a pozoroval. Očekával jsem asi víc, než jsem teď viděl. Trochu zklamání, ale je třeba počkat až bude Andromeda na obloze výše. Podzim / zima. Pak bude vidět určitě zřetelněji. Jedna perlička z Wikipedie. Tato spirální galaxie obsahuje asi bilion hvězd. Tak nevím, kdo to sakryš počítá?
• Dvojhvězda Albireo – Souhvězdí Labuť. Jedna z nejpěknějších dvojhvězd na naší obloze. Je vidět rozdílnou teplotu, barvu obou hvězd. Jedna je oranžovočervená a druhá modrá.  
• Dvojhvězda Alkor a Mizar – Alcor je dvojhvězdou sám o sobě, Mizar několikahvězdou. V dalekohledu bylo jasně rozpoznatelné, že se jedná o minimálně čtyřhvězdu.

Pro dalekohled nezaměřitelné – několik průletů ISS a hlavně Mléčná dráha. Takovou jasnost v Karviné a Olomouci už neuvidíte.

Vím, nebylo toho tolik. Jen samotný Messierův katalog nabízí 110 objektů k pozorování a my viděli jen čtyři. Neměl jsem moc času na větší přípravu, než jsem udělal. Hlavně na praktickou část. Mnozí z vás určitě pochopili, že pozorování noční oblohy je o trpělivosti a pečlivosti. Mnohé objekty budou k vidění až v zimním období. Také bych byl rád, kdyby dalekohled uměl i někdo jiný zkalibrovat a připravit pro pozorování.
Pro mne samotného bylo pozorování  hvězd vždy něco úchvatného. Vždyť stačí za jasné noci jen zvednout oči k obloze a popustit uzdu fantazie. Pak stačí čerpat informace z knih a internetu. Hledat, srovnávat, divit se. Já na táboře našel poprvé souhvězdí Trojúhelník a Honící psi. Jedna z informací, která mne třeba dostala – Kdyby si Deneb vyměnil místo (svoji vzdálenost od země) s Vegou, svítil by Deneb na obloze stejně jasně jako měsíc v úplňku. A veliký je tak, že kdyby byl místo Slunce, sahal by jeho okraj až k dráze naší planety.

Chtěl bych touto cestou poděkovat panu Miroslavu Matouškovi. Pomohl mi vybrat dalekohled, který máme. Korespondence s ním byla opravdu profesionální. Myslím, že jsem měl štěstí, že jsem oslovil zrovna jeho prodejnu www.dalekohledy.cz. Odpovědi na mé otázky, to bylo počteníčko. Rozbor všech typů dalekohledů, včetně pro a proti. Rady co dokoupit, výběr literatury. 
Chtěl bych poděkovat Bobanovi Jandákovi. Vyrobil na poslední chvíli před táborem podstavec pro dalekohled.
Chtěl bych poděkovat všem, co přispěli nemalou částkou. Oslovil jsem jen pár osob, nechtěl jsem z toho dělat sbírku na hvězdárnu. Přesto se vybralo 29.835 Kč. Vše spojené s dalekohledem stálo 36.912 Kč. To znamená, že oddíl zaplatil „jen“ 7.077 Kč.
Níže uvedeným lidem jsem přislíbil možnost zapůjčení teleskopu. Pokud si troufnou na kalibraci a ovládání. Ale když jsem to pochopil já, tak to musí zvládnout snad každý.  Jen váha celé sestavy je přes 30 kg a přepravní velikost je taky trochu problém. Máme v plánu nějaké noční pozorování oblohy s neodbornou přednáškou u Maroše v Koukolné. Někteří se snad podívají na různých „pracovních“ akcích na Tvrzi apod. Nepočítejte s tím, že si mne pozvete jako domácího klauna na rodinnou oslavu, abych vám něco ukázal...

Děkuji sponzorům (seřazeno podle data příspěvku):

Maruška a Jiřík Nádvorníkovi, Domino – Dominik Wieluch, Pitris – Petr Hudský, Rybařík – Michal Schneider, Meďák – Marian Miarka, Maroš – Marian Šopor, Maco – Martin Frydrych, Antek – Antonín Přerovský, Mour – Přemysl Holásek, Šamot a Šárka Coufalovi, Harry – Jan Frydrych, Norek a Irena Chovancovi, Bubák – Jiří Jelének, Patka – Petr Šeda, Fili – Filip Swaczyna, Vitas – Vítězslav Kříž, Maroš – Michal Šopor, Mozol – Miroslav Hupka, Miki a Naďa Śniežkovi, Kamo – Kamil Kiedroň, Bučivoj – David Ďurica, Michal a Lucka Šimíčkovi, Toncek – Antonín Přerovský, Bobr – Libor Mléčka, Tomáš Suchanek & spol., Dino – Daniel Osička, Elvi - Emil Rebidáš

...a vy, co jste shlédli na noční obloze díky tomuto dalekohledu něco nového, co vás zaujalo, máte jedinečnou příležitost těmto osobám v příspěvku pod článkem poděkovat a napsat své pocity při pozorování. Nedokáži posoudit, jak na koho zapůsobil pohled do hlubokého vesmíru, ale za mne ještě jednou – Všem dárcům moc děkuji.
                                                                                                                                              @ntek

Technické parametry dalekohledu:

Zrcadlový dalekohled typu Newton. Průměr hlavního parabolického zrcadla 200 mm, ohnisková vzdálenost 1200 mm světelnost f/6.
Naváděná (GoTo) dobsonova azimutální montáž, vybavená systémem SkyScan AZ. GoTO systém s automatickým vyhledáváním objektů zároveň umožňuje jejich plynulé sledování. Databáze přes 40 tisíc objektů, tichý chod motorů. Napájeni z 12V zdroje DC
Tubus je zasouvací s fixací třemi šrouby, což  umožňuje snazší přepravu a skladování. Přímohledný hledáček 9x50, přesný okulárový výtah typu Crayford, výstup 2”, redukce na 1.25”. V sadě jsou 2 okuláry 25 a 10 mm (zvětšení 48× a 122×). Další okulár dokoupen 7 mm (zvětšení 171,4×). Dokoupen měsíční filtr.