OLOMOUC – KRONIKA ODDÍLU * ZÁŘÍ 1982

Ve středu 26.5.1982 jsme se přestěhovali do Olomouce.

16.-30.7.82 Tábor loučení (14.)

Na táboře končím v Karviné s oddílem přesně dvoustým měsícem oddílové činnosti. Celkem osmnáct roků a tři měsíce.

Srpen 1982.

Prověřuji možnost založení TOMu u některé Tělovýchovné jednoty v Olomouc. Zrovna dostávám do rukou turistického zpravodaje, ze kterého se dovídám, kolik je v okrese Olomouc turistických odborů a které odbory mají TOMy. Krátce se rozhoduji mezi odborem turistiky MILO a ZOROU, protože tyto odbory TOMy nemají…

Grifin

Před oddílovkou brázdím na kole mezi baráky u lesoparku, zda nenajdu nějakou vhodnou konstrukci na shyby. Nic. Na vrchním oválu hřiště se na střeše budky vyhřívají Šnek a Rendy. V klubovně je kosa jak v tanku (na vojně jsem byl u tankistů - vím, o čem píši!), většina mančaftu je proto venku. Dohušťuji kolečko ferratu. Roman žadoní o pumpu, protože brácha má duše na bicyklu poloprázdné. Slíbím, že mu ji půjčím. Na poslední chvíli doráží Evans. Rendy se ho ptá, kde má kolo, když má na rukách cyklistické rukavice. Gong svolává hochy k nástupu. Vydry mají 100%. Rysům chybí Runy a Tomáš, Lišákům Páťa.

Po nástupu hovoříme o krojovanosti a výzbroji & výstroji na poslední výpravě. Hned potom kontrolujeme nalepené bodovací lístečky za poslední tři měsíce. Vyplácím známky za tenisáky a desítky za nesenou výzbroj. Lvíče opět doma zapomnělo gumčolano a kopačák. Evans vrací kyrlingy. Dalmi má na schůzce loap! Oznámím Antkovi!!

Ráno je pěkně slunečno, ale chladno. Nádražní hala se hemží čarodějnicemi – dnes je Filipo-Jakubská noc. Vydry mají 100%, Lišákům schází Páťa, Rysům rádce Peggy („má už stůl“ na oslavě narozenin tety!), a „pistolník“ Runy. Ten se včera zapřísahal, že kulometné bedny s ASF věcičkami doveze na nádraží jeho taťka. Jenomže ASF byl odvolán, tak to Runy asi taky zabalil. Dnes s námi jedou i Kamo a Mozol s dcerkou. A ještě pes Sir. Z přijíždějícího vlaku na nás mává Vitas.

Jen co panťák zaduněl na mostě přes Olši, dostávají hoši 26. úsek R.O. – kapitálky. Orel se ještě nestačil ani podepsat a Danny už odevzdává zprávu. Nevím, zda Vydrám a Lišákům někdo poradil, ale Rysové jsou úplně vedle. Koumes mi odevzdává jakousi sáhodlouhou slátaninu. Nejblíže k vyluštění je Dragon, ale nevěří, že by to bylo tak jednoduché, tak spekuluje dál. Nakonec jsem to musel tedy Rysům vysvětlit, že z každého slova se zapisuje pouze první písmeno – kapitálka. Za Loukami mám už všechny zprávy.

1. den Pátek 22.4.

Na Velký pátek před jedenáctou je na olomouckém nádraží pěkně narváno. Společná velikonočka Trojkařů, Poutníků a Šotků má podle Sopťových velkých očí asi 55 účastníků. Nakonec nás samozřejmě bylo o dost méně. Asi 50. Z Trojkařů jsou to Goblin, Nadík a Qéčko. Samotné přiblížení k místu konání – Posekanec u Toulovcových maštalí – se nemohlo obejít bez problémů. Hromadná jízdenka, například, je do třiceti lidí a paní za okýnkem nevěřícně blekotala cosi o třech tisících. Vlak měl 15 minut zpoždění a během cesty jen nabral další, tak nás nakonec vyklopil až v Chocni, místo původního přestupu v Třebové. Ke konci někteří dokonce i seděli. Místní lokálka přes Mýto do Litomyšle byla výrazně příjemnější, i když stále trochu těsná.

...tak jsme se vrátili z pracovní výpravy na Tvrzi.

Před klubovnou mne vítá několik hochů. Dalmi donáší dva míče z březnové tělocvičny. Rysové platí mýtné za leden! Mimo chorého Koumese jsme zde všichni. Rozdávám bodovací lístečky za březen. K údivu všech zvítězil Dragon. Já se nedivím. To je tak když nějaký výtečník odevzdá známky za tři měsíce!! Po nástupu na „magtabu“ (magnetická tabule) vysvětluji, kde se na nových stránkách oddílu nalézají informace o plánovaných podnicích. Na oznamovateli, v kalendáriu a dokonce i dole na hlavní stránce. Dragon mi sděluje, že už se přihlásil a Dalmi se ptá, zda půjdeme ven. No samozřejmě že půjdeme. Ze skladu vytahuji dvě pily – dřevěnou obloukovku a pilku na železo. Právě dorazivši Vitas se zajímá k jaké že to hře budeme potřebovat.

Začato 12. dubna 1964 – tak vypadá jeden z nápisů na titulní straně kroniky našeho oddílu Karvinská Trojka. Pro některé nynější členy to může být datum vpravdě hodně historické (z minulého století). Já jsem se v té době právě chystal narodit. Ještě než oddíl potvrdil svůj vznik, který je datován na 28. dubna 1964, začínám už týden psát svoji historii. Společnou cestu ale nacházíme až za dalších 12 let.

Ačkoli rosničky, a počasí na včerejší oddílovce tomu nasvědčovalo, předpovídaly slunečné počasí, ráno je obloha zatažena ocelově šedými mraky, které nevěstí nic dobrého. Přesto se nás na nádraží sešlo celkem osm Trojkařů, včetně jednoho veterána Dyma, někdejšího rádce družiny Vyder. Po zhruba hodinové jízdě zastavila naše Regionova na zastávce v Libině. Zatímco pár vystoupivších spolucestujících si vytáhlo límce a chvatně opustilo prostor zastávky, my

Setkáváme se v zaplněné nádražní hale. Tolik lidiček a dětiček. Kam všichni dnes jedou? Za to naše řady jsou krapet prořídlé. Nejméně je opět Rysů. Lišáci jsou bez Páti. Od Vyder chybí omluvený Sochor a Kubula. Ten nám vzkázal, že na Filipce už byl. Co by tam tedy ještě dělal? K desítce Trojkařů se přidává Norek s rodinou a vyrážíme na III. nástupiště. Cesta vlakem proběhla klidně, protože Mona nerozdal lístky s radistickou olympiádou.
Vlak nás vysypal do podmračného rána v Hrádku. Antek a Rendy se trhají pátrat po kešce a my zčerstva vyrážíme po asfaltu nahoru k „zámku“. U pamětní desky scházíme do spodního lomu, napájíme se a shazujeme ze sebe část výstroje. Doráží keškaři a Rendy přináší zpoza pomníku schránku. Tak se všichni díváme, co je tam za poklad. Rozdáváme známky k náletům. Nad stále ještě nedokončeným nóbl pensiónem zahýbáme do lesa a po staré cestě dorážíme k vrchnímu lomu.

Dnes klubovnu odemyká, posledních několik desítek metrů prchaje, Roman. Protože Peggy a Šnek jsou nepřítomni - Šnek se neomluvil, což je u rádce tak trochu zarážející. Padají na mne otázky zda půjdeme ven. No, nevím, nevím. Je nás dvanáct, po čtyřech v každé družině. Po nástupu rozdávám bodovací lístečky za poslední dva měsíce. Runy zde není, ale lepidlo vytahuje Rendy, tak si téměř všichni Trojkaři nalepili lístečky do pracáků.
Z oznamovatele čtu výsledky z vyvěšené tabulky oddílového žebříčku.