Vyrazil jsem ještě za světla. Všude je bílo. Tachometr na kole ukazuje - 6°C. Mažu si to cestou za Jäklem a potom za panelárnou a přes „Stalingrad“ – rozuměj Karvinou 6 – Nové město. V kletru vezu dvacet výtisků „TTT“ a fotoaparát. Už svítí vánoční hvězdy na stožárech pouličního osvětlení na třídě „Osvobození“. Smráká se. Přejíždím křižovatku u PRIORU, obhlížím „KFC“, ještě jsem tam nikdy nebyl, ale pracuje tam „lišák“ Tříska, neviděl jsem ho skrz okenní tabule. Ale ládovala se tam nějaká rodinka, korpulentní maminka a korpulentní dětičky. Jezuskote!!

Šlapu do kopce na fryštátský rynek. Kdysi zde jezdila i tramvaj. Tma je už hmatatelnější. Mířím Pivovarskou ulicí ke kostelu „Povýšení svatého Kříže“. Nikde nikdo. Odkládám kolo do stojanů, snad mi ho v adventním čase nikdo nevezme. Sahám na železnou kliku kovaných dveří kostela, je otevřeno, všude tma. Vcházím do chrámové lodi. Na oltáři hoří svíce, vlevo od vchodu je „betlémské světlo“.