Mne nesmíš se ptát, jak bylo mi. Mysli si třeba, jak ten čas spěl, že jsem to všechno už zapomněl. To září, ten říjen. Že v sobě mám hrob a nad ním ani ta vrba už nešumí.
Mysli si všechno a nic. Já mlčím dál. Tu svou řeč najdu zas a to mi věř, až rozkvete železný keř. Jenom z úst nevypusť, že jsem se bál. Patroni čeští, stál jsem tam? Stál!    
                                                                                                       Fráňa Šrámek - Podzim 1938*

Původně jsem zápis z této výpravy chtěl pojat úplně jinak. Protože se jedná o Adventní výpravu – Advent – očekávání narození Ježíše Krista, mělo by se mluvit tedy o narození Ježíška, na jehož příchod se tak všichni hoši těší. Na maskáčové kalhoty, a na čelovku, a na zálesácký nůž, co jim Ježíšek nadělí. Ale okolnosti tomu chtěly jinak. Již drahnou řadu let pořádáme v mrazivých, někdy i bíle zasněžených dnech, výpravu na bunkry. Na linii těžkého opevnění začínající v Bohumíně.

Poslední bodovaný podnik v pomalu končícím kalendářním roce jsme si naplánovali jako oddílovku s vánočním přespáním v klubovně a zároveň s turnajem v ping-pongu v rámci prosincového DOD.

Kromě nemocných Skye a Jiříka jsme se sešli všichni, ovšem Twist a Bubla se značným zpožděním. Také jen zhruba polovina chlapců měla oblečenou oddílovou krojovou polokošili!

Zahajujeme desátým kolem radistické olympiády, ve kterém se luštily klíny. Se zprávou "Pak promluvil ještě Mirek" si chlapci ve stanoveném limitu poradili v pořadí Nadík, Xury, Mink, Gorka, Čedar, Sigi a Hepík.

Dnes měla proběhnout Adventní výprava, ale protože na příští víkend obsadí tělocvičnu ZŠ U Lesa Modří rackové, neboť první část jejich Vánoční nadílky se bude odehrávat zde, jsme nuceni přehodit pořadí podniků. Těšil jsem se, že dorazí i Antek, proto jsem se nikterak nezabýval převozem výzbroje a výstroje. Ale nestalo se tak. Jsme tedy opět bez míčů a dokonce i bez dresů. Naštěstí mám zde Sochora a Aidiho. Později přijeli Kulajdovci a Kulajda se nabízí, že pro dresy a míče zajede k nám. Paráda. Nezbývá než zahájit III. tělocvičnu Zimní 13.

V zavátých stopách jsou nejlepší Rysové – 29 stop. Vydry pouze devět. Mohu snad já za to, že jsou zde v počtu pouhých tří družiníků? Na rozcvičení chobotničky. Už se mi zajídají krkem, ale hoši si je žádají. Proč jim tedy nevyhovět? V rolích rybářů se otočili Aidi a Sochor. Ale, že by to byl nějaký zázrak, tak to ani omylem.

Výroční, 60. podzimní RODEO Olomoucké TROJKY, se nakonec odehrálo po třetinách, jelikož původní záměr uskutečnění společného RODEA obou oddílů na Tvrzi vzal za své. Ještě před vlastním zahájením, o kterém ze členů nikdo nevěděl, jsem určil seznam soutěží a také data jejich uskutečnění.

Na oddílovce v pátek 4. prosince RODEO slušně rozehrála družina Rysů. Hoši, vedeni podrádcem Gorkou, zvítězili ve všech naplánovaných soutěžích. Tři body si připsali v Pavoučích číslech, Zprávě z lístků, Osmisměrce, Mluvících čtverečcích i Goniu. Průběžný (tzv. dívčí) stav tedy byl 15:12.
Na sobotní tělocvičnu přišla jen a pouze jedna jediná Vydra - Twist. Nemocný Nadík za sebe poslal náhradu, bráchu Vojťase. Také rádce Rysů nebyl přítomen, byl na jakémsi dni otevřených dveří své školy. Dvěma Vydrám se i přes tento hendikep nebývale dařilo a ze šesti soutěží jich hoši opanovali hned pět - Kovbojské přetahy (jen velmi těsně), Kombinované uzlování (kdy se Vojťas v rychlosti naučil potřebné tři uzly), Hod na krále (zcela překvapivě), Hod na cíl a také Choboty.

S hrůzou jsem si uvědomil, že nevyšetříme žádný volný víkend, abychom mohli uskutečnit podzimní RODEO. Ano, to, které mělo proběhnout na TVRZI v polovině listopadu. Proč se tak nestalo, se můžete dočíst jinde. Ale co teď? Doplňky už napsány a vyvěšeny. Tak udělám překvapení. Zkrátka na oddílovce nepůjdeme do tělocvičny, ani boty si nebudeme zouvat a vydáme se hned za školu na hřiště.

Je pátek 4. prosince, počasí je chladné, ale neprší, dokonce i sluníčko po poledni vylezlo. Hoši jsou na chodbě mým oznámením zaskočeni, ale nic se neděje. Když jsem rozhazoval zaváté stopy, dala se se mnou do rozhovoru babička, co přivedla do oddílu svého vnuka. Na hřiště ji za mnou doprovodil Véna. Vracím se do klubovny. Hoši jsou už připraveni. Bereme lasa, šátky a plni bojové nálady valíme ven ke složenému altánu. Zahajujeme 94. oddílové RODEO – podzimní.