Pátek, 24. října 2025

Nějak jsem si popletl dobu prázdnin. Vsugeroval jsem si, že je vysvědčení a hoši mají volno už v pátek. V říjnu je škola teprve dva měsíce, což mi v mé úvaze vůbec nevadilo. O volné středě jsem také nevěděl, když jsem výpravu plánoval. V kalendáriu byla výprava avizovaná už od září, nikdo si toho nevšimnul, nikdo neupozornil.
I tak se to začalo komplikovat. Infin mohl v pátek vyjet až v 19:30. Zkoušel jsem sehnat „náhradníky“ Šamota a Meďáka, zda by nejeli na jeden den a noc. Prvotní zájem vyšuměl do ztracena.
Protože je v pátek škola, sonduji, kdo by se mnou mohl ráno. První se přihlásil Lupen, po něm Osi a nakonec i Kubka s Honzou. Super, vyjíždíme v devět ráno.
Musíme se zastavit v Olomouci za Kassou pro baterku. Hlasujeme, zda si odskočíme na oběd do McDonaldu. Vlastně nebylo o čem hlasovat, všichni chtěli. V objednávání online na displeji jsem byl mezi hochy asi nejhorší. Morseovku sice neumí, ale tuto zkoušku by splnili levou zadní.
V Mohelnici kupujeme potraviny. Nějaký základ už vezu z domu, ale dost toho ještě chybí. Pak už můžeme konečně na Tvrz.

Už v září jsem chtěl jet na sever, někam do Jeseníků. A nyní jsem naplánoval výpravu na Paprsek. Již jednou jsme oddílovou výpravu na Paprsek podnikli. Zapátral jsem v archivu a zjistil, že to bylo již v roce 2008! A, ačkoliv bylo počasí ne zrovna ideální, bylo zcela jistě lepší, než tehdy! To jsme tehdy sestupovali v pláštěnkách…

Oddílová činnost - říjen 2025

Tak nějak nevím, jak začít… Začnu tedy tím, čím obvykle končím. Poděkováním ochotným řidičům Peťovi Bryxovi, Jirkovi Dolečkovi a Marťovi Zavadilovi, kteří pomohli s dopravou oddílu na Tvrz a zpět. Takže, děkuji!

V pátek v pět hodin, nakládáme nějaké věci z klubovny a dělíme se do aut. Chvíli zvažuji, že pojedu směrem na výpadovku na Brno a napojím se na nový úsek „dé třicetpětky“, ale aplikace Waze tvrdí, že se za Globusem nezdržíme. A měla pravdu…

Přechod Nízkých Tater – západní část

9. září 2025 – úterý
Ursus a Maroš jedou o den dříve. Zajistí ve středu zaparkování auta v cíli naší cesty a Ursus zprovozní chalupu a navaří večeři na středu.

10. září 2025 – středa
S Kassou vyjíždíme od nás z Petrovic v 9:00. Sraz s ostatními máme na nádraží v Ružomberku. Stíháme to v pohodě. Maroš je úplně unesen, neboť vlakem už řadu let nejel. Také jsme s Kassou uneseni, neboť vlak má zpoždění.
Přejíždíme k Ursusovi do Liptovské Lúžné. Má tam rodinnou chalupu. Takový skoro wellness. Latrína na dvorku, sprcha jen studená v kůlně. Alespoň uvnitř teplo. Maroš už naplánoval kompletní rekonstrukci.

Oddílová činnost - září 2025

Zápis z výpravy bude tentokrát napsán ze dvou různých pohledů – napíšou ho Osi a, i přes svou zlomeninu, Talík.

Když jsem sestavoval první kalendárium právě zahájeného tábornického roku, přemýšlel jsem, kam pojedeme na výpravu. Chtělo by to někam, kde jsme ještě nebyli! Pomyslně mne to táhlo někam na sever, do Jeseníků. Pár vytipovaných cílů jsem vyeliminoval, kvůli omezením na tratích, některé jsem si "schoval" a nakonec zvítězil směr téměř opačný s cílem u Kříže srdce.

Během Rallye Abidžan-Nice ztratil za hranicí oddělující Niger od Libye francouzský závodník
Thierry Sabine orientaci a zabloudil. Stalo se to 14. ledna 1977. Tři dny bojoval bez jídla a pití na pokraji smrti o život. Přežil a na Afriku nezanevřel – naopak. Zamiloval se do ní a rozhodl se, že do afrických pouští přivede další dobrodruhy. „Přivedu vás ke dveřím dobrodružství. Je na vás, abyste je otevřeli a vyzvali osud,“ vyhlásil Thierry Sabine. Tak se zrodil „Dakar“.
Dakar přitahuje dobrodruhy, statečné jedince, kteří jsou ochotní odolávat písečným bouřím, bloudit v nekonečných písečných pláních, kde široko daleko není ani živáčka. Nevadí jim pekelná výheň ve dne ani mráz v noci, kdy se třesou pod stanem a netuší, jaká další porce potíží a dobrodružství je čeká druhý den.

(Josef Kalina - Písek mezi zuby)

Oddílová činnost - červen 2025