Praha/Liberec - Ve čtvrtek 8. května zemřel autor knih pro mládež, překladatel a výrazná postava skautského hnutí Miloš Zapletal. Bylo mu 95 let. Skaut s přezdívkou Zet skonal doma v Liberci. Skautský archiv Zapletala označil za zásadní postavu skautingu druhé poloviny 20. století.

Výprava na Malý Rozsutec
…když je Velký ještě uzavřen.

Není nás mnoho, ani jsme nedokázali obsadit místa v autech. Celkem sedm účastníků. Se mnou jede teplákový Mýval, Talík a Lupínek. Infin veze bratry Kubku a Honzu.
Vyjíždíme v 5:00 od Lidlu. Trochu brzy, ale má to svůj důvod. Cesta bez komplikací, je svátek, kamionů minimum. Na parkovišti Biely potok jsme 6:40. Novinka – parkoviště je opatřeno vjezdovou a výjezdovou závorou.
Oblékáme si ještě bundy, teplota je blízko k nule. Od parkoviště přes Ostrvné a celé Nové Diery po Podžiar jdeme úplně sami. Na Podžiaru si dáváme první svačinu.
Nastupujeme na další kaskády a žebříky korytem Hlbokého potoka. Počet turistů začíná narůstat, ale nic dramatického. Prostor na focení je, občas někoho pustíme před nás.
Další přestávku si dáváme Pod Tanečnicou. Svačíme a odpočíváme zde, na tomto skalním útvaru pravidelně. Fotím první hořce.

K mému potěšení bude zápis z výpravy napsán Osim

Do vlaku nasedám sám, jedu totiž už z Dětmarovic a mám za úkol najít místo ve vlaku. "Hlavně ať sedíme nahoře" píše mi Infin, no to se lehce řekne, když ten vlak má jen jedno patro. Sedám si do vlaku a čekám až nastoupí zbytek oddílu. Infin a ostatní si nakonec sedli do jiného vagonu, protože do toho kde jsem byl já nastupovalo moc lidí. Projdu se tedy do druhého vagonu a sedám si k Infinovi. Po asi hodině cesty vystupujeme v Mostech a vyrážíme na Skalku.

Hoši s tímto názvem výpravy nesouhlasí, ale mě se líbí. Chápu je, proč ne tento název, ale duha je moc hezký přírodní úkaz, tak si jej s ničím jiným nespojujte.
Ještě v pátek před oddílovkou jsou na výpravu přihlášení pouze Kubka a Talík. Začínám mít deprési. Nakonec se přihlásí ještě Mýval, Lupen a Matěj. V pěti, se mnou šesti, je to už trochu lepší. Ale nazývat to oddílovou výpravou, je trochu moc odvážné.
Jedeme vlakem až v 9:00, protože k němu máme autobusový přípoj. Jenže hned na nádraží mne Talík upozorní, že maminka vzkazuje, že chata Filipka je zavřená. To byl náš původní plán. Takže je třeba provést nějakou improvizaci a já nerad improvizuji. Naštěstí jsem měl připravenou i tuto výpravu, tak jsem jen ověřil bus do Bukovce.
V Těšíně nečekaně přestupujeme. Zřejmě je na trase nějaká oprava elektrifikace, až do Návsí jedeme motorákem. Autobus do Bukovce nám jede hned, a tak cesta docela odsejpá. Hoši jsou ve vlaku i v autobuse nějak moc hodní. Trochu mne to irituje, raději mám větší šrumec. Talík v autobuse se mnou prohodil jen dvě slova. Ukazuji mu čapí hnízdo s dvěma čápy. Jeho reakce: Kaj? – jaj?, a to bylo všechno.