Praha/Liberec - Ve čtvrtek 8. května zemřel autor knih pro mládež, překladatel a výrazná postava skautského hnutí Miloš Zapletal. Bylo mu 95 let. Skaut s přezdívkou Zet skonal doma v Liberci. Skautský archiv Zapletala označil za zásadní postavu skautingu druhé poloviny 20. století.

Na dnešní den byly stanoveny dvě varianty dobrovolného podniku. Vyjížďka v případě příznivého počasí nebo práce na klubovně pokud nebude pěkně. A bylo to na pováženou - je pěkně, ale chladno. Nu což. Jak praví známé norské přísloví... ”Neexistuje špatné počasí, jen špatné oblečení”. Jedeme!

Chlapci, díky, že jste se mnou jeli! Přikládám pár snímků z cesty a odkaz na trasu putování, zaznamenanou stopařem (toho jsem spustil asi až po kilometru od startu...)

Výprava na Malý Rozsutec
…když je Velký ještě uzavřen.

Není nás mnoho, ani jsme nedokázali obsadit místa v autech. Celkem sedm účastníků. Se mnou jede teplákový Mýval, Talík a Lupínek. Infin veze bratry Kubku a Honzu.
Vyjíždíme v 5:00 od Lidlu. Trochu brzy, ale má to svůj důvod. Cesta bez komplikací, je svátek, kamionů minimum. Na parkovišti Biely potok jsme 6:40. Novinka – parkoviště je opatřeno vjezdovou a výjezdovou závorou.
Oblékáme si ještě bundy, teplota je blízko k nule. Od parkoviště přes Ostrvné a celé Nové Diery po Podžiar jdeme úplně sami. Na Podžiaru si dáváme první svačinu.
Nastupujeme na další kaskády a žebříky korytem Hlbokého potoka. Počet turistů začíná narůstat, ale nic dramatického. Prostor na focení je, občas někoho pustíme před nás.
Další přestávku si dáváme Pod Tanečnicou. Svačíme a odpočíváme zde, na tomto skalním útvaru pravidelně. Fotím první hořce.

Předně tímto děkuji Čedarovi a Gorkovi, že se ujali vedení výpravy. A Čedarovi děkuji ještě jednou, protože jsem po návratu z pracovní výpravy na Tvrz v e-mailové schránce nalezl zápis, fotky i vyúčtování výpravy.
Kassa

A nyní již Čedarův zápis:

Scházíme se v 8:50 na hlavním nádraží. Celkem je zde 11 činných trojkařů + já a Gorka. Po chvíli čekání na případné opozdilce se vydáváme na perón číslo pět a nastupujeme do rychlíku s označením R 845 Praděd.

K mému potěšení bude zápis z výpravy napsán Osim

Do vlaku nasedám sám, jedu totiž už z Dětmarovic a mám za úkol najít místo ve vlaku. "Hlavně ať sedíme nahoře" píše mi Infin, no to se lehce řekne, když ten vlak má jen jedno patro. Sedám si do vlaku a čekám až nastoupí zbytek oddílu. Infin a ostatní si nakonec sedli do jiného vagonu, protože do toho kde jsem byl já nastupovalo moc lidí. Projdu se tedy do druhého vagonu a sedám si k Infinovi. Po asi hodině cesty vystupujeme v Mostech a vyrážíme na Skalku.

Hoši s tímto názvem výpravy nesouhlasí, ale mě se líbí. Chápu je, proč ne tento název, ale duha je moc hezký přírodní úkaz, tak si jej s ničím jiným nespojujte.
Ještě v pátek před oddílovkou jsou na výpravu přihlášení pouze Kubka a Talík. Začínám mít deprési. Nakonec se přihlásí ještě Mýval, Lupen a Matěj. V pěti, se mnou šesti, je to už trochu lepší. Ale nazývat to oddílovou výpravou, je trochu moc odvážné.
Jedeme vlakem až v 9:00, protože k němu máme autobusový přípoj. Jenže hned na nádraží mne Talík upozorní, že maminka vzkazuje, že chata Filipka je zavřená. To byl náš původní plán. Takže je třeba provést nějakou improvizaci a já nerad improvizuji. Naštěstí jsem měl připravenou i tuto výpravu, tak jsem jen ověřil bus do Bukovce.
V Těšíně nečekaně přestupujeme. Zřejmě je na trase nějaká oprava elektrifikace, až do Návsí jedeme motorákem. Autobus do Bukovce nám jede hned, a tak cesta docela odsejpá. Hoši jsou ve vlaku i v autobuse nějak moc hodní. Trochu mne to irituje, raději mám větší šrumec. Talík v autobuse se mnou prohodil jen dvě slova. Ukazuji mu čapí hnízdo s dvěma čápy. Jeho reakce: Kaj? – jaj?, a to bylo všechno.

Oddílová činnost - březen 2025

Zase tristní účast – 9 členů. Proč? Proč musím být zase při odjezdu zklamaný? Ale nakonec to byla parádní výprava…!

V pátek odjíždíme relativně pozdě, tři minuty po půl šesté. A za půl hodinky již vystupujeme v Zábřehu ve stanici Zábřeh na Moravě. Klidně si zjistěte, proč tomu tak je...