„Odkud se bere ta zvláštní přitažlivost polárních končin, tak mocná a neodbytná, že jen je člověk opustí, zapomene na všechnu únavu tělesnou i duševní a jenom dychtí po opětovném návratu k nim? Kde se bere ten úchvatný půvab oněch krajin, přeci tak pustých a děsivých?“
Jean-Baptiste Charcot
Scházíme se ve 14. 30 hodin v hale nádraží. Je nás pouze 11, protože i v našich řadách řádí chřipka, kvůli niž odřekli účast Orel, Rendy, Kubula a Dodo. Na poslední chvíli zachvátila horečka i rádce Vyder Romana. Několik eskamotérských kousků s boby. Raději vyklízíme nádražní halu. Vlak je nepříjemně přetopen. V Bystřici nám šofér autobusu započetl pouze čtyři kletry, boby nepočítal vůbec. Zkontroloval zda má Sir náhubek a pustil nás zadními dveřmi.
Na Milíři nás čeká už Antek. Ládujeme kletry do astry. Nedočkavci sjíždí na bobech nahrnuté bariéry sněhu na okraji parkoviště. Vyrážíme směrem k Větrné dolině a kolem Sluneční paseky dál údolím pod Kyčeru. Počíná se šeřit. Dalmi, který si do auta nacpal i boby, teď sedá na cizí a chce se nechat tahat. Musel jsem ho důrazně napomenut aby tak nečinil. Vcházíme na lesní cestu. Naštěstí přes noc připadlo trochu čerstvého sněhu tak se nám jde celkem pohodlně. Neklouže to! Dorážíme ke spodní, ještě opuštěné chalupě.
„Kvartýrmachři“ Rackové hrají v kuchyni „thunderstone“. Hru přerušují a věnují se oddílu. V kamenné předsíni nás vítají naše uložené kletry. Přezouváme se a stoupáme na půdu. Je rozhodnuto uložit družiny na nově zbudované postele, pokoj s palandami obsadili Rackové: Fili, Cubic, Harry a Vitas. Druhý pokoj připadne Kassovi, Kavce a dvojčatům. Zrovna dorazili. Sochor s Lvíčetem se sápou po žebříku do podkroví, Rysové obsazují místa u komína. Antek s Macem odjíždí pro hochy z Olomouce. Rádcové organizují výběr proviantu, ale nepočínají si důsledně, na což přijdeme až v den odjezdu. Po chvíli se mezi námi objevují Rys Goblin, a Vydry Vevera, Qéčko a „holčička“ Nadík. Naše dvě Vydry postupují podkroví olomouckým Vydrám. Venku se úplně setmělo.
Na velké ložnici probíhá porada. Oddíl se seznamuje s „táborovým“ řádem. Koumes vyzvídá, zda bude ráno kyrík. Jásá, nebude, kdo by se tady tahal s domácí havětí, že? Po převlečení do „domácího“ nás píšťalka svolává do jídelny. Je vydán příkaz zkonzumovat veškeré nesené jídlo. Zjišťuji, že několik výtečníků si s sebou vzalo i pití, ačkoliv to nebylo uvedeno v propozicích (Runy 2 litry pepsiny. To je 2 kg navíc v kletru!! – a já doma řeším dilema, zda mám ze sáčků čaje odtrhat nitě s papírkem, abych měl lehčí kletr. Hoši, s vámi bych chtěl podniknout přechod Malé Fatry!)
Taky výčet odevzdaného proviantu je větší než měl být. Runy přinesl i zelí, Roman II. předává obě varianty proviantu A+B, chleba máme na týden. Dál raději nebudu pokračovat. Vlastně celou výpravu mi je potom v kuchyni Racky předhazováno, že propozice byly zpracovány zavádějícím způsobem. To tak, když někdo neumí číst. A nevyslovujte přede mnou větu: „To mi tam mamka dala!“ Chceme ještě oddíl rozdělit na dvě výpravy, ale pařani už fasují v kuchyni krabice s deskovými hrami, které jim pokoutně z divánku podsouvá Harry. Dnes je "dobojováno". Družiny dokončují večerní hygienu a srocují se u jednotlivých stolů.
Pár bezprizorních zjevů bloumá mezi hráči. Neví kam by se zařadili, tak se nenápadně vytrácí po schodech nahoru, aby svedli polštářovou bitvu. Ani nevím, zda je Antek musel umravňovat, protože v té době jsem zadrcl zips a pomalu usínal v pokoji s modrými „kachly“.
MOna
Tři oříšky pro Popelku - orchestrální suita ze...
MOnaJak se dnes vyrábí tatra T-148 → brnkni na čas 3:...
MOnaKoncert „starých pánů“ →...
MOnaNo ano, určitě to bylo jindy!
MOnaAle zdá se mi...
No jasně, že myslím tuto...
Kassa