Tak to se mnou trhlo. Je několik minut před sedmou hodinou ranní, sluníčko vysoko, z pokosené louky se line vůně sekané trávy a já se psem kráčím mezi poli k remízku. Z hlavní tratě jsem zaslechl zahoukání parní lokomotivy. A znova táhlé houkání píšťaly. Vzápětí dunění železničního mostu a zesilující dusot parního stroje. Veselý vláček se blíží ke karvinskému nádraží. A já tam dnes nebudu, neuvidím „velkého bejčka“, protože si Trojkaři odhlasovali přesun dnešního podniku z odpoledne na dopoledne. Ach jo!
Před osmou hodinou jsme před restaurací „U Tesarčíka“ skoro všichni. Dorazil i Fili a vzápětí přijíždějí i Harry s Macem. Nakonec u nás zastavuje Antek a z kufru astry vytahujeme kulometné bedny plné zbraní, nábojů, brýlí a sumek. Vše pakujeme do loapů, loučíme se s zchromlým Antkem a vyrážíme po družinách po asfaltce k závoře před kasárenskou cestou.
V těchto dnech stojí za to opět si připomenout...
MOnaTo tak vždycky bývá. (Překvapilo by mě, kdyby...
MOnaNěkteré návrhy byly dosti zvláštní!
Kassa105 let od schválení naší vlajky. Podívejte se jak...
MOna...
@ntek