Ve vlasech opět jehličí, lokty a kolena do krve sedřená od skály tak, jako před třemi roky. A v botách písek – a v batohu zapomenuté jablko. Ale v duši opět čisto – všechny chmury, strasti i starosti zůstaly hluboko ve skalních roklinách. Snad jsou přilepeny borovou smolou na opuštěných pasekách ve vyběleném, jako žebra a pařáty vypadajícím klestí, nebo sklouzly do skalních soutěsek, puklin, slují, průchodů a voštin – a možná jsou narovnány u úpatí Hrnčířovy skály nebo Hradu, jako ty klacíky, které tam kdosi rovná. Je to přitažlivost zemská, co s roztávajícím sněhem kousky dřev a větví klade k patě skal?A kdo cpe ty borové šišky do skalních voštin?

Jsou snad pod kamennou lavicí v Dudychově jeskyni, nebo pod skalním převisem „Velkého Medvědího campu“, kde Maty našel uzavřené skleničky od jogutrtů? V jednom pepř, v jiném paprika, sůl, cukr a dokonce i káva?

Maštale – Kraj borových lesů a skalních slují

1.den – pátek, 4. května 2018

Jako dostat se na sraz v určeném čase, když Karvinou řádí dopravní špička, „nám dalo práci nadlidskou“. Tolik aut, tolik vozů, tolik lidí. Maroš se diví, že já se divím, ale hned to komentuje slovy, že se nediví, že chlap co všude jezdí na kole, může být – pravda, zaskočen. Ale stihli jsme to všichni. Pouze Maco přijede o něco později a jeho osádku do té doby pohlídá Noro, co přivedl Vítka. Ale o tom se ví! Doráží další vozy, řidiči si odchytávají posádku, ale peníze cpou všichni mně. To je velká chyba. Na poslední chvíli se dostavuje Donut. Přijel ze Slovenska, převlékl se a valí s mamkou na sraz. Vše naloženo, máváme rodičům, Antek striktně vydává pokyn, že „na nikoho se nečeká“! Kdosi se mne zezadu ptá, jestli mám Sira. Ano, funí pod nohami. Marošova osádka je domluvena s osádkou Kama, že se sejdeme v Globusu za Olomoucí na „fašírku v žemli“.

Cesta je luxusní. Akorát na jakémsi kilometru je náš pruh sveden do protijedoucího, ale vše svižně pokračuje, kromě oprav toho našeho pruhu. Projíždíme pod Oderskými vrchy. „Helfštýn“, jak správně hlásí Sobík (ale o Starém Jičínu nikdo nevěděl), a za chvíli se zjevují věže olomouckých chrámů a kostelů.

2.den – sobota, 5. května 2018

Výprava na „Terezku“

3.den – neděle, 6. května 2018

Toulovcovy Maštale

Panský rybník, Cikánka a Panský stůl

Městské Maštale

                                                                                                další pokračování → ZÍTRA!

Povídání o Dračím letu...

V roce 2015 jsme v "Maštalích" vybírali adepty, kteří uspějí v různých disciplínách a mohou se ucházet o místo v MISI MARS.

Tetokráte jsem sáhl po sci-fi povídce Vladimíra Kubice "Dračí let". Četl jsem ji kdysi dávno, snad v časopise Sedmička, snad jinde a na její motiv jsem, coby rádce družiny Lišáků připravil "DDH" družinovou dlouhodobou hru.
Jednotlivé úseky jsem přepracoval, stejný zůstal jen ten třetí s názvem "Amok"...

Kostěné pevnosti
Povrch planety sténá pod tíží kostěných pevností. Zvíře veliké jako hora, živí se bylinami. Proti útokům nepřátel se brání ohromnými kostěnými štíty na zádech – to je pasivní obrana. Dovede se ale bránit aktivně: konec dlouhého silného ocasu je opatřen kostěnými špičáky. Kosti jsou plné morku, toho nejkvalitnějšího, jaký si kdo dovede představit, zdroje průzračné tekutiny zvané ARNA, ze které se vyrábí ty nejkvalitnější léky. Bohužel využití Arny má i své stinné stránky. Každému překupníkovi na Dondolu se tmí před očima při pomyšlení na ta obrovská množství morku, obrovská množství Arny, té záhadné tekutiny, vstupenky do zahrady blaženosti. Cena Arny na černém trhu stoupá, už dlouho je dražší než zlato a diamanty. Kde jsou ty časy volného lovu ještěrů na Sirdě, Planetě travin! Vláda zakázala lov ještěrů na Sirdě nedlouho před tím, než poslední z těch, kteří jatka přežili, zemřel na důsledky nakažlivých chorob.
Slunce nové naděje vzešlo v okamžiku, kdy světem proletěly první zprávy o objevu Planety ještěrů.
Obíhá slunce na okraji Galaxie, třetí v pořadí počítáno od mateřské hvězdy, ani malá, ani velká, prostě – dondolského typu. Vědci tvrdí, že za několik cisladonů tu vznikne inteligentní život, a že dokonce bytosti, které budou na Planetě ještěrů kralovat, budou podobné Dondolanům, k takovému závěru došly počítače. Co na tom záleží! Teď jsou zde ještěři, ti mají obrovské kosti a v nich morek.
A nejlepší je v Kostěných pevnostech.
Cena Arny klesne! Ano, klesne… jen jedno je nejasné…
Jak se k celé záležitosti postaví „SPOLEČNOST“…?

"Krátkodobou hru" jsme zahájili hned první den, respektive večer. Za šera jsem s Antkem připravil sedm lan, která byla spuštěna ze stromu a byla zakončena karabinou. Po setmění, hochům, usazeným na dřevěných lavicích okolo jídelních stolů, čtu úvodní část legendy a také legendu prvního úseku.

"...a když signálník rozsvítil malou červenou světlušku na znamení, že se Kyvadloun blíží, spustil se prudký liják. Ideální počasí pro nenápadný odlet na oběžnou dráhu, kde už na ně čekal Skokan, aby je přenesl na Planetu draků. Z nebe sjelo několik lan ukončených pevnou karabinou. Po hmatu, rychle, jak měli nacvičeno, zacvakli karabiny za oka svých kombinéz. Kdesi nahoře si odplivl naviják a potom už stoupali k ohromnému panděru Kyvadlouna..."

Rychlý los mezi družinami a již se první mohla oblékat do kombinéz, rozuměj sedáků. Na správném místě rozsvítil signálník červenou čelovku a pro vítězství museli chlapci co nejrychleji nalézt správné místo a zacvaknout karabiny do ok svých kombinéz. Karabiny byly zavěšeny v různých výškách od metru nad zemí po dva metry nad zemí. Lišáci, jdoucí na úsek jako první, se zvládli zavěsit v čase 2 minuty 57 vteřin. Vydry si s úkolem pradily v čase 3:27, a to i přesto, že nechali dva nejmenší hochy na zemi a ke karabinám museli zvedat "těžší kalibry". Rysi, aniž by jejich počínání, nebylo kdovíjak rozdílné od obou předchozích družin, měli zdaleka nejslabší čas 5:24.
Legenda druhého úseku, čtená na prosluněném prostranství mezi chalupou a stodolou, nás již zavedla na Planetu draků. Dron vyzval Mrulina, aby se po svém příletu na základnu zabydlel "slušnou rvačkou". A Mrulin souhlasil...

"...v letce SPOLEČNOSTI zavládl chaos, piloti se potřebovali zorientovat. Jeden z nich se snažil Mrulinovi uniknout, nacpal se do palebné dráhy Dronova stroje, ve vzduchu přibyl další tmavý mrak. Mrulin vyhnal stroj do výše, další z pilotů se snažil zachránit prudkým stoupáním, jenže zapomněl, že od začátku útoku měli útočníci výhodu převýšení, a Mrulin svým manévrem dosáhl toho, že stoupající stroj se mu naservíroval až před ústí střeliště, ke všemu ještě kabinou..."

Vlastní úsek, inspirovaný druhou částí legendy, odehráváme v soboru ráno, hned po snídani. Dvě družiny, respektive její členové, představují piloty Společnosti a jsou vybaveni dvěma kartonky, modrým a červeným. Třetí družina vysílá s chodbičky chalupy postupně dva své členy, Mrulina a Drona, aby vychytali ostatní hochy. Dron, s modrým šátkem, sbírá modré kartonky, Mrulin, s červeným šátkem, logicky červené. Časy jednotlivých družin jsem již nenalezl, ale zato vím, že jako poslední v jednotlivých kolech zůstali nechyceni Mink a dvakrát Twist!

"...stále držel spoušť, přestože na displeji už dávno svítila nula nad označením zásob střeliva. Trvalo dlouho, než ho amok přešel. Bylo to stejné, jako kdyby se vynořil z vody, ve které se topil, nevěděl, kde je, a jenom pozvolna se mu vybavovalo, co dělal, a stále nechápal, že to byl on, připadal si jako nezúčastněný pozorovatel..."

Třetí úsek s názvem "Amok" odehráváme u Panského stolu. Mrulin, silně rozrušen setkáním s agentem Společnosti a vlastní zradou, zuřivě vystřílel všechny zásobníky svého bitevníku do skupiny nevinných býložravých ještěrů. Hoši v tomto úseku musí držet list papíru sevřený v obráceném kolíčku na prádlo. Jednoduché, zdá se. Ovšem celých osm časů pod deset vteřin naznačuje, že zase taková legrace to nebyla. Nejlepších tří výkonů dosáhli Xury 2:14, a Tříska se Startérem, kteří měli shodně 2:10. Průměrné časy družin jsou následující R - 56,7 vt., L - 42,3 vt., V - 35,7 vt.

"...vyvolával jména jako spiritista duchy. Nad některými přemýšlel a rozhodoval, a ty, co prošly sítem kontroly a podle jeho představ odpovídali svými pilotními schopnostmi, přesunul na levou stranu obrazovky. A na pravou dal plán, pomalu se zhmotňující v jeho představách..."

Čtvrtý úsek "Plán", ve kterém družiny musely prokázat kombinační schopnosti a přemístit tři piloty v zelených uniformách z pravé strany na místo tří pilotů v hnědých uniformách na levé straně. Při tomto úseku jsme se s Antkem dostatečně nedomluvili na všech podrobnostech, proto musí Lišáci svůj pokus opakovat dvakrát. Dosažené časy: Lišáci - 8:59, Vydry - 17:01, Rysi - 12:43.

"...Tak už jsou tady, pomyslel si. Už příliš dlouho mu dávali pokoj. Provedl obrat na místě, kdesi od ústí se k němu přibližovala léčka. „Jsme v zaměřovači nepřátelských strojů. Optimální vzdálenost pro útok!“ upozornil počítač. Přepnul na automatické řízení, počítač strhl stroj do prudké stranové vývrtky. Propadli se o dobrých čtyřicet dastů, kdesi nad ním svítící roj střel prošil oblohu. „Jdeme do toho,“ vykřikl, povzbuzoval spíš sám sebe, počítač žádný doping nepotřeboval..."

Pátý úsek "Dračí let" podstupuje každý sám za sebe a bojuje při něm proti čtyřem pilotům Společnosti. Na hracím plánu má za úkol vydržet co nedéle kol. Jsou tací, kterým se nepodařilo vydržet ani jedno kolo, že Infine, Třísko, Shreku, Kayaku, Sigi? Naopak maximálního počtu třinácti kol dosáhli Vítek, Maty, Twist a Donut. Všichni od Vyder...

"...„SEKTOR ZELENÁ SEDM NA ŽLUTOU PĚT NA ZELENOU TŘI LOMENO DVĚ STĚ, SMĚR DVACET. SEKTOR ČERVENÁ DVANÁCT NA ŽLUTOU OSM LOMENO DESET, SMĚR DVĚ STĚ OSMDESÁT“ opakoval hlasový syntetizátor to, co zářilo na displeji. Pak zmlkl a z elektronických hlubin vystoupila na povrch znovu vlna lhostejnosti..."

O poslední body se hraje v úterý dopoledne, kdy družiny pod přístřeškem musí ze zadaných souřednic zjistit místo, kde se skrývají Kostěné pevnosti. Postupně dávám v určitých časových intervalech nápovědu, která by měla družiny popostrčit správným směrem. Vydry, konkrétně Mates, začaly luštit správně, ovšem poté se nějak zasekly, stávající systém luštění souřadnic opustily a nakonec úsek prohrály - 16:20. Lišáci slovo "převis" vyluštili za 13:28 a Rysové, hlavně zásluhou Xuryho, pak v nejrychlejším čase 12:10.

Kassa

Rekapitulace Finské stezky...

Finskou stezku zahajujeme soutěží v hledání dvojic stejných klíčů. Na zadání, které měl každý k dispozici, jsou mezi mnoha klíči různých tvarů ukryty tři dvojice stejných klíčů. K postupu je potřeba nalézt alespoň jednu dvojici shodných. Sobík nalezl dva klíče ve správném umístění, ale jsou různé. Inu, on měl zadání, na rozdíl od svého souseda otočené vzhůru nohama... Vypadnul Séba – jeden z favoritů.

Druhá soutěž prověřila sílu dolních končetin. Vlastně neprověřila, ale měla prověřit. Kayakovy "špejlky" se podlomily po několika vteřinách a proto ostatním hochům nebylo dopřáno si u stodoly fajnově posedět.

Následující čtyři soutěže se odehrávaly cestou při první výpravě na rozhlednu Terezka. První z nich prověřila všímavost chlapců, neboť měli říct číslo popisné naší základny. Několikrát byl tip na třináctku, ovšem není to správné číslo. Správným byla šedesátka. Mezi Trojkaři, jež neuhodli bylo postupně losováno žetonem, až nakonec vypadnul Xury - ani v jednom ze tří losů se netrefil.

V soutěži 56 Korun českých, jak už sám název napovídá, hrálo 56 Korun českých. Ale uhádněte je poslepu! Opět muselo dojít na los pomocí žetonů, tentokráte si však hoši tahali žetony z pytlíku. Nejméně štěstí bylo dopřáno Lukinovi a vypadává.

A jsme u Terezky. A vyzkoušíme si fyzickou sílu dolních končetin! Nahoru na Terezku hoši startují v půlminutových intervalech. U této soutěže vypíši i prvnítři a poslední tři dosažené časy: 1. Startér 0:32, 2. Sysel 0:36, 3. Infin 0:37, ... 19. Čedar 1:07, 20. Donut 1:21, 21. Roman 2:07.

Paměť, a to ta krátkodobá, byla otestována v řadě třinácti žetonů různých barev, které si měli chlapci zapamatovat. Vypadnul Mates, který se fatálně zmýlil u druhého žetonu, ačkoli poté odříkal téměř celou řadu. Jediný Gorka si zapamatoval všech třináct žetonů ve správném pořadí!

Sedmá soutěž odstartovala v neděli u hájovny. Úkolem bylo odhadnout 15 minut a přihlásit se k zaznamenání tipu. V soutěži vypadnul Pedro, jenž se nechal zabrat do hovoru a na soutěž zapomněl. Startér si od rozchodu počítal na prstech uběhlé vteřiny, ovšem málem pohořel. Nebýt Pedra, vypadnul by - nahlásil se v čase 9:24!

Ještě před prozkoumáním Oslí chodby vypadne další Trojkař. A bude to ten, který nejpozději poskládá jednou rukou vysypané zápalky zpátky do krabičky. Závěr byl těsný. Mezi Donutem, Matym a Čedarem rozhodovaly vteřinky! Nakonec ze soutěže vypadnul Donut.

Na prostranství mezi borovicemi nad Oslí chodbou je několika lasy vtyčeno hrací území, ve kterém si musí každý, kdo hodlá postoupit, ulovit žeton každé ze tří barev. Kdo bude poslední, však víte... Byl to Shrek. Žetony poté dlouho hledáme. Harry, poté co Antek oznámil, že za každý nalezený žeton věnuje horalku, našel dva červené...

V prudké zatáčce, jakmile jsme se napojili na červenou značku vedoucí k Panskému rybníku, je příhodné množství kamenů. K postupu stačí, nebude-li věžička z kamenů nejmenší. Velká smůla se přilepila na paty Syslovi, kterému věžička spadla těsně před ukončením časového limitu a zůstaly mu na sobě pouze tři kameny.

Další soutěž probíhá u Panského rybníka. Zatímco hoši obdivují množství "žabrienok", rozuměj pulců, hoši člunkově bzučí. Co se stalo, Čedare, že jsi uběhl jen pár metrů?

I tři roky po naší první návštěvy skály Cikánka zůstaly pařezy po skácených stromech nezarostlé. Hurá, může proběhnout soutěž ve stoji na jedné noze. Soutěžící drží poměrně dlouho, až je vysvobodil Patrik, jenž nevydržel a z Finské stezky vypadl.

U krásné skály s názvem Hrad vypadnul ze soutěže Infin, jenž jako poslední nalezl pískajícího Monu (soutěž Kde je Kristus?). V následném hodu na cíl, kterým byl pařez se v několika kolech rozhozů rozhodlo, že již nepostupuje Simon.

Setonův běh, to je taková ošemetná záležitost. Ono to hodně klouže, dnes i hodně práší. A pokud se někomu nepovede dvakrát po sobě zvednout kámen, tak vteřinky přibývají. Že, Kroky?

Další, vypečená, soutěž se odehrává u parkoviště před hájovnou. Úkolem je sečíst všechna čtyřciferná čísla registračních značek našich tranportních vozidel (automobilů). Hodí s poznamenat, že na první pokus se spletl i Antek anebo jeho chytrý telefon. Jako první postoupil Mink a se správnými výsledky se přidávají další, někteří na třetí pokus, až zůstal jediný Twist, který si již další soutěž nezahraje.

V pondělním ránu jsou v okolí chalupy a protistojící stodoly uschovány kuželky Mölki. Kdo nalezne kuželu se svým vylosovaným číslem jako poslední, vypadne. Vítek tu svoji, postavenou na dřevěném oplocení nádrží na dešťovou vodu nalezl až poté, co tam byl Racky nasměrován.

Na zídce parkoviště v Boru u Skutče jsou rozlosovány dvojice, aby se spolu utkaly ve hře Marienbad (odebírání žetonů). V poslední hře proti sobě stojí Maty a Startér, který udělal nerozvážnou chybu a z Finské stezky tak vypadává.

Hned vedle, ale o několik hodin později (přes parkoviště se vracíme) v přeskocích lana vypadává Gorka. Ze tří pokusů má součet 20, což na postup opravdu nestačí. Všichni ostatní skočili více než dvacetkrát alespoň v jednom se svých pokusů.

U Kolumbova vejce vypadne pro dnešní den poslední závodník. Bude to ten, který neposkládá ani jednu figuru ze tří možných v Tangramu. Nervózní Mink střídá obrazce, i pšesto, že jeden již měl skoro vyřešený. Bohužel ale na Tangramu vypadává.

O vítězství ve Finské stezce bojuje posledních pět "přeživších" Trojkařů v pondělním dopoledni. Nejprve je na řadě Kombinované uzlování. Je to k nevíře, ale ani jeden pokus nebyl platný. Na los vypadává Maty.

O vypadnutí těsně před pomyslnými stupni vítězů se rozhodlo ve visení na hrazdě, která byla hochy nalezena v lese u hromady stavebního písku?! Zde vypadl Tříska.

V soutěži s názvem Kniper (takové zjednodušené Matematico) nahrál nejmenší soutěž Sobík. Vida, kam až se dostal se svým otočeným herním plánem z první soutěže...

O vítězi rozhodlo Kipu - uzlíkové písmo. Nejprve Jůňovi, poté Sigimu bylo dáno do ruky laso s uzlíky se slovy "Řekni správné slovo!" Jůňo ani Sigi se absolutně nechytají. Musejí býti popostrčeni nápovědami. Jůňo nemohl přijít na správné slovo, poněvadž luštil od špatného konce. Jak si byl jistý, že trefil začátek lana? Po druhé nápovědě již slovo "vrch" z jeho úst zaznělo. No, a protože Sigi neumí morseovku a slovo tedy nevyluštil, Jůňo slavně celou Finskou stezku vyhrá! Sláva mu!!

Kassa
 

                                                                                                                  text:Kassa, Mona © foto: Antek, Maco, Pitrís