Tolik lidí! Tolik dětiček! Tolik Racků! Ještě žádnou tělocvičnu letošní Zimní 13 nepoctilo svou účastí takové množství Trojkařů. A přeci nejsme všichni. Rysům chybí náhle ochořený Shrek, Lišáci postrádají Třísku a Jacka. A Vydry, nejpočetnější družina oddílu, se ještě ani jednou nesešla k tělocvičným turnajům, zápasům a úpolovým soutěžím celá. Opět chybí Špejlík a Kiška. Žádné zprávy nemáme ani o Davidovi. Modré racky reprezentují Antek, Dragon, Peggy, já, a na poslední chvíli dorazivší Fili. A to se ještě přišel na nás podívat Páťa, náš bývalý člen. Hned byl přiřazen k Rysům.
Marně pátrám mezi šaržemi po zavátých stopách, marně je vyzývám k zanášení do tabulky. Každý z rádců má u sebe množství méně než větší. A to, prosím pěkně, všechny stopy rozházel Fili na poslední výpravě – u dělotoče na Smolkově. Tak kam se podělo těch 248 stop? Asi je má Tříska. A protože zde dnes není, nemůžeme posoudit, zda je to pravda!

A už nás pouští pan školník do spojovací chodby. Valíme se do šatny dívek. V chlapecké šatně je odstrojena jakási „tlupička“ dětiček, právě končící v tělocvičně. Tak proto dnes začínáme až v 10.00 hodin. Doráží loudavý Sid. V klidu, protože dnes nezazní signál k hledání stop po siru Johnu Franklinovi, směrujeme obtěžkání různým materiálem a sportovním náčiním, k tělocvičně.

Po zahájení hrajeme na rozcvičení „černého Kokše“ a pak předvádí Fili jak se hrají chobotničky. Hra má dynamičtější spád, než se tak dělo v minulých tělocvičnách, kdy se oddíl pohyboval po parketu jako na lázeňské promenádě. Přeživši jsou odměněni známkami. Připravujeme hřiště na čtverylku. A přestože se na startovacím nástupu důrazně klade důraz vyvarovat se „dobrovolnému vybití“, bylo toto následně odpozorováno u Aidiho a ... !! Rackové se nehodlají zařadit k žádné družině a Fili hrdě prohlašuje, že se budou „bít“ za svoji barvu sami. Jak se ve všech třech hrách ukázalo, byli Rackové vyřazeni vždy v první půlminutě, nebo tak nějak. Po ukončení kola se Rysům zapisuje do tabulky deset bodů, Lišáci a Vydry mají shodně po osmi bodech.

Máme vytažené velké matrace, připravujeme hřiště na „buch-buch“. A tak zatímco já na chodbě rozdávám třetí družině 12. úsek radistické olympiády, řídí Antek druhé kolo „buch-bucha“. Družiny posiluje vždy jeden Racek. Pokaždé, když nahlédnu do tělocvičny, sleduji, že každá hra je jeden velký frmol. Poražená družina se pak odplíží na chodbu, je obdarována lístky radistické olympiády a soupisem výzbroje&výstroje. Řecké písmo se luští na čas. Ty jsou následně seřazeny a je určeno pořadí družiníků. První, jak jinak, Sněžka. Následují Aidy, Sochor, Tomáš a potom ti další. Jediní, kteří neodevzdali vyluštěný úsek, jsou Trojčata Sobík a jeho kamarád Kuba. Volně pobíhají po chodbě, květináče obdivují a ruské vlaštovky (havrany) za sklem pozorují. A cpou se obloženými houskami.    

Na nástupu si bere slovo Antek a těžce plísní Aidiho, který neudržel své nervy na uzdě a při zápase slovně, používaje při tom neslušné výrazy – v našem oddíle nemající co dělat!, napadl Švejka. Následně došlo k oboustranné potyčce. Ale rádce musí vše řešit s klidem a přehledem, byť by se jednalo o rodného bratra. Naopak vyzvedává herní přístup Peggyho, bývalého rádce Rysů a dává ho všem starším hochům za příklad. Výsledky druhého kola v „buch-buchu“: R:L 12:5, R:V 3:4, V:L 7:12.  

Cpeme velké žíněnky do nik (výklenky ve zdi), a připravujeme hřiště na snajpra. Rysové se hlásí o dva zápasy. Družiny opět posilují Rackové, na každé straně jeden. A o stejně dramatické situace, jakými jsme byli před chvílí, není nouze. Vyjma fyzického kontaktu mezi soupeři, neboť každé družstvo je drženo na vlastní polovině hřiště. Rysové remizují s Lišáky 9:9 a poráží Vydry 15:9, byť první poločas zápasu měli Vydry lehce navrch.    

Lavičky jsou odklizeny, mančaft napojen tekutinami, kyrlingové koláče jsou dopraveny do tělocvičny. Připravujeme hřiště na „kyrling“. Fili s Antkem organizují za hraniční čárou z modrých matrací fotbálek. Prvně se do zeleného kosodélníku pod koš shromažďují Vydry a Lišáci. Vydry poráží v „metané“ Lišáky 37:25, byť nebylo dosaženo ani jednou pěti bodové hodnoty. Jinak se tak děje v druhém zápase Vyder. Sám Dalmi umísťuje tři kyrlingy na středovou čáru, což je za pět bodů. Překvapuje mne, že mnozí hráči nejsou schopni poslat kyrling do středového kruhu. Zkrátka jim tam nedojede. Jiní borci, často mladší, zase vrhají kyrlingy až za kruh a nebýt „hrazení“ z žíněnek, přistál by kotouč nejednomu fotbalistovi na kotníku. Vydry těsně podléhají Rysům 57:64. Zápasy se tentokráte odehrávaly pod dozorem rádců, takže jsem si ušetřil hlasivky.

„Hurá! Ostrůvky!“, nadšeně haleká Dalmi po té, když jsou odneseny branky a do třetiny přepažené tělocvičny je vrhnuto pět žíněnek, co nepůjdou roztrhnout. Alespoň si to myslíme!! U Rysů se barevně označují Aidy a Koumes a vtrhávají do území, aby peškem vyplatili ty, co se nestačí ukrýt na ostrůvku (žíněnce), či byli z tohoto úkrytu vytlačeni, což „beran“ Koumes s radosti používá, či dokonce s celou žíněnkou a tlupičkou na ní si lebedících, převráceni. U Rysů přežili dvě minuty pronásledování pouze čtyři družiníci. Dvojice Lišáků – Tomáš a Sochor vymetla hřiště tak, že pouze dvěma Trojkařům jsem rozdal známky. A pak zírám, protože u Vyder se do role pronásledujících pasují Spider a Mates. Sněžko, Švejku – trochu zdravého rozumu používat. Já vím, že Spider oplývá přebytkem sebevědomí. Ale je třeba ho usměrnit a vysvětlit mu, a Matesovi také, že v tomto zápasu se jedná o družinové body do Zimní 13. No, a jak by to asi dopadlo, když dvěma šaržím – a zrovinka Sněžkovi a Švejkovi, nejsilnějším a nejstarším v družině, zůstalo po závěrečném signálu na hřišti osm volně pobíhajících Trojkařů?       

Ale to už se sbírám k odchodu. Ještě pořizuji snímky z rozehrávky florbalu mezi Rysy a Lišáky. Fotoaparátu dochází dech – ehm, baterie, a mně se krátí čas. Loučím se a ujíždím do roboty. Mám odpolední směnu. Zase! Večer, po návratu domů, vyvěšuji sem, do dokumentů, výsledky odehraných zápasů. I s těmi florbalovými, které mi poslal Antek. R:L 5:3, L:V 7:5. Tak kdyby něco nesouhlasilo, nebo by kdokokoliv z vás měl nutkavý pocit cokoliv doplnit, tak se ozvěte.Antek mi třeba řekl, že se ještě hrálo „jirásko“. A na dvě kola, navíc už nezbyl čas.