Langošová výprava na Filipku.

Původně to bylo chudé jídlo venkovanů, které se připravovalo z těsta určeného na chléb. Když se ráno pekl chléb v peci, z kousku kynutého těsta se udělal plochý bochánek, který se pekl na žhavém popelu nebo na stěně pece (maďarsky láng = plamen, odtud název lángos = „ohnivý, z plamene“).
Až později, ve 20. století, se langoš začal smažit v oleji, což ho přiblížilo dnešní podobě – měkký, nadýchaný, plackovitý pokrm s česnekem, sýrem nebo zakysanou smetanou.
Dnes se rozšířil po celé střední Evropě – kromě Maďarska ho najdeš i v Česku, na Slovensku, v Rakousku či Srbsku – často s místními obměnami.