Výprava plánovaná podle počasí, bude hezky jedeme. Proto sleduji předpověď a zprávy horské služby ze Slovenska. Hlavně mne zajímá, zda je ferrata otevřená a není tam ještě sezónní uzávěra, či nějaká těžba, oprava, myslivecký hon. Ferrata je otevřená, předpověď počasí vychází a tak na oddílovce dávám dohromady skupinu, která by chtěla. Místo předběžně domluveného Donuta nakonec jede Talík.
Z Karviné je odjezd naplánován na pátou ranní. Na parkovišti v Martinských holách jsme v sedm.
Cestou baštíme gumové bonbóny, jak je u mne v autě zvykem. Tentokrát jsme to trochu přehnali, cestou tam a zpět jsem zbaštili celkem jedenáct sáčků.
Hned v úvodu cesty u nás zastaví lesácké auto a šofér nás informuje, že ferrata je zatvorená, probíhá tam těžba dřeva. Je to prý na papíru dole na nástěnce. No to mě...  Jdeme dál a až pak se rozhodneme, co s tím. Při vstupu k Pivovarnickému potoku jsou nějaké informace a cedule. U nich, nad námi je slyšet motorová pila. Ani jedna cedule a popisy nehovoří o zákazu vstupu. Je jen napsáno, že probíhá těžba a mohou padat kameny. Vstup na vlastní nebezpečí. 
Pila dořezala, spadl strom a je ticho. Dávám pokyn k urychlenému přesunu přes tento úsek. Těžba a riziko je jen v tomto snad 100 metrovém úseku, pak už je vše bez problému.

Valíme si to takhle v příjemném pátečním odpoledni s Krokym a Matym na sraz, když mi pípne telefon a já s údivem sleduji whatsappovou zprávu od Ludvy: "Můj špion doufá, že s těma batohama nepůjdete daleko." jež je doplněna fotografií č. 1. To mne dost pobavilo...

Na srazu je i E.T., který má pohmožděná obě předloktí i Buben, jenž se vrátil o hodinu dřív ze školní akce. Kdyby ho však viděl Ludvův špion, jistě by doufal, že s těmi batohy nepůjdeme daleko. Buben má totiž nadupaný kletr a dokonce i malý batoh... Mě picne...!

Z prvního nástupiště se "naloďujeme" do RegioPantera. Zkoušíme pustit a posléze i pomoct dostat do soupravy staršího invalidu. Pomoc nakonec potřebuje pouze ve formě podržení holí...

Za hodinku vystupujeme v Šumperku. 71. jarní RODEO začíná!

Sraz je na nádraží v obvyklý čas 7:30. Dočkal jsem se celkem pěti členů, když nepočítám sebe. Pišta, Kubka, Mýval, Honzík a Talík jeli se mnou na Hrádek. Ve vlaku jsem chtěl hrát Matematico, ale nezbyla na nás dobrá místa, tak jsem od toho upustil.
Začátek cesty z nádraží k chatě Hrádek nemám rád. Je to rovná silnice, po které navíc často jezdí auta. Hned na začátku utrhnu list javoru mléče a klenu a taky lísky. Poté zjišťuji, jak jsou na tom ostatní. Lísku nepozná nikdo. Javory pozná každý, ale ne všichni znají klen a mléč, ale to je druhotné.