Na nějaký hlubší a poetický zápis opravdu nemám čas, ale těch pár fotografií a poděkování zveřejnit musím.
Sjíždíme se na Tvrzi postupně už v pátek. Tento den není pracovní. Slouží jen ke "stmelení" kolektivu a k plánování, co vše bychom mohli v sobotu zvládnout. Očekáváme vedro a slunečné počasí. Je to určitě lepší než déšť, ale bude to opravdu náročné.
Vitas přijíždí na motorce. Fili přivezl Odru, Švejka a Júňa. Maroš jede s Patkou a Kájou. Další osádka je Kamo, Dominik, Ursus a Mozol s dcerou Ájou. Kassa přijel s Kavkou a já mám v autě Danu, Terku, Toncka a dva psy. Z toho minimálně jeden nesnáší jízdu v autě a blinká. V pátek stavíme stany "pralinky", vynášíme věci z vozíku do Tvrze a připravujeme oheň. Opékáme párečky a další věcičky. Kamo konečně vytahuje kytaru.... Hrajeme ještě dvě hodiny po půlnoci. Poslední odchází spát Kamo a Dominik. Ráno vstávám chvíli po šesté. Spal jsem jen čtyři hodiny. To bude radost pracovat... 

Kassa s Kavkou vyměřují stany v táborovém kruhu. Zjišťujeme, že se tam s 22 stany téměř nevlezeme. Je třeba vysekat větší prostor. Pod svahem už je terén mírně do kopce. Postupně získávám pocit nepostradatelného organizátora. U žádné práce dlouho nevydržím. Všude mne potřebují  Spíše mne to ale štve, mám dojem, jakobych nic nedělal. Stihnul jsem s Bubákem postavit dva stany, pak už se do stavby stanů zapojila skupina nosičů. Nakonec se chlubí časem 6 minut na jeden stan. Žertuji, že je to pomalé a měli by zrychlit. Kamo má v plánu odjezd v sobotu do 16:00. Tříska má v Karviné koncert a Kamo jako rodič tam nesmí chybět. Proto asi ta rychlost prací. V sobotu k večeru stojí celý tábor. Dvacet stanů. V tom vedru a na přímém slunci je to neskutečný výkon. Chybí pouze dva stany, podsady se musí teprve vyrobit. Pokud Kassovi nikdo z Olomoučáků nepomůže, bude je v klubovně vyrábět před táborem sám.
Čerpáme studnu, hladina je docela vysoko. Následně Toncek vystříkává spáry studniční pěnou. Do neděle studnu vyčerpáme ještě dvakrát. Mezitím jsem s Bubákem namontoval v kuchyni nový filtr a Kassa nasadil pumpu. Test proběhl v pořádku. Zkusím ještě sehnat uhlíkovou vložku do filtru. Momentálně tam je jemné sítko.

Patka s Kájou opravují přístřešek pro podsady. Jeden spodní trám přes zimu prasknul a byla poškozena také střecha. Těžaři dřeva lízli roh střechy a na ní prasknula jedna krokev (nevím jestli se ten trámek tak správně jmenuje).
Maroš s Tonckem a Danem, který přijíždí v sobotu ráno, začínají s natahováním lanka pro lanovku. Mým cílem bylo zrušit nebezpečnou houpačku na stromě a místo ní vyrobit něco adrenalinového, méně nebezpečného. No, nevím jestli se nám to povedlo. Když jsem viděl zkušební jízdu Júňa...  Už mám koupený houpačkový podsedák, na kterém bude jízda pro mladší bezpečnější. Udržet se na hrazdě po dojezdu do cílového bodu je trochu obtížné. 
Udivuje mne neúnavnost všech pracantů. Většinou je stavba a bourání tábora spojena s náporem na nervy vedoucích. Tady jsem měl opravdu spíš nervy z toho, jak se nemohu nikde déle usadit u nějaké stálejší práce. Kassa si drapnul sekačku a stále sekal. Já se tak nějak potácel všude. Ani moc fotek jsem neudělal. Patku jsem například nestihnul vyfotit u opravy přístřešku.

Po opravě přístřešku Patka s Kájou zajišťují nosné prvky pro hrazdu. Beru na tábor hrazdu, kterou má doma na cvičení Toncek. Ta se skládá ze dvou částí. Musí se lehce složit. Když z dálky vidím, jak ji Patka skládá bušením trámem do krásněho a nového laku, protáčí se mi panenky. Prý to jinak nejde. Co na tom, že ji mají opačně a tím trámem jí vymlátí zase ven, otočí a zase zabouchá zpátky. No ale zkuste něco říct Patkovi. Po dokončení Patka hrazdu otestuje. Jenže opěrný prvek dali moc nízko a tak hrazdu navíc ohne. Vše se snaží svést na mne.... To už se hrozím, jak to dopadne se skříňkou, kterou potřebuji vyrobit k dlouhodobé hře. Tady je to ale spíše excelentní dílko. Všem se skříňka líbí. Bodejť, když ji dělá podruhé. Poprvé jsem mu dal rozměry jen tak od pasu a on vyrobil almaru, kterou jsem doma musel zase rozebrat, zničit...

Odjíždím s Danou, Terkou, Kassou, Kavkou a dvěmi psy na čumendu a ochlazení na Třebůvku . Hladina je lehce snížená, ale snad to tady na táboře bude pro nás dost dobré. Pokud teda Kassa ověří a zajistí povolení od majitele pozemku.
V neděli se všichni někam vypařili. Vypadalo to, jako by se už nikomu nic dělat nechtělo. Jaké je mé překvapení, když většinu najdu na umývárce s lopatami, motyčkami a dalším dostupným nářadím při úpravě umývárky. Po shlédnutí díla jsem nabyl dojmu, že si chlapci doma pustili dokument o Panamském průplavu.
Práce finišují, neustále je co dělat. Jakobychom nechtěli ani skončit. Přitom už nás začíná tlačit čas. S Kassou ještě předěláváme uchycení pro pumpu na teplou vodu. Patka s Kájou vyrobí dvě podlahy a postele pro poslední dva stany. To určitě hodně pomohlo Kassovi. Teď musí dodělat "jen" boční stěny.
Snad jsem na některé důležité práce nezapomněl.
Takže teď ta děkovačka. Snad jen jmenovitě, nebudu  u každého vypisovat, co dělal. 
Děkuji tedy za všechny těmto osobám - Ajá, Bubák, Dan, Dana, Dominik, Fili, Júňo, Kája, Kamo, Kassa, Kavka, Maroš, Mozol, Odra, Patka, Švejk, Terka, Toncek, Ursus, Vitas. Nevím jak moc děkovat. Mnohé z jmen se na pracovních akcích objevují pravidelně. Vím, jak jste osobně, rodinně a pracovně vytíženi a přesto si najdete čas a chuť nám pomoci. Moc si toho vážím..., stačí to takhle?
Abychom jen neděkovali. Pokud se přijedete podívat na tábor, budete zařazeni do našeho stravování. Včetně rodinných příslušníků. Tedy jestli vám naše strava nebude vadit. Jen pevně doufám, že se Mozol nezachová jako Hujerovi... Toto pozvání se týká samozřejmě i osob, které pracovali na minulé brigádě.

Ještě jednou všem moc děkuji.