Nesvítí sluníčko, nesvítí do očí. Je sychravo, teplota padá k bodu nula. Nad hřbitovem v Mizerově se mi přihodila podivuhodná věc. Šlapu si to do pedálů, v takové té své bublině vnitřního vesmíru, modrý „rapid“ na křižující vozovce přede mnou náhle zastavuje a… sličná řidička s údivem hledí – ne na mě – ačkoliv to zprvu tak vypadalo, ale – otáčím se – a jdu málem k zemi. Téměř na pět metrů se ode mě pohybuje srneček a dvě srny. Hrabou kopýtky v listí, hledají žaludy, trsy trávy. Opatrně sundávám kletr, mám tam fotoaparát. Jakýsi vousatý chlapík, jdoucí za mnou zpomaluje a spiklenecky se ke mně přidává. Šeptá: „Mají hlad, proto jdou tak blízko k člověku!“
Co zbývá Trojkaři, než rozradostněně nenadálou příhodou dorazit na sraz oddílového podniku. (Akorát v „Hrušce“ na ulici Borovského neměly koblihy!) Scházíme se na konečně „devítky“. Talík s Bobešem zde provádí „alotria“ v režii Startéra. Ten ladí zvuk „motoru závodního stroje“ – strčil PET láhev pod zadní blatník kola. Stroj tak vyluzuje neskutečný sluchový zážitek.
Tak to se mi "povedlo", to tu asi ještě nebylo...
Následující článek obsahuje zápisy z tří dosavadních tělocvičen současného tábornické roku Olomoucké TROJKY. Konečně!
Na konci článku jsou aktuální průběžné tabulky(tzv. "dívčí" stav) Zavátých stop i Zimní sedmičky.
V těchto dnech stojí za to opět si připomenout...
MOnaTo tak vždycky bývá. (Překvapilo by mě, kdyby...
MOnaNěkteré návrhy byly dosti zvláštní!
Kassa105 let od schválení naší vlajky. Podívejte se jak...
MOna...
@ntek