Den první – pátek 26. května 2023

Z nádraží vyrážíme na Skautský dům, kam přicházíme zhruba za půlhodinku. Cestou míjíme restaurační zařízení, z jehož terasy se ozvalo „Blbci!“ Skoro to vypadalo, jako by to bylo na nás… U místa ubytování volám nejprve vůdci střediska, poté Ondrovi Bláhovi, který nás vyzval, ať najdeme Adélku. Adélka nalezena, můžeme se ubytovat. V zasedačce v patře se nachází zvýšená palanda pro údajně 15 osob. No, 13 bylo tak akorát. Maty s Čedarem budou spát se mnou dole. Večeříme. A hned po večeři odcházíme ven, abychom zahájili soutěže do Rodea. Zaujalo nás, že hned vedle Skautského domu má obdobný dům Pionýr a za rohem Tábornická unie. Právě zde využíváme travnatou plochu k Souboji jezdců (L, R, V) a Kovbojským přetahům (L, R, V). Přes obchodní centrum, kde se stavuji v Dráčiku, pokračujeme směrem k Čarovnému lesu. Cílem je dětské hřiště Tulinka, ale my mu říkáme Mravenčí. Zde Rodeo pokračuje Kombinovaným uzlováním (L, R, V) a signalizací (V, L, R), vysílá se latinský název Octomilky obecné – Drosophila melanogaster. Přesouváme se ještě kousek dál, k odpočinkovému místu Tulinka, aby mohl, pod dohledem dřevěného anděla proběhnout Hod na cíl (V, R, L). Vracíme se na základnu. Zde nejprve luštíme předposlední kolo Radistické olympiády. Zprávu „Z vyšlapané stezky neuhýbala žádná znatelná pěšina.” Vyluštili borci v pořadí: 1. Čedar, 2. Gorka, 3. Kroky, 4. Pedro, 5. Sevak, 6. Maty, 7. Paolo, 8. Mlčoch, 9. Buben, 10. Kovy, 11. E.T., 12. Vincek, 13. Scott, 14. Pavlásek a 15. Kryštof.

Ještě, než půjdeme spát, vyeliminujeme několik hráčů z Finské stezky. Hned na první – Oko bere – vypadl loňský vítěz Gorka. Dalším vypadnuvším je Kryštof, jenž nahrál nejméně bodů v Knipperu. Početní příklad se stal osudný Vinckovi a odhad jednoho metru Krokymu. Jako první nebodovaný, tedy jedenáctý, skončil Pavlásek. Osudným se mu stalo Dobblo. Jakmile se stopky blížily ke kritickému času, začal se třást a po vypadnutí propadnul v usedavý pláč. Poté již jdeme provést večerní hygienu a uléháme. Na dobrou noc pouštím povídku Hvězdoplavec o židovském chlapci, který pomocí horkovzdušného balónu putuje časem z roku 1939 a netuší co jej a jeho rodinu čeká... Kroky ještě utrousí, že jestli uslyší ráno „hajtyty“ (myšleno God Yu Tekem Laef Blong Mi), tak prý proběhne defenestrace…

Den druhý – sobota 27. května 2023

V 7:30 nás budí „hajtyty“ a, světe div se, žádná defenestrace se nekoná. Provádíme hygienu a snídáme. Kroky s Gorkou odchází na nákup proviantu, ostatní do tělocvičny v přízemí, kde bude pokračovat Finská stezka. Nejprve musí každý složit list papíru A4, vložit jej do obálky a tu zalepit. Vše však může provádět pouze svou nedominantní rukou (praváci levou a leváci pravou). Na tuto „taškařici“ asi nezapomene Čedar, neboť na ní vypadl a skončil tak na desátém místě. O obsazení devátého místa rozhodly přeskoky lana. Na této soutěži vypadl z Finské stezky Buben. Vracíme se do zasedačky. Osmi borcům, kteří zatím postoupili, jsem rozdal Tangram a obrazec (stejný jako jsem použil pro hochy z Karviný v kostele sv. Mořice v Olomouci). S časem přes třináct minut se nepodařilo postoupit Mlčochovi a obsadil tak konečné osmé místo.

Provianťáci se již vrátili z Kauflandu. Balíme se na výpravu a vyrážíme shodným směrem jako včera, tedy k Čarovnému lesu. Na Tulince (již víte kde…) proběhl další závod do Rodea – Oblázková štafeta (R, L, V). Zvedáme pomyslné kotvy a odpojujeme se od převážného směru putování lidiček (směr na Městské skály) a valíme si to po žluté vzhůru a skálu Kokeš. Čelo naší skupiny dorazilo k menší skalce, o které se mylně domnívali, že se jedná o zmiňovaný vrchol a rozesadilo se na kamenech. Chybí Gorka. Musel vyřešit náhlé pnutí ve střevech… Po pár minutách přichází s úsměvem na líci a po dalších pár minutách jsme již opravdu na vrcholu Kokeš. Je krásně, kocháme se pohledy do krajiny i na větroň, tažený motorovým letadlem. Pavlásek mezitím potřetí obkroužil křoviny, těsně minouc slunícího se Krokyho. Vzhůru dolů! Po chvíli odbočujeme ze značené trasy a přicházíme do lomu Ostředek, který je zakousnutý do svahu stejnojmenné hory. V minulosti se zde těžila rula, dnes se zde budou těžit další body do Rodea a současně zde někdo vypadne z Finské stezky. Prvním závodem je Setonův běh. Čas je stopován jednak družině do hodnocení Rodea (V, L, R) a také jednotlivcům do hodnocení Finské stezky – vypadl Kovy a tedy celkově skončil sedmý. V rychlém sledu následují Signalizace semaforem (L, R, V), Flora (R, V, L) a na lesní cestě rozmístěná Terénní kimovka (L, R+V).

Opouštíme krásný lom, napojujeme se na lesní cestu a scházíme k Andělské trafostanici – opravené původní trafostanici, která je doplněna dřevěnými sochami andělů. Odtud bude startovat Indiánský posel (V, L, R), který bude končit až na Tulince. Zprávu k přenesení si propůjčujeme ze zdejší infotabule „Poslední roky sledujeme růst průměrných teplot a počet tropických dní a nocí.“ Na Tulince pokračuje Rodeo Hodem kládou (R, L, V). Rysům se podařily dva hody, kdy se kláda dokutálela do slušné vzdálenosti. Vysíláme trojkaře od Rysů a Lišáků vařit a Vydry s trojčaty nějakou dobu okupují „mraveniště“. Po návratu na základnu a zjištění, že ještě není uvařeno, rozehrává posledních šest „přeživších“ ve Finské stezce partii 6 Bere. Hraje se podle pravidel do té doby, než někdo získá 66 (nebo víc) trestných krav. Hra byla poslední soutěží pro Scotta, který tak obsadil šesté místo. Posledních pět soutěžících si beru do tělocvičny. Někdo vypadne z Finské stezky na Kombinovaném uzlování. A je to E.T., který zapisuje celkové páté místo.

Na pozdní oběd tlačíme bramborový guláš s chlebem. Po jídle většina manšaftu, kromě kuchyňské zaujímá polohu v horizontu, případně se „zanořila“ do gauče (himbajs, to je ale výprava!). Kuchyňská má hotovo a my se vrháme na další soutěž do Rodea – Qwinto. Hrají proti sobě vždy třetiny družin. V prvním kole cvičně, pro pochopení principu hry, v druhém již bodovaně (R, V, L). Následují šifry (V, L, R), kdy každá družina dostala v obálce celkem dvacet šifer. Limit na luštění je jedna hodina. Ta bohatě stačila Vydrám, které správné řešení všech šifer odevzdávají za zhruba půlhodinu. Rysi i Lišáci se zasekli na Mobilové šifře. Oběma jsem musel napovědět a poté již bylo rozhodující, která z družin si nakreslí správně tlačítka. O postup mezi tři nejlepší ve Finské stezce se svedl boj ve hře Connect4. Vítězové „semifinále“ postupují, o posledním postupujícím rozhodl souboj mezi Sevakem a Paolem. Nakonec postoupil Paolo a na Sevaka zbylo místo těsně pod pomyslnými stupni vítězů.

Večeříme párky s hořčicí a chlebem. Gorko, Kroky, nečekejte nějaké párkové orgie, jako u vaší družinové výpravy!! Po večeři dostává každý záznamový arch se stopami, které se budou hodnotit procenty, a to tak, že pokud dotyčný správně určí počet stop podle toho kolik má roků, má 100%, samozřejmě může získat procent více, ale i méně. Po vypočítání průměru jsme zjistili pořadí družin a získané body do Rodea (L, V, R). Je půl desáté, připravujeme se na odchod ven. Posledním třem ve Finské stezce rozdávám papírový hlavolam, kdy je úkolem poskládat papír tak, aby na něm natištěná čísla šla odshora od jedničky po osmičku. Za tmy pokračuje Rodeo soutěžemi Gonio (V, L, R), které jsme odehráli na parkovišti Kauflandu a Signalizací světlem (L, V, R) poblíž tůněk u cyklotrailů. Přítomnost místní omladiny prozrazuje tlumená dunivá hudba. Nevadíme si. Cestou k tůňkám odevzdává poskládaný hlavolam Pedro a pár vteřin po něm Maty. Třetí místo celkově tak vybojoval Paolo, který hlavolam nesložil a vypadl. Ze zamýšleného pozorování noční oblohy nakonec sešlo, neboť obloha byla zcela zalita měsíčním světlem. Vracíme se na základnu, neváháme, hygiena a šup do spacáků. Upíří povídku „Specializace doktora Wildemana“ nedoposlouchal nikdo.

Den třetí – neděle 28. května 2023

V osm hodin ráno se ztichlou místností začínají linout tóny Bugatti stepu, ano je budíček! Rozespalým mumiím se ze spacáků moc nechce. Na řadu přichází remix Hajný je lesa pán a rozcvička – oční svalů a také palců na rukou. V průběhu snídaně se rozhodlo o vítězi Finské stezky. Finálovou soutěží bylo postavení Soma kostky. Pedro úkol zvládl za 17,8 vt. a po něm Maty dokonce za 8,2. Je tedy rozhodnuto. Vítězem se stává Maty, druhé místo obsadil Pedro. Po snídani rozdávám borcům k luštění poslední lístečky z aktuálního ročníku Radistické olympiády. Zprávu „Vedl je stezkou vyšlapanou srnčími kopýtky.“ kluci vyluštili v tomto pořadí: 1. Čedar, 2. Pedro, 3. Gorka, 4. Kroky, 5. Mlčoch, 6. Sevak, 7. Maty, 8. Kovy, 9. Paolo, 10. Buben, 11. E.T. 12. Scott, 13. Vincek, 14. Pavlásek a 15. Kryštof. Před odchodem ven se družiny snaží dosáhnout co nejvíce bodů v kostkové hře Yatzy (R, L, V).

Odcházíme ven. Tentokráte, pro změnu, abychom nešli k Čarovnému lesu, míříme na discgolfové hřiště. Ovšem ouha, změna se nekoná. Louka je zarostlá trávou sahající po kolena a tak míříme na osvědčené místo k tůňkám, kde odehráváme Mluvicí čtverečky (V, R, L) a Knipper (L, R, V). Na lesním hřišti „mraveništi“ ještě odehráváme Setonovku (L, R, V) a Pavoučí čísla (V, L, R). Vracíme se zpět. Vydry nastupují do kuchyně, aby uvařily pozdní oběd, zbytek oddílu má volno. Hrají se „krávy“ a Connect4. Po obědě rozdělujeme provedení úklidu, manšaft se balí, kletry jsou postupně vyneseny na chodbu. Do pořádku je uvedena zasedačka, kuchyň, toalety i tělocvična. Jakmile je skautský dům uveden do pro nás uspokojivého stavu, odcházíme s kýblem na nedaleké hřiště, abychom uzavřeli Rodeo oblíbenou soutěží Choboty. Jen místo kolem kůlu se všichni točí s chobotem na kýblu! Scott si na poslední chvíli odřel loket, jak sebou fláknul o zem. Rychle dopočítávám body a vyhlašuji celkové pořadí 71. jarního RODEA. První místo obsadili Lišáci (52 bodů), druhé místo pro sebe nakonec urvaly Vydry (44 bodů) a třetí místo patří Rysům (43 bodů).

Cesta „domů“ pak již proběhla v klidu, bez komplikací…