Setkáváme se v zaplněné nádražní hale. Tolik lidiček a dětiček. Kam všichni dnes jedou? Za to naše řady jsou krapet prořídlé. Nejméně je opět Rysů. Lišáci jsou bez Páti. Od Vyder chybí omluvený Sochor a Kubula. Ten nám vzkázal, že na Filipce už byl. Co by tam tedy ještě dělal? K desítce Trojkařů se přidává Norek s rodinou a vyrážíme na III. nástupiště. Cesta vlakem proběhla klidně, protože Mona nerozdal lístky s radistickou olympiádou.
Vlak nás vysypal do podmračného rána v Hrádku. Antek a Rendy se trhají pátrat po kešce a my zčerstva vyrážíme po asfaltu nahoru k „zámku“. U pamětní desky scházíme do spodního lomu, napájíme se a shazujeme ze sebe část výstroje. Doráží keškaři a Rendy přináší zpoza pomníku schránku. Tak se všichni díváme, co je tam za poklad. Rozdáváme známky k náletům. Nad stále ještě nedokončeným nóbl pensiónem zahýbáme do lesa a po staré cestě dorážíme k vrchnímu lomu.Antek slibuje geologickou zvláštnost. Podivuhodný skalní útvar, který připomíná ženská ňadra. Mezi keškaři je zde ukrytá schránka známá pod názvem „cycky“. Shazujeme ze zad loapy a štracháme se pátrat nahoru do skal. Po několika minutách, díky Antkem udanému směru, jsou skalní „cycky“ objeveny až těsně pod vrcholem lomu. Pátrači se zapisují do schránky a ostatní si alespoň sáhnou zda jsou ňadra opravdu z kamene.

Vracíme se na asfaltovou cestu a pokračujeme po cyklotrase. Antek několika nálety provětral poklidnou chůzi debatujících hochů. Sledujeme traktor zápasící s kmeny poražených smrků. Traktor vyhrává a pouští nás dále. Před Grúněm prudce zahýbáme zpět nahoru po lesní cestě. Antek nás mezi stromy vede k další schránce. Plazíme se za ním. Rozbíjíme tábor na hromadnici s lesem za zády. Otevírá se nám nádherný pohled. Před námi vybíhá několik set metrů dlouhý hřbet horských polí a luk na jejímž konci, pod letitými jilmy, stojí stará gorolská usedlost. Vpravo se pohled stáčí směrem k Těšínu a vlevo, na druhé straně, je v kouřmu Slovensko. Svačíme a kocháme se. Antek nás seznamuje s tímto neobvyklým místem, prý zde několikrát měli sraz „kačeři“. Keškaři opět ukrývají nalezenou schránku s pokladem, jdeme do sedel a zvolna scházíme na lesní cestu. Kolem mnohých stromů si kdosi neznámý (snad dětičky?), postavil z klacíků, kůry a kamenů vesnice, hradiska a hrady. Přesně tak, jako to kdysi stavěli naši hoši na táboře Na blatech.

Za Grúněm pozorujeme sněženky a o kus dál nálet. Pouze Koumes neustále odhazuje za běhu loap a to se nesmí! Poslední nálet před Filipkou přinutil téměř celý oddíl opustit cestu skokem vpravo z prudkého srázu maliním dolů do nízkého lesíka. Odpískáno. Škrábeme se nahoru do svahu, ukoptění a podrápání a častujeme Antka nelichotivými poznámkami. Pár objevených figur vrací další známky. Šnek vykřikuje okřídlenou větu: „Kdo uvidí koně, má bod!“ Ať koukám jak koukám, žádného nevidím, akorát na louce pod lesem se pase několik krav. Šnek se omlouvá. Když ony ty krávy z dálky vypadaly jako koně.
Dorážíme na Filipku. Je zde slušně zaplněno. Turisty, poutníky i několik bikerů. Naštěstí venku na terase je pár bytelných stolů volných. Zabíráme dva hned u vchodu před altánem s krbem. Modří rackové obsazují stůl na terase vedle výběhu pštrosů. V nabídce je polévka „kulajda“, jiní si dávají hranolky s kečupem nebo striky. Mezi námi si to volně špacírují dvě domorodé kočky a zřetelně tak provokují psy turistů. Po hodince zahajujeme útok na vrchol Filipky.

Míjíme pomníček forstmeistra Emila Merka, který zde 24. 6. 1911 zahynul. Maně jsme si vzpomněl na pomníčky v Jizerkách, kde jich je nepřeberné množství a dokonce existuje i Sdružení přátel jizerskohorských pomníčků. Toto je jeden z mála v Beskydách, ovšem jakákoliv bližší informace je k nenalkezení. Chvíli pobudeme na vrcholku u plané třešně s ceduličkami a valíme si to dolů ke Klondike.

Sbíháme kolem jalovcových luk a monstrdřevěnice a nacházíme se na horní cestě nad Klondikem. Před námi leží území kdysi jednoho z nejpěknějších tábořišť. Prodíráme se nízkým podrostem dolů, šlahouny trnitých větviček ostružiní, vysoká suchá trává a padlé, neodtěžené větve velikánů nám všemožně stěžují pohyb. Antek musí brzdit Monu, který nás tahá lese kamsi dolů.

Fotoprezentaci z výpravy nalezneš v Dokumentech - Karvinská Trojka - Fotoprezentace - 2 0 1 0 - 2 0 1 1 - Filipka.exe