Stalo se vám někdy, že jste se ráno probudili a ještě jste si dokázali vybavit poslední „záběry“ právě prožitého snu? Oddílového snu? (To jako, že se tam vyskytují určití Trojkaři, tábořiště a jiné oddílové reálie). A byly to obrazy z výpravy už prožité, anebo té, co bude někdy příště následovat? Pravidelně nepravidelně se ráno probouzím a vybavuji si ty poslední obrazy, a s nimi spojené pocity a vůně, příhody a kamarády – vše, co jsem kdysi zažil, třeba na expedici „Maštale“, protože tento podnik považuji za jeden z nejsilnějších! Zkrátka mě to pronásleduje. Je to taková hluboce vyoraná brázda do pulsujícího srdce. Několik takových rýh tam už mám. (A není to nic neobvyklého, protože o podobných zážitcích píše i Ježek v knize „Stezka odvahy“.
 
Když jsem psal Kassovi, že mám v pokračování z kronikového zápisu z „Maštalí“ nastrkáno dalších 50 fotografií, odepsal mi: „Už se těším!“

4. den – sobota, 9. května 2015 – „cyklosvátek“

Dnes je svátek, i když uvozující titulek rozpráví jinak, ale ne nepravdivě, svátek „Osvobození republiky“. Ne konce II. světové války, jako se slaví na západě – ten byl včera, ale osvobození hlavního města „Republiky československé“ a oslavy ukončení II. sv. války v Evropě, které se slaví v Rusku. Ale Trojkaři si to neuvědomují, oddávají se pokojnému spánku v podstřeší objektu bývalé sklárny na Posekanci. A na toaletách je tolik časopisů, obírajících se válečnou historií, (Maroš doslova chrochtal!). Sápu se ven z cimry z krbovými kamny naproti kuchyně. Maroš chrní a Romek doslova chrápe. Ale mně to nevadí. Z uší si vyloupávám špunty, co v práci nosím, a mířím přes království porcelánových klozetů ven.

Autoři fotografií:

Kassa:      01, 02, 03, 04, 05, 06, 07, 09, 10, 11, 12, 13, 21, 22, 23, 25, 27, 28, 29, 30, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 46, 49, 50,
Koumes:   08, 14, 15, 16, 17, 32, 44, 45;
Romek:     18, 19, 20, 24, 26, 35, 36, 47, 48;
Antek:       31, 33, 34;

Tabulka Finské stezky 2015 → zde

Tabulka Programu Mars → zde

Fotografie od Antka, než je Mona převede do zápisu → zde