Den první - do Stínadel, pátek 24. března 2017

Namísto původně plánované výpravy do Velkého Újezdu jsme nuceni přikročit k náhradnímu podniku, kterému je spaní v klubovně s podniknutím dvou jednodenních výprav. Ve Velkém Újezdu na faře bychom se křížili s jinou skupinou a to by nedělalo dobrotu. Navíc bychom za tento ne komfort zaplatili dosti vysokou cenu. Scházíme se tedy v době plánovaného srazu, ale nikoliv na autobusovém nádraží, ale v klubovně.
Po zahajovacím nástupu vysílám obě družiny do Stínadel, aby sepsali dvacet pět otázek, použitelných na hru Vyzvědači. Tuto chci s oddílem v blízké budoucnosti uskutečnit, protože jsme již opravdu dlouho žádnou hru ve městě nepodnikli. Ručičky se po hodinovém ciferníku otáčí a nikdo se do klubovny nevrací. Co se děje?

Až v 19:30 přichází znavené Vydry. Rysům úkol zabral ještě o patnáct minut déle. Večeříme a připravujeme si spaní. Jakmile mají všichni hotovo, hraje se Pexeso. Rysi opět zvýšili náskok před Vydrami, když je i dnes porazili 50:46. Celkově vedou 477:356. Pokračuje i Radistická olympiáda svým dvacátým prvním kolem. Poslední morseovkovou šifrou je Sanskrt a hochům se dařilo takto: 1. Xury, 2. Nadík, 3. Sky, 4. Gorka, 5. Bery, 6. Twist, 7. Kroky, 8. Hepík, 9. Maty a 10. Čedar. Zpráva zněla „Tak, vážení plantážníci…“. Čteme si legendu a poté, již umytí, převlečení a zalezlí do spacáků i mluvené slovo.

Den druhý - začalo to Svatým Vítem a Svatým Václavem, sobota 25. března 2017

V sobotu vstáváme v 7:15. Hned ráno jsem družinám řekl, že večer napíší zápis z dnešní výpravy. Za sebe uvedu snad jen to, že cílem byl Velký Kosíř, že Bobříka míření ulovili Rafan, Sky, Sigi, Twist, Nadík, a Xury, a že jsem v textu opravil množství pravopisných chyb.

A zde si přečtěte, jak se se zápisem z výpravy „poprali“ hoši od Vyder: 7:15 budík. Rafan a Kroky – kecání před budíčkem. Já (Bery) jsem se asi 10x vzbudil. Na nádraží jsme se dozvěděli, že Nadíkova holka se jmenuje Erdžika. Hráli jsme na honěnou, nálety, sardinky. Ludva měl psa. Našli jsme jeskyni, kde byla keška, ale nenašli jsme ji. Na cestě zpět byl ukecaný pán s trpasličím jezevčíkem. Bery našel Pokémona Pyro. Hráli jsme tam na schovku. A já byl na střeše karavanu. Gorka hledal v karavanu, ale Rafana nenašel. Byl tam pramen Vít a chutnal jak zkažené vajíčko. Byl tam pramen Václav a ten chutnal o něco lepší. Kroky se vysmíval Matějovi, že spadl. Twist honil Ludvu. Ve vlaku bylo 40 skautů. Asuka kadil na cestě a Ludva to uklidil. Potkali jsme koně. Na prvním jela blondýnka s vlasy až do pasu a na druhém starší paní. Byl tam chytač na brouky, ale nic tam nebylo. Ve vlaku nebyla morseova abeceda. Šli jsme do dvou lomů a na Malý Rab. a Velký Rab. (zde patrně došlo k drobné nepřesnosti v místopisu – jedná se o Malý Kosíř a Velký Kosíř!!)

Rysi odevzdali podobně hodnotné líčení výpravy: Na nádraží Nadík, Twist a já (autor neznámý) jsme zkoušeli dělat shyby o zábradlí. Ve vlaku jsem potkal kámošovy sourozence. Prameny – Vít – Václav. Šli jsme do kopce. Na vrcholu kopce jsme hráli Sardinky. Já jsem se schoval ke stěně a Gorka, Twist, Xury, Čedar si mě vůbec nevšimli. Cestou na rozhlednu byly 3x nálety a já jsem byl jednou chycen. Před vstupem na rozhlednu byl oběd. Na rozhlednu jsem vymyslel závod. Jak jsme šli zpátky, tak byl 1x nálet a hoňa. Nadík mě nemohl chytit, ale nakonec mě chytil. Lom – měli jsme za úkol postavit z 20 šutrů věž. Pavoučí čísla – Mates to na začátku pokazil, ale pak jsme vedli, ale pak jsme nakonec vyhráli. Schovka – mě nikdo nenašel. Nakonec jsme našli pána s jezevčíkem a byl moc fajn. Dali jsme si sázku, že ke klubovně to je: já 89 kr., Sigi 83 kr. a Vojta 78 kr. Já jsem byl nejblíž, protože to bylo 88 kroků. Dnes jsem udělal 100 shybů. Teď píšu body ze zápisu.

Tak, kdy už tedy máte jasnou představu, odkud a kam vedlo naše putování a co jsme dnes na výpravě všechno na daných místech zažili, můžeme pokračovat. V klubovně se několik „dobrovolníků“ vrhlo na přípravu večeře a ostatní, aby se nekonaly nekalosti, jsou usazeni ke stolu a hrají Vrhcáby. Na pomyslných stupních vítězů se umístili Kroky s 212 body, následován Sigim (196 bodů) a Čedarem (187 bodů). Po večeři zakončujeme letošní zimní turnaj v Pexesu závěrečným kolem, které vyhrály Vydry! O dva body 44:42. Ovšem toto vítězství nemohlo pranic změnit na celkovém vítězství Rysů v poměru 519:400 bodů. Před zalehnutím do spacáků pokračuje Radistická olympiáda. Již nás čeká pouze semafor a dnes jej tedy poprvé luštíme. Pořadí vyluštění zprávy „Mám pro vás také jedno překvapení, to budete koukat!” je následující: 1. Nadík, 2. Xury, 3. Čedar, 4. Gorka, 5. Sky, 6. Twist, 7. Kroky, 8. Hepík, 9. Rafan, 10. Bery, 11. Maty. Na usnutí posloucháme ve spacácích včera nedokončenou audiopovídku.

Den třetí - po hrázi na Loveckou chatu, neděle 26. března 2017

Ráno vstáváme až v 8:35. Kupodivu nikdo ani ráno nerušil. Balíme si kletry, téměř všechny karimatky musíme přemotat, aby jejich majitelé věděli, jak mají správně při této činnosti postupovat. Snídáme chleba mazaný Ramou se sníženým obsahem tuku, případně marmeládou se sníženým obsahem cukru (co jste to hoši koupili?). Labužníci obé kombinují. Při snídani Nadík pozoruje Krokyho, jak si maže marmeládu a říká mu: „Musíš to roto…, rozto…!“ Rozco jsme se nakonec nedozvěděli!

V 9:45 odjíždíme z Náměstí Hrdinů do Horky, kde vystupujeme na návsi. Vyrážíme kolem kostela Svatého Mikuláše, přes Mlýnský potok i říčku Častavu. Dostáváme se na stezku vedoucí po sypané hrázi. Zde uskutečníme Indiánského posla. Hoši jdou s Ludvou kupředu a já vymýšlím pro Nadíka a Gorku zprávu. Přesně ji nemám zaznamenanou, ale byla tam pasáž „podél říčky Častavy“. No a Nadík tak dlouho mátl Gorku městem Čáslaví, až opravdu Gorka předal zprávu „podél říčky Čáslavy“. V průběhu předávání zprávy Rysi ještě několikrát zprávu zkomolili a … nevyhráli. O něco dál, v místech, kde se stezka stáčí jakoby zpět, vysílám družinám zprávu semaforem. V jejím průběhu mi Ludva volá, že moje paže nejsou na pozadí vidět. Co naplat, musím je obnažit. Zprávu „Astacus fluviatilis“, tedy latinsky rak říční, vysílám jen v tričku s krátkým rukávem. Brr.

Po chvíli chůze přicházíme k Lovecké chatě, všem objednávám kofolu a dětičky mají rozchod. Prozkoumán je bobří hrad, pozornosti neunikli ani lanovka, koně i chovaná zvířata. Jdeme se podívat i k jezdecké hale. Ludva vyprovokoval mezi hochy obyčejnou honičku a poté je sleduje, sedíce na velkém kameni před bobřím hradem. Vyrážíme zpět. Část cesty máme shodnou, ale poté neodbočujeme na sypanou hráz, ale míříme přímo do horeckého Sedliska – místní části obce, aby bylo jasno. Zde se odpojuje Nadík, jenž po své ose odchází k babičce. My ostatní pokračujeme po značené trase vedoucí mezi rybníky na zastávku autobusu, kde máme čtvrthodinu k dobru, než pojede autobus. Cestou do klubovny se pravděpodobně nic zaznamenáníhodného nestalo, neboť o tom nemám žádnou poznámku…