Neboli latrína. Stalo se, opět padaly stromy. V zimních měsících padla rozvětvená olše na roh naší třímístné latríny. Jen ji tak šmrcnula přes rožek. Nevypadalo to úplně fatálně. Po bližším průzkumu je ale jasno, latrína je na odpis. Hned to ohodnotím cenově. Počítám s tím, že nová latrína bude stát nejméně desítku. Spletl jsem se jen o trochu. Výroba dvou nových dvoumístných latrín nás přijde na 30.000 Kč.
Provizorně jsme starou latrínu opravili s Donutem a Pištou na výpravě 3. března 2022. Poměřil jsem si při tom také rozměry na novou.
A pak už to byla maličkost:

- nakoupit všechen materiál (dřevo 25.000 Kč, šrouby a kování 3.000 Kč) a převést k Marošovi na pozemek
- plechy na střechu a plastová sedátka věnovala firma Instalatérství, zámečnictví MM
- s Patkou trávíme na pracích dva dny, víc společného volna jsme nedali dohromady
- Maroš dokončuje obložení druhé dvojbudky a všechny dveře sám
- s Patkou dokončí rám pro střechu a vyřežou kakací otvory. Nedodal jsem jim ovšem míru pro vzdálenost otvorů, Maroš měřil podle svých nohou. Sekli se jen o deset centimetrů. Malé dětičky by měli nohy rovně.
- Maroš u souseda vyloudil betonové dlaždice pro podložení kadibudky
- odvoz jsme původně plánovali vozíkem za autem. Naštěstí jsem přemluvil Jiřího Nádvorníka s dodávkou. Brali jsme i 18 rolí IPY na střechu Tvrze a sekačku.

17. června 2022 – pátek. Nakládám a odvážím vše s Jiříkem. V Mohelnice nabíráme Toncka, vracejícího se z Chrudimi. Vykládáme nejprve IPY v Balatkovém mlýně. Máme domluveno se Švédem, že si je zde můžeme nechat až do tábora.
Ostatní materiál vykládáme u nového mostku k Tvrzi. Jiřík odjíždí. S Tonckem vše odvážíme pomocí káry na místo.
Přijíždí Vitas. Večer už toho moc neuděláme. Posekal jsem kousek louky, Vitas se snažil rozchodit křovinořez. Došel mu silon. Nový namotá až v sobotu Ursus.
Večer přijíždí Kassa. Probereme pár věcí k táboru. Stihneme ještě hru Stezky slávy a je půlnoc.

18. června 2022 – sobota. Ráno palačinky. Pro čtyři lidi je to paráda. Toncek a Vitas začínají kopat dvě díry. Já s Kassou sekáme louku. Postupně přijíždí Ursus, Maroš a Patka. Přesné pořadí nevím.
Nejprve musí opravit špatně vyřezané díry a pak začíná samotná montáž.
Během stavby přijíždí Grifin se Sašou. Vzpomínáme na úplně první latríny, kdy se ještě dřepělo na žebříku. Občas někomu dolů spadla baterka, občas tam někdo spadl celý.
Doteď nechápu, jak jsem dokázal sám vyrobit onu třísedačkovou latrínu u nás ve sklepě. S montáží na Tvrzi mi tenkrát pomohl starší brácha Mira. Psal se rok 2003. Latrína sloužila téměř 20 let.
Máme tři sekačky, paráda…  Tolik jsem se se sekačkama nikdy nenavztekal, jako teď. Vlastně bezchybně jela jen jedna. U jedné jsem nejspíš zalil karburátor olejem, a tak nechtěla jet do otáček. Druhá měla podobný problém. Dusila se až do momentu, než Maroš zjistil, že se kousek posunuto lanko plynu. Po opravě už jede celkem slušně. Pak ale Vitas trefí do zemního šroubu pro míč u kůlu. Ohnutá hřídel, sekačka jde rovnou na sekačkový hřbitov. A tak se Kassa nadřel nejvíc. To měl za to, že zde byl jen do soboty.
Také Patka zde měl být jen na jeden den, ale diplomat ho přesvědčil, a tak zůstal až do neděle.
Toncek natírá latríny tmavší barvou, ať tak neřvou do okolí.
Maroš s Vitasem utěsňují díry ve skladu potravin. Protiplší opatření. Na táboře na to nebude čas.
Ursus sundal dolů dvojsmrk u ohniště. Levá část už je úplně suchá. Riziko, že by chytnul a podpálil vše kolem, včetně Tvrze, bylo už vysoké. Je to škoda, neboť pěkně stínil ohniště. Teď tam bude slunce skoro pořád.
Celou sobotu zde byla také Dana, Terka a poprvé Edík. Ten si to užil. Tolik nových věcí. Potok, pískoviště, kára, posekaná louka…

19. června 2022 – neděle. Celou noc řádí plši. Dokázali si odkrýt talíř s poslední palačinkou. Půlku jí sežrali. A co víc, dokázali otevřít, odšroubovat víčko nutelly, a to dokonce 2×.
Ráno už jen uklízíme a balíme. Toncka bere do Olomouce Ursus, já jedu s Marošem.  
Za zmínku ještě stojí Vitasovo pivo, které si doma sám vařil a přivezl vzorek. Nejsem pivař, ale musím uznat, že bylo dobré.

Tak vám přeji, ať se vám dobře kaká.