Sněhová výprava na Skalku a Severku.
Z přihlášených na výpravu nedorazí pouze Goli. Ranní vstávání bolí. Filda a Matěj se pro nemoc omluvili.
V týdnu jsem nervózní, po napadnutém sněhu má přijít obleva a následně zase sněžení. Ve čtvrtek mi odpoledne ukazuje teploměr 13°C. Vysoké teploty jsou i na horách, sleduji webkamery na Severce a sníh jde rychle dolů. V pátek je zvrat počasí, mrzne a sněží. Vydatné sněžení má přijít teprve až v sobotu večer. Chvíli uvažuji, zda výpravu nezrušit, ale co, pojedeme, uvidíme.
Poprvé jedu novou vlakovou soupravou RegioPanter. Oddíl už s ní jednou jel na některou výpravu s Infinem. Obsadíme hned první místa skoro u strojvedoucího. A stále stejný nešvar, hoši si sednou a nehodlají se nijak odstrojit. Někteří si nechali i čepici, rukavice a na zádech batoh. Pokaždé mne to lehce, ani neudiví, ale spíše rozčílí.

Přijíždím k tělocvičně, a co nevidím – paní Geschwinderová je tu. Že by mi včera podala nepřesné informace? Ne, je to prozaičtější, její dcera zapomněla v tělocvičně mobil…

Hoši ze Slatinek hlásí zpoždění. Ještě než odstartuje program, Dan mi ukazuje ploštici a za chvíli bonbónek na chodbě. Asi má pocit, že to potřebuji vědět! Uklidíme později…

Již zavedeným úvodem jsou Zaváté stopy a Jirásko. Známky za Jirásko získali Kayak s Pavláskem v prvním kolem, Maty a Dan v druhém kole a překvapivě Paolo s Bubnem ve třetím kole.