Děkujeme

Stalo se to 28. července, před večeří...
Jezdím na toto tábořiště mnoho let, vlastně si ani nedokáži vzpomenout, kdy jsem zde byl poprvé. Viděl a zažil jsem na tomto místě spoustu krásných chvil. I těch padajících stromů v údolí bylo nepočítaně. Teď to ale bylo trochu jiné. Při vichřici, která přišla opravdu nečekaně, jsem běžel z lesa do tábořiště a vedle mne letěl obří smrk, směrem do lesa. Musím uznat, že to nebyl zrovna suprovní zážitek. Možná ve filmu ano, ale v reálu mi to jednou stačilo. Spolu se mnou si to prožili ještě Jaryn, Infin a Startér. Ostatní byli včas schováni ve Tvrzi.
Celé to trvalo jen pár minut. Chvíli jsme to vše rozdýchávali, Startér šel hledat na louku své boty, které v úprku z lesa ztratil. Poprosili jsme ho, ať se mrkne na naše auta, zda tam nespadla nějaká větev. Zakrátko přichází a sděluje nám, že máme na všech autech spadlý strom. Tak nějak jsme mu samozřejmě nevěřili. Chyba...!