pí = 3,1415926535 8979323846 2643383279 5028841971 6939937510 5820974944 5923078164 

Nevíte proč takto divně začíná zápis z výpravy? Ve vlaku družiny dostávají na lístku tuto informaci. Jejich úkolem je, naučit se ve vlaku, co nejdelší počet číslic, za desetinou čárkou. Startér prohlašuje, že on ten papír nepotřebuje, protože pí zná celé (nekonečné číslo). Skoro jako Chuck Noris. Pro upřesnění, v družinách jsou tři osoby a odpověď, nebo-li zkouška bude až na Kamenné chatě, asi za 5 hodin. Jak se s tím hoši poprali? To se dozvíte až na Kamenné chatě. 
Na nádraží v Karviné se scházíme: Rysové - Infin, Séba, Roy; Lišáci - Shrek (R), Sysel, Júňo; Vydry - Mates, Vítek a Startér. S Rybaříkem jede Honzík, se mnou Toník, Maroš je sám.
Na nádraží přijíždí jako poslední Shrek, který smskou avizuje, že jede blbym busem. Já si teda myslím, že inteligence busu byla o trochu větší než Shrekova, protože ho na nádraží včas dovezl.  

Ve vlaku nám ukazuje Roy svůj lehce poškrábaný nos a vysvětluje, že ho těžce pokousalo doma morče.
Vystupujeme v Bocanovicích. Hned je jasné, že rozhodnutí, které jsem učinil na oddílovce (nebrat boby a lopatky) byla hrubá chyba. Sněhu bylo dosti, tolik jsem ani nečekal. No co, příště...
Výprava nese název Cestou, necestou..., jdeme totiž nejprve po žluté, následně po neznačené trase pod sjezdovku Severka, tam ještě kousek po neznačené k modré značce, vedoucí na Kostelky. Zde už je červená hřebenovka vedoucí na Kamennou chatu. Odtud pak kousek zpět přes Skalku na nádraží Mosty u Jablunkova. Celkem slušných 16 km.
Ale zpět k Bocanovicím. První soutěží jsou stromy. Hoši mají postupně za úkol rozpoznávat stromy. První byla na řadě jedle. Postupně přibývají další, dub, bříza, olše, habr. Zasněžené stromy bez listů. No musím uznat, že je Mona asi něco naučil. Úspěšnost je slušná. Habr jsem teda nenašel ani já. Později je už poznávání uvolněno. Když někdo pozná nějaký strom, zahlásí a získá zelený žeton. Do konce výpravy je určen ještě modřín, borovice, javor a vrba.
Bodování soutěží - dva zelené = jeden červený. Červený žeton = 1 bod.
Zasněžená krajina je nádherná, škoda, že nemám zimu moc v lásce, rozplýval bych se na dva odstavce (už aby byl květen). Děsně to klouže, nesmeky si nevzal nikdo a dnes by se určitě vyplatily. Na modré značce, kde je nejvyšší stoupání, není stopa moc vyšlapaná. Navíc je sníh sypký, nedrží. Chůze je to únavná. Júňo se občas zeptá, kdy už tam budu? Když vidím jeho bledý obličej a sám mi sdělí, že ho ruce zebou, je mi ho skoro líto. Doufám, že to zase neskončí jako poslední výprava, kdy 40% manšaftu následně onemocnělo.
Snažím se o několik soutěží, včetně náletů. Žetonů jsem rozdal dost. Měl jsem připraven i několik her se sněhovými koulemi, ale sníh nedrží, takže nic...
Konečně Kamenná chata. Uvnitř je vcelku plno, přesto se nějak vlezeme a většina si koupí  polévku, jídlo a pití.
Družiny dostávají papír, na který mají zapsat kolik číslic písmena pí si zapamatovali. Hned první Lišáci mi vyráží dech. Mají vše bez chyby. Tak teď ještě Rysi a Vydry. Už jsem si myslel, že jsou v oddíle samí autisti. Nakonec tedy Lišáci - 70 číslic za desetinou čárkou, Rysi - 23 číslic, Vydry - 15 číslic.
Do Mostů přes Skalku, už to jde docela rychle. Vlastně to je pořád z kopce.
Cestou se musíme zastavit k oddílové mohyle. Sysel má u sebe kámen z Ukrajiny a rád by ho na mohylu položil. Hezké gesto od Syslíka, má u mne dodatečnou pochvalu.
Místo, kde oddíl nejraději bobuje, je posypáno štěrkem a popelem. Ale na mnoha místech je ledovka pro klouzání přímo nadstandartní. My (já) starší raději neriskujeme. Zato Startér, ten si to vychutnává, včetně pádů na všechny způsoby.
Poslední soutěž za známky je družinová. Členové družiny se chytnou za ruce, každý s každým. Pak toto klubíčko musí ostatní družiny, vytlačit z kruhu, srazit k zemi, případně roztrhnout od sebe. Vydry se svalili sami hned po startu. Lišáci s hostujícím Shrekem vyhrávají.
Na vlak v 16:00 čekáme jen pár minut. 
Bodování (známky): Mates 7, Júňo 6, Infin 5, Sysel 5, Shrek 4, Séba 3, Roy 3, Startér 3, Vítek 2
Host výpravy Honzík - 4 známky + pochvala. Žádné ukňourané děťátko z mateřské školky, ale správný kluk a bojovník.