Začato 12. dubna 1964 – tak vypadá jeden z nápisů na titulní straně kroniky našeho oddílu Karvinská Trojka. Pro některé nynější členy to může být datum vpravdě hodně historické (z minulého století). Já jsem se v té době právě chystal narodit. Ještě než oddíl potvrdil svůj vznik, který je datován na 28. dubna 1964, začínám už týden psát svoji historii. Společnou cestu ale nacházíme až za dalších 12 let. Zde najdete první sešit kroniky z roku 1964. Je zde první výprava do Strže Strachu (takto byla pojmenována až při druhé výpravě 16 – 17.5.1964)<--break-->

Výprava do lomu u Mostů - neděle, 12. dubna 1964

Ráno, před sedmou hodinou jsme se sešli v hale nádraží. Byli jsme skoro všichni. Jarda Holeš, Radek Vincenec, Jarda Meloš, Josef Koběrský, Franta Mizera a dva noví Milan Borák a Láďa Barani. Někteří hoši s vedoucím si kupovali noviny a časopisy, aby se mohli cestou vlakem do Beskyd něčím bavit a cesta jim lépe utekla. Jarda Holeš a náš vedoucí si koupili „abc mladých techniků a přírodovědců“ a v něm četli. Asi po dvouhodinové jízdě jsme vystoupili v Mostech u Jablunkova. Ještě předtím, ve vlaku, nás vedoucí seznámil s celodenním programem.
Od nádraží jsme po silnici vyrazili směrem k Jablunkovskému průsmyku, za nímž již začíná Slovensko. Asi po půl hodině cesty jsme stanuli nad jedním s tunelů a z hlavní silnice odbočili do kopců.
Podle mapy a plánu cesty jsme měli dorazit ke zřícenině nějakého hradu, ale nemohli jsme ho v terénu nikde najít. Nakonec jsme se rozhodli, že necháme marného pátrání po zřícenině a utábořili jsme se v jednom starém, opuštěném lomu, nepříliš hluboko v lese.

S chutí jsme se pustili do svačiny. Po jídle jsme své věci schovali do husté smrčiny, aby nám je nikdo neobjevil a také, aby nám nepřekážely při hře, kterou jsme teď měli hrát. Odešli jsme od lomu hlouběji do lesa. Po pětiminutové chůzi jsme narazili na úsek velmi hustého lesa, který po celé jeho délce přetínala lesní cesta. Ta nám sloužila jako hranice. Hráli jsme hru na přenášení dopisu. Hra se nám celkem dařila a všichni jsme se vystřídali v přenášení. Škoda jen, že v hustých porostech byla ještě místy i 30ti centimetrová vrstva sněhu. Také někteří „bojovníci“ se nechovali „bojovně“. Při přípravě oběda nedošlo celkem k žádné zrušující příhodě až snad na to, že Radek Vincenc s Frantou Mizerou si udělali ohniště dosti nešikovně v břehu, (viz foto) a potom jim hlína a kamení málem spadla do šálku. Naštěstí ke katastrofě nedošlo, neboť vteřinu před tím, co se břeh zřítil, byl šálek odtažen.

Po obědě jsme se sesedli všichni do hloučku a vedoucí nám četl z časopisu „abc“ o pionýrských raketových posádkách a o činnosti v nich. Líbilo se nám to a dohodli jsme se, že na nejbližší příští schůzce napíšeme do redakce „abc“ přihlašovací dopis. Jelikož jsme turisté, tak právě do turistické stovky, kterou má řídit Jaroslav Foglar.

Ještě jsme si zahráli na schovávanou a když se začalo schylovat k bouřce, sbalili jsme si věci a odešli na nádraží. Lijáku jsme ale stejně neunikli.

 Kronika 1. sešit - 1964

V archívu je možné stáhnout většinu kronik ve formátu PDF. Pracuje se na úplné digitalizaci. Většinu kronik zpracoval Vili – Viliam Arendáš. Některé Grifin – Josef Červinka. Na dalších pracuji já (@ntek) a přislíbil spolupráci Větroň – Radek Tabara. Ve skříni s kronikami se nachází i necelá desítka družinových kronik, které určitě jednou budou také v digitální podobě.

                                                                                                                                                                 @ntek