1.den – pátek 22. května 2020 – Páteční obloha je ještě nádherně modrá, slunce svítí a hřeje. Předpověď počasí, ze všech zdrojů, je ale daleko jiná, horší. V sobotu od rána má vydatně pršet, a to na celém území naší republiky. Hlad po nějaké společné výpravě je zřejmě tak velký, že nikdo z přihlášených svoji účast nezruší. Tentokrát jsem oslovil jen ty hochy, kteří se zúčastnili hry Virová hrozba. Infin, Ossi, Sobík, Sysel, Talík a Vítek. Navíc byl jen Júňo, který projevil zájem a zareagoval na stránkách. Šoféruje Vitas a já, velitelé vozidel Toncek a Jaryn.
Jedeme přímo na Tvrz. Nechci se nikde zastavovat. Větší corona uvolňování má nastat až v pondělí, tak nechci nikoho zbytečně dráždit. Proto jsem také více neovlivňoval účast. Mohlo by nás jinak jet více. Auto pro dalších pět osob (Jaryn), by bylo. Všichni členové navíc spali venku, ve stanech, takže Tvrz byla volnější.

Ale on stejně nikdo další zájem neprojevil. A při počasí, jaké nastalo, to pro nás byla výhoda. Na Tvrz jsme dorazili těsně po jedenácté hodině. Jako vždy začínáme „zprovozněním“ Tvrze a tentokrát také stavbou třech stanů. Po krátkém brífinku, jdeme alespoň chvíli pracovat. Vždyť výprava byla původně nazvána „Pracovní výprava na Tvrz“. Tuším, že tentokrát předpověď určitě vyjde a v sobotu pracovat nebude možné.
Infin posekal louku od lesa, téměř až ke stožáru. Sysel, Ossi a Talík vystříhali kousek lesa v arboretu. Teď, když už stromy mají listí, to jde velmi těžko. Musíme s tím máknout zase na podzim a na jaro.
Vítek a Júňo spalují vzadu na ohništi zbytkové dřevo ze spadlé „tuším“ vrby a k tomu to, co nastříhala Syslova skupina. Sobík má na starost krtince a díry po pejskovi ze školky, který pravděpodobně neví, kam si schoval kost.
Toncek s Jarynem chystají airsoft. Já a Vitas dokončujeme práce v Tvrzi, pumpa, voda, baterie, úklid potravin atd.
Chceme-li si zahrát airsoft, musíme to učinit také dnes. V dešti, by se hrát nikomu nechtělo.
Ukazuji ještě všem hnízdo s mladými konipásky. Minule jsem fotil vajíčka. Teď už brzy vyletí všichni tři z hnízda. To už je letos druhé hnízdo. Ze strany od kuchyně hnízdí konipas luční a v budce, která je pověšená na Tvrzi, jsou sýkorky. Někde musí být ještě hnízdo střízlíka malého. Vídávám ho, často přilétat, jen jsem ještě nezjistil, kde to hnízdečko má. Ale zpět k airsoftu.
Největší potíž je s tím, že spousta zbraní je nefunkčních, nebo skoro nefunkčních. Nevím, co s tím. Chtělo by to nejméně deset nových zbraní, ale to je 7.000 Kč. Pak přijdou nováčci, a při několikerém, špatném natažení zbraň zničí. Takto byli zničeny neopravitelně gloky od Jaryna a můj. Nic jim nevyčítám, oni prostě nemají sílu natáhnout tyto pistole. Jen se ptám, co s tím? Teď jsme schopni dát do hry max 10-12 zbraní, a to je na oddíl málo.
Začínáme rozstřelem pro výběr zbraní. Střílíme na cíl, podle věku. Zasáhneš cíl, ten za tebou musí zasáhnout taky. Když ne, odchází ze hry. Pořadí už přesně nevím.
Pak je na řadě hra střelba na cíl z různých vzdáleností. Střílí se opět postupně podle věku. Po zásahu, se posunuješ na vzdálenější stanoviště. Vítězí Vítek a Infin. Starší do toho nepočítám.
První hra „Proti sobě“, je 3×3×3. Moje paměť mi nedovolí napsat, kdo byl s kým. Doplním, když mi to někdo napíše v komentáři. Po první hře rušíme toto rozložení a hrají se ještě dvě hry, čtyři na čtyři. Skončilo to remízou.
Přijíždí Kassa, Čedar, Kroky a Maty. Stavějí své dva stany a pak jdeme konečně na párky.
Po večeři už se stahujeme do Tvrze a začínáme hrát stolní hry a magic.
Přijíždí Ludva. Teda vlastně už si nepamatuji, kdy přesně přijel. Dovezla ho Evka a taky pro něj v neděli přijela. Chvíli jsem si s ní popovídal. Krásně mluví slovensky a když ji pustíte ke slovu, tak už toho moc neřeknete. Udivilo mne, že se mnou mluvila výhradně slovensky, jen měsíce v roce řekla česky. A taky přivezla s Ludvou fajn brownie. Toncek s Ludvou řešili, jak se to vlastně řekne česky. Asi moučník, nebo buchta, ne?  
Olomoučáci ještě touží po airsoftu. Tak je vezmu na střelnici a zkusí si alespoň střelbu na cíl s posunem na další stanoviště.
Večer, před půlnocí odchází Talík spát do stanu. Překvapuje mne, že mu nevadí, když tam bude sám. Celkově na mne působil Talík na výpravě jako pohodář a bezproblémový člen. Uvidíme, jak dlouho mu to vydrží. Do stanu ho doprovodí a „uloží“ Sysel.
Ostatní jdou spát po půlnoci.

2.den – sobota 23. května 2020
…prší, prší, prší – tak by mohl vypadat sobotní zápis.
Ráno je budíček volný, stejně jako na minulých výpravách na Tvrz. Kdo přijde ze stanu, zůstane u stolu v kuchyni a obdrží teplé palačinky. Do smažení se zapojil i Talík. Zpočátku mu to moc nejde, ale na konci už hází palačinky z pánve nejvýše z nás. Občas sice některá přistane na plotně, ale to nevadí. Zůstávají jedlé. Pomáhá také Kassa, Maty a Kroky. Po úklidu a brífinku začíná ranní magic.
Máme s Kassou dohodnutou schůzku s ředitelkou lesní školky Lenkou. Ta se také za chvíli objevuje. Zůstáváme s ní v kuchyni sami a probíráme návrhy, které nám poslala těsně před výpravou. Nebudu to zde rozebírat, neb to nepatří do veřejného slyšení. Jen jsme se navzájem shodli, že se máme rádi. Akorát toho jejich čokla, jsem pomluvil a snad nějakou nápravu domluvil.  
Hrajeme stolní hry. Jaryn, protože prohrál, řekl, že nebude už niky hrát „Kdo páruje, vyhrává“. Prý je to blbost. Ale nakonec to hrál několikrát. Opět jsme se nasmáli. Zvláště když jednou spároval koně a rtěnku. Nebudu zde psát, kdo, co a s kým hrál. Ono to dnes téměř nebylo o ničem jiném. S Kassou jsme se shodli, že takové počasí pěkně dlouho nepamatujeme.
Na oběd jsou řízky s bramborem. K tomu okurek a mrkev, nakrájené na kolečka. Infin nás trochu udivil svým dotazem, zda má okurky ošoupat. To víš, že jo…
Po obědě do kuchyně nastupují dva hoši na mytí nádobí. Postupně se takto prostřídají snad všichni. Čeká se, až svoji práci dokončí, abychom mohli na malou zdravotní procházku. Venku chvíli neprší a hoši už začínají být trochu divní. Divné diskuse, polehávání na kavalci, Vítek pořád mobil v ruce..., prostě musíme ven.
Výpravu nazývám „Za mrtvou liškou“. Je těsně u Hamerek, což jsou necelé dva kilometry tam a dva zpět. Musím konstatovat, že spíše to mělo být za mrtvým mlokem. Celkem jsem jich cestou našli téměř deset. Některé čerstvě přejeté, ještě živé. Je mi jich líto. Ale těch živých, jsme viděli ještě více.
Při diskusi s Lenkou nám poradila, ať se podíváme do studánky s čelovkou, že jich tam je spousta. Tak to zkoušíme a opravdu, nejméně pět malých kousků tam bylo. Dvě žabky k tomu.
Na cestě je také neuvěřitelné množství hlemýžďů. Jednomu Sobík šlápl na domeček a zrušil hypotéku. Jen to křuplo. Myslím, že jich bylo na cestě podstatně víc než mloků, ale přejetého jsem neviděl ani jednoho.
Chvíli si prohlížíme mrtvou lišku, která už opravdu nevypadá jako liška a vracíme se zpět.
Ve Tvrzi opět hrajeme hry. Olomoučáci a od nás dospělí, odchází hrát airsoft „Střelba na krále“. Pravidla obdobné, převzaté z hodu na krále. Docela nás to bavilo.
Večeře – francouzská nebo čočková polévka. Každý si vybral, kterou chtěl. Večerka opět po půlnoci, jen Talík s doprovodem Sysla odchází dříve. Venku celý večer a noc prší.

3.den – neděle 24. května 2020
Ráno, sice nebyly v plánu, děláme zase palačinky. Menší dávku než včera, protože na snídani je granko a müsli. 
Co byste tak řekli, že jsme dělali celé ráno. Ano správně, magic, hry a před obědem také airsoft – hod na krále pro všechny.
S Kassou a Jarynem jsem zasadil jeřabinu do arboreta. Vyryl, teda vytrhnul jsem ji v Beskydech s Danou a převezl teď sem. Tak snad se ji bude dařit. Gingo, které jsem zde vysadil vloni, asi nepřežilo. Přitom před čtrnácti dny bylo ještě plné zelených pupenů. Moc mne to mrzí. První gingo taky nepřežilo. Toto bylo gingo třicetileté (bonsai). Jedno mám ještě doma, ale to už tu nepovezu.
Na oběd jsou fazole. Pak už musíme balit. Odjezd jsme naplánovali na 15 hodin.

Celkové, mé hodnocení. Bylo nás šestnáct a dalo se to i v tomto počasí přežít. Oproti předchozím výpravám, jsme kvůli corona omezení nikam z Tvrze nemohli. Ono by to ani v sobotu asi nešlo. Myslel jsem, že zvládneme více práce, více airsoftu, ale příroda potřebovala spíše onen déšť. Šestnáct lidí v jedné boudě na tři dny, zavánělo to ponorkou, ale nestalo se tak. Jsem také rád, že nikdo neutekl ze stanu do Tvrze. Myslím, že jsme se bavili dobře a mě se to líbilo.

Fotografie – asi bych měl u některých uvést „Ilustrační foto“. Nepochází z této výpravy, ale jsou všechny letošní, z Tvrze. Strávil jsem zde tento rok už mnoho dnů a do konce roku jich snad bude ještě víc. Cítím se zde se ženou a s jinými moc šťastně.