Zápis z výpravy bude tentokrát napsán ze dvou různých pohledů – napíšou ho Osi a, i přes svou zlomeninu, Talík.

Osi:

Výprava pro mě (v podstatě jako každá jiná) začíná už na nádraží v Dětmarovicích. Ještě doma Infinovi píšu zprávu, že budu vyjíždět, jen mě krapet znejišťuje to, že odpovědi se od Infina nedočkám. Kupuji si tedy jízdenku radši až do Mostů a nastupuju do vlaku. V Karviné krom Infina do vlaku nastupuje ještě Mýval, Kubka, Hanzi, Talík a Lupen. Sedám si ke Kubkovi, Hanzimu a Mývalovi. Všichni vybadají celkem čilí, až na Infina teda... Po zhruba 45 minutách ve vlaku vystupujeme v Bocanovicích. V podstatě hnedka od nastoupení do vlaku se naše skupinka hodí do debaty o mobilní hře, jen já sem tam odskočím bokem vyzvídat od Infina informace o mé nové třídě. Na rozdíl od poslední výpravy, ze které jsem psal zápis, tak tentokrát se po cestě nahoru neztratíme. Ještě se rychle zastavíme v cukrárně. Chvíli poté co Infin řekne, že mu přijde divné, že si nikdo nic nekupuje, tak z cukrárny vyleze Kubka s celým závinem. Naštěstí Kubka svou kořist pouze schová do batohu a šlape se dále. Když procházíme kolem Polany, tak se tam připravuje svatba (jako obvykle). Výstup jinak probíhá normálně, jen Infinovi to nějak nešlape. Eventuálně se vyškrábeme na Kozubovou, jenže tam se dozvídám nepěknou zprávu, oni tam nemají česnečku... Rozhoduji se tedy i s Talíkem, že si teda vezmeme zelňačku a Infin nám k tomu ještě přikupuje kofolu. Ještě nahoře zjišťujeme, že bychom mohli stihnout vlak ve 3. Je totiž 12 hodin a Infinovi ukazuje navigace, že cesta má trvat 2 a půl hodiny. Po cestě dolů ale Infin zjišťuje, že mu navigace ukazovala cestu nahoru, takže odhad nebyl zcela přesný. Najednou se Infin začne strachovat, že co budeme dělat dole tak dlouho, jenže naštěstí nám s tímto problémem pomohli krávy, které se pásly na turistické cestě. Chvíli debatujeme, zda je dobrý nápad to procházet mezi krávami, ale nakonec se rozhodneme to obejít přes svah. Lezeme tedy kousek níže drápeme se přes trní a spadané stromy. Párkrát se ke krávám dostáváme dosti blízko, ale zdá se, že je jim to celkem jedno. V ten moment, co vylezu zpět na cestu se krávy rozhodují, že už se vlastně ani pást nechcou a odchází kamsi nahoru. Jinak sestup proběhl bezproblémově a stíháme dokonce vlak ve 2. V Karviné se loučíme s Infinem, Kubkou, Hanzim a Talíkem. Já a Lupen pak vystupujeme v Dětmarovicích a vydáváme se domů. Nakonec bych chtěl zase poděkovat Infinovi za výpravu, protože mě a myslím si, že i všechny ostatní bavila.

Talík: