Stojím odstrojený na chodbě kolébajícího se elefantu a zírám skrz zasklené dveře na míjející se zamrzlé hladiny rybníků. Hoši luští klínové písmo – 10. úsek radistické olympiády. A už se ke mně sápe Sněžka. Dnes zde nemá své hlavní pronásledovatelé Borutu a Dannyho. Je nás totiž pouze devět, což mě zaráží. Polovina oddílu zůstala doma. Jede s námi však Antek a Fili.

Vystupujeme v Bohumíně. V nádražní hale na nás očekává babička Globuse a ptá se Antka, v kolik se budeme vracet z bazénu. Určité to bude až po čtvrté odpoledne. Dříve naše putování po linii bohumínských bunkrů nezakončíme. Rozcházíme se do přednádražní večerky. Je výborně zásobena. Nakupujeme si cukrovinky a nějaký ten koblih, či banán na cestu. A jdeme do sedel. Valíme si to po zelené značce přes rondl k BILLE.