Scházíme se v uslimpané pohodě (myslím tím počasí), před hlavním vchodem do školy. Celou noc pršelo, po nebi se táhnou olověná mračna a teplota tak na rukavice, pokud tedy jedete na kole. Ale už je tu Antek, bereme brašny a sabatory, a také bednu od zeleniny, kde jsou srovnány kyrlingy, co jsme je nemohli rok nalézt. Přesunujme se ke vchodu do tělocvičny a pan školník nás zve dovnitř. Kdesi vpředu účinkuje už Aidi.
Je zde i Pitrís, který se na nás po několika letech přišel podívat. Na poslední chvíli dobíhají Kuba, Véna, Sysel a Fili. V tělocvičně Rackové rozsévají zaváté stopy. A už se nese chodbou signál a my si to valíme do tělocvičny. Shromážděné stopy hned řadíme do sérií. Takže při prvním dotazu Mony, kolik našly družiny dnes stop, což kdysi bývalo prvním závodem do OZANABU, nedokážou Vydry odpovědět, protože si už všechny stopy smíchali dohromady. Několik desítek minut provádíme skládání sérií. Antek vše zapisuje do tabulky.