Den první - pátek, 15. listopadu

Při hledání, kde podzimní Rodeo uskutečníme, mi padla do oka klubovna šestého zlínského střediska. Takže Zlín, tam jsme ještě na výpravě nebyli. Oddíl má téměř stoprocentní účast. Chybí je Kayak… A pro Čedara to musel být zvláštní zážitek, právě do Zlína jezdí třikrát týdně na „vejšku“!

Hala hlavního nádraží je v době našeho srazu nezvykle prázdná. Působí to dost divně. Po zakoupení jízdenek se přesouváme na perón a na světelné tabuli naskakuje desetiminutové zpoždění. Dalších několik minut zpoždění jsme nabrali, než drážní personál přijel s plošinou pro vozíčkáře. Přípoj v Otrokovicích však na našeho Moravana čekal, což je dobře. Vystupujeme na zastávce Zlín-střed, rychle se zorientujeme a vyrážíme. „Kassa, všiml sis toho báva?“, ptá se mne Dan. „Jo, jakýsi vrak tam stál.“ Odpovím mu s úsměvem na rtech. Již na nádraží v Olomouci mi popisoval motor lokomotivy, ale to jsem již úspěšně zapomněl…

Ztemnělým Zlínem postupujeme stanoveným směrem, klikatíme se mezi bytovkami na Jižních svazích (v sobotu dopoledne zjišťujeme, že se dá jít i téměř rovně) a po asi padesáti minutách se ocitáme před klubovnou šestého zlínského střediska. Správce Kwašák mne přes telefon instruuje, co, kde a jak zpřístupnit a zařídit. Je zvláštní, že jsme za celý víkend nikoho kompetentního neviděli. Na základně obsazují Rysové klubovnu skautek Medvědic a Lišáci s Vydrami propojenou klubovnu vlčat a skautů Antares. Já jsem si dal věci k roverům Albion.

Večeříme. Ještě dnes mám v plánu dvě soutěže do Rodea. Asi je jasné, že nebudeme začínat Souboji jezdců, že? Ale ještě předtím se vrháme na luštění druhého kola Radistické olympiády. Zatím ještě v klasické morseovce je ukryta zpráva: „Šli pak chvíli mlčky a zamyšleně vedle sebe.“ Zapisuji si pořadí 1. Kroky, 2. Pedro, 3. Paolo, 4. Theo, 5. Maty, 6. Simon, 7. Sevak, 8. Kovy, 9. Buben, 10. Scott, 11. Nerez, 12. E.T., 13. Kryštof, 14. Dan, 15. Domča, 16. Vega a 17. Pavlásek. A již můžeme rozjet soutěže 74. podzimního RODEA. Začínáme Qwintem. Družiny jsou rozděleny na třetiny a hrají se tak tři soutěžní partie (pořadí: L, R, V). Druhou soutěží je turnaj v Tetrachromu. Los určil pozice jednotlivých členů do „pavouka“. Smůlu má Nerez, los mu přisoudil sedmnáctku, tedy automaticky jen jeden bod pro družinu. Ve hře obsadili všichni čtyři Lišáci čtyři poslední místa (nepočítaje Nereza). Celkově nasbírali Rysi 72 bodů, Lišáci 14 a Vydra 67 (R, V, L). Jen pro úplnost dodám, že pomyslné medailové pozice obsadili Pedro, Dan a E.T. Provádíme večerní hygienu uléháme. Ejhle, repráček jsem nechal doma! Rysové mi prominou, poslech je puštěn pouze ve společné ložnici Lišáků a Vyder. Jedná se o první část Batličkovy povídky Rájem a peklem.

Den druhý - sobota, 16. listopadu

Ráno je budíček v osm hodin. Již je zatopeno a ohřátý čaj. Na 9:15 je stanoven odchod. Do té doby hoši provádí hygienu, snídají, a připravují se na cestu do centra města. Maty, Nerez, Simon, Sevak a Theo si nevědomky (nebo spíš vědomě) vydělávají známku za to, že bez pobízení posbírali papírky před klubovnou! Paráda, borci! Již zmíněnou lepší, přímější cestou míří naše kroky do areálu bývalých Baťových závodů. Hned za mostem přes Dřevnici věnujeme pár slov Tomáši a Janu Antonínovi Baťovým a továrně, režnému zdivu a mrakodrapu, který půjdeme navštívit. Theo celou dobu pozoruje volavku popelavou, sedící na konstrukci potrubního mostu. Po našem rozhodu řekne jen: „Volavka!“ A ta, jakoby čekala na povel, odletěla! Po chvíli již stojíme před „jednadvacítkou“, legendárním Baťovým mrakodrapem s ještě legendárnější pojízdnou kanceláří ve výtahu. Jdu se zeptat na recepci a již vidím, že je něco „špatně“. U recepce ochranka a několik asistentek s vysílačkami. No tě pic! Natáčí se zde nějaký film! Takže do kanceláře tentokráte zcela jistě nenahlédneme. Na několikátý pokus nás, za neustálého upozorňování, pouští alespoň výtahem na vyhlídkovou terasu v osmnáctém podlaží. A tam je to pěkné. Dalekohledy fungují sice jen dva, ale to nás vůbec netrápí. Z terasy máme jako na dlani na jedné straně areál Baťových závodů, sídliště Jižní svahy a na druhé straně kongresové centrum uznávané architekty Evy Jiřičné, sportovní haly se zimním stadionem Luďka Čajky a hlavně kolonie typických Baťových domků z režného zdiva. Prozkoumáváme též bronzový model města Zlína z doby padesátých let. Cestou zpět do Paseckého žlebu, kde se nachází objekt kluboven, se stavujeme nakoupit proviant v blízkém Kauflandu.

Na základně zjišťujeme menší zádrhel. V kuchyni je nová dvouplotýnková varná indukční deska, ale fungují na ní jen dva hrnce. No, nějak si poradíme! Lišáci vaří fazole na mexický způsob s uzeninou. Simon s Pedrem, hladi, se několikrát dožadují oběda. Kroky lehce připálil fazole, ale naštěstí to na chutí nebylo poznat. A tu musím Lišáky pochválit. Po obědě dali kuchyň perfektně do pořádku! Dvacet minut poledního klidu a valíme ven chytnout alespoň trochu slunečních paprsků, neboť je solidní zima. Před objektem kluboven pak pokračuje Rodeo několika soutěžemi - Souboj jezdců (V, L, R), Kovbojské přetahy (V, R, L), Signalizace s mezistanicí (L, R, V), Kombinované uzlování (R, V, L), Barevné lístečky s ukrytou morseovkovou zprávou (V, R, L) – kam se poděl lísteček číslo 61? a Pavoučí čísla, při kterých hledal Sevak třináctku, kterou již měli Lišáci dávno donesenou (R, V, L). Vracíme se dovnitř do tepla. Každý povinně dostává hrnek horkého čaje. Buben organizuje Mafii neboli Městečko Palermo. No, asi si zahrajeme později všichni! Další soutěží do Rodea jsou (nebo je?) Yatzy. Každá družina hraje samostatně a musí zaplnit svůj hrací list. Vyhrávají Rysi s 263 body, druhé Vydry 243 a třetí Lišáci nahráli 226 bodů. Následují Základní znalosti TROJKY – stopy, mapové značky, motýli, hrady a ptáci. Rysi a Lišáci mají shodný počet bodů, Vydry o pouhý bodík méně. Hodnoceno tedy 3, 3, 2 body. Čtyři tabulky Mluvících čtverečků určily pořadí R, L, V a s dvaceti šiframi si družiny poradily v pořadí R, L, V. Večeříme dietní párky s hořčicí, kečupem (Pedrovo speciální přání) a chlebem. Ve třetím kole Radistické olympiády se luští Esrom a zpráva: „Ještě támhle za ten roh a pak toho necháme.“ A pořadí bylo následující 1. Pedro, 2. Kroky, 3. Paolo, 4. Kovy, 5. Sevak, 6. Simon, 7. Maty, 8. Buben, 9. Theo, 10. Scott, 11. Nerez, 12. Vega, 13. E.T., 14. Dan, 15. Kryštof, 16. Domča a 17. Pavlásek. Před tím, než se půjdeme připravovat na večerku, se ještě zkoušíme dorozumět s mimozemšťany. Ťup – ťuí – ťuí – ťu – ťup – ťup! Zalezlí do spacáků usínáme při druhé části příběhu Rájem a peklem.

Den třetí - neděle, 17. listopadu

Tak nějak jsem vytušil, že by Kroky byl smutný, kdyby ho neprobudilo „Hajtyty“ a tak manšaft budím právě touto oblíbenou budíčkovou skladbou. Provádíme ranní klasiku, zpestřenou o větrání a otírání zarosených oken. Hoši se samovolně začínají balit. Ovšem je to ještě předčasné. Uvnitř odehráváme Setonovku (V, R, L) a Kimovku (V, L, R). A odcházíme ven. Kosa je snad ještě větší, než včera. Posledními soutěžemi 47. podzimního Rodea jsou Terénní kimovka – Nerez u Vyder prohodil „své“ dvě poslední kartičky! (L, R, V) a Zpráva z lístků (V, R, L). A zbývá odházet granátem, coby listopadový závod Dlouhodobého oddílového desetiboje. Každý hází na cílový kruh třikrát po pěti hodech z různých vzdáleností. V případě shodného bodového zisku poté rozhodl o pořadí vzájemný rozhoz. Kovy vyšlápl u oplocení minu a notnou dávku času věnoval zbavení se tohoto nechtěného „pokladu“. Po sečtení tedy zapisujeme toto pořadí: 1. Pedro 25, 2. Simon 22, 3. Kroky 20, 4. Sevak 19, 5. Dan 17, 6. Maty 16, 7. Kovy 16, 8. Scott 16, 9. Paolo 16, 10. Vega 15, 11. E.T. 14, 12. Nerez 13, 13. Domča 12, 14. Buben 12, 15. Pavlásek 11, 16. Theo 10 a 17. Kryštof 9.

Balíme se a souběžně připravujeme kuře na paprice, obědváme, uklízíme. Manšaft pod vedením Čedara odchází v předstihu, na základně se mnou zůstávají pouze rádcové a dáváme klubovnu do pořádku dle našeho standardu! Teprve potom i my vyrážíme k nádraží. V čekárně Čedar předložil hochům lísteček s morseovkou psanou „zrcadlem“, jak trénink na Radistickou olympiádu. A jelikož máme skoro dvacet pět minut čas, odehráváme i ji. Se zprávou „Vincek stiskl kliku dveří od domu.“ Si hoši poradili v tomto pořadí: 1. Simon, 2. Theo, 3. Sevak, 4. Buben, 5. Maty, 6. Kroky, 7. Kovy, 8. Paolo. 9. Pedro, 10. Scott, 11. Nerez, 12. E.T., 13. Kryštof, 14. Dan, 15. Domča, 16. Pavlásek a 17. Vega. A stíháme i legendu…

Co říci závěrem. Škoda neúčasti Kayaka. Jednak by měl oddíl na Rodeu stoprocentní účast a hlavně by Lišáci jistě byli vyrovnanějším soupeřem zbývajícím dvěma družinám!

Kdo z Olomoučáků mi zanechá nějaký pěkný komentář, bude za svou snahu známečkami odměněn...