Ráno jsem šel se psem na pole, ale to vy jste ještě určitě spali. Bylo mrazivo a z šedých mraků padaly takové polystyrénově kuličky. A když jsem půl hodiny po osmé vyrazil na kole, poznal jsem, že je zle. Splnila se předpověď „rosníčkářů. Ledovka! Vlhkost začala ledovatět na silnici, na chodnících. Větve stromů, tráva a střechy domů mě nezajímali. Tudy jsem nejel, ale tam všude to také bylo. A ta paní v rádiu ještě ke všemu říkala, že ta ujetá vrstva na vozovce nebude sjízdná!! No, a že nebyla! Hned jsem mrskal na chodníky. Tam byla taková namrzlá krupice, po které se s určitou opatrností už jet dalo.

Ke škole do Ráje jsem přijel vykřičovaný a zpocený jako myš. Ale nespadl jsem. Po cestě jsem byl svědkem několika karambolů, naštěstí šlo vždy jen o plechy. Auto na rondlu pod „kaflandem“ klouzala jak krabičky od zápalek. Většina řidičů byla však rozumných, pohybovala se takřka krokem.

Zírám na schody, kde se tísní hlouček Trojkařů. Nevím, zda příšerné náledí je příčinou toho, že nás dnes není ani deset. Jestli by nebylo smysluplnější podat si ruce a odklouzat se domů. Ale ne, „majorschoolus“ otevírá dveře a pouští nás dovnitř, do tepla. Je zde plno prachu. Učební trakt je oddělen od spojovací chodby provizorní dřevěnou stěnou s průchozími dveřmi. Že by nějaké nové nařízení? Kdepak, škola dává do pořádku „dívčí“ šatnu a umývárnu. Nové obklady, nová umyvadla, nové sprchy, nové lavice i věšáky. A nové linoleum na zemi! Svižným krokem se odebírám do tělocvičny rozházet zaváté stopy, protože synci se srocují na chodbě jak hladoví vlci. Není jich sice moc, ale jsou tam.

S Antkem se domlouváme, co dnes budeme dělat, když nás zde není ani polovina oddílu. Rysové čtyři, Lišáci tři a Vydry dokonce dvě. Stavět „opičí dráhu“ dnes nemá smysl. Zahrajeme si tedy nějaké veselé a poutavé úpolové hry a do turnajů zvolíme zápasy, kde není až zase tak rozhodující počet hráčů. A Roye přešoupneme k Vydrám. Roy neprotestuje, Roy se neodvažuje protestovat!
Mezitím si družiny poskládaly série zavátých stop a nechávají si je zapsat do tabulky (viz dole!) Lišáci dnes našli 45 kartiček, Vydry 34 a nejpočetnější Rysové pouze 17. Zajímavé. Dnes nějak pokulhává Monovo proklamované pravidlo, že nejpočetnější družina hledačů, nejvíce nalezených kartiček.

Na rozcvičení netradičně pojaté „chobotničky“. Protože, jak už jsem se výše zmiňoval, nás zde dnes není přijatelný počet, vytahujeme na herní plochu, kromě bucláků, i několik kousků rozličného nářadí jako kozy a malá švédská bedna. Po zahřátí nastává další rozčilující „bojovka“, kdy nevíš odkud míč přiletí a kam tě zasáhne, obzvláště když už sedíš vyřazený na lavici. Konec, konec. Už jsme pěkně rozcvičení, už jsme pěkně zahřátí. Zřizujeme hřiště na krabanou. Trochu užší, protože… ale o tom jsem se tu už kdesi výše zmiňoval.