Poznali už jste ten pocit, že dorazíte z právě odbytého podniku domů a stále vám nedochází, co jste vlastně prožili? (Čím delší „nedocházení“, tím silnější zážitek!). Ještě mám stále na levém zápěstí proužek – vstupenku, co mi zde nalepila jedna slečna v průchozím vstupním altánu. Na té vstupence je číslo 0313.
Na peróně v Bohumíně, už před naším odjezdem parním vlakem do Petrovic, jsme se srazili s Vitasem a malou Barčou, v ručičce mačkala model modré tramvaje „T3“.
„Jsi tady jen s osobním doprovodem nebo se jedná o oddílovou výpravu?“, udeřil na mě. Dušoval jsem se, že se jedná o normální výpravu. To, co vidí je opravdu můj osobní doprovod, protože chodí stále v mých patách a dává na mě pozor – a kde je oddíl? Tak to opravdu nevím. Snad je odradilo nevlídné počasí. Podnik byl včas odhalen, zde chyba nebude. Hoši jsou asi churaví nebo jeli s rodiči k babičce na narozeniny. Omluvil se pouze Sysel.
Dřívka jsem koupil za pár šupů, jen nevím jestli v...
@ntekPojednání o vydařené výpravě do Zábřeha je konečně...
KassaTy jo, langoš za 130,--. Mazec. Z popisu se mi...
KassaV těchto dnech stojí za to opět si připomenout...
MOnaTo tak vždycky bývá. (Překvapilo by mě, kdyby...
MOna