Říkal Mona, ať napíšu zápis z výpravy, bo on by to moc rozmazával. A potom by to nikdo nečetl, bo by to bylo moc dlouhé. Tak to zkusím. A budu se snažit, aby to nebylo moc dlouhé. Tak! Za prvé: na Ivančenu se vůbec nešlo, bo bychom to nedali – to říkal Mona. A že ho bolí nohy a nemůže dýchat. A ještě ke všemu hodinky měl pouze Shrek a ten chodil furt vzadu, takže jsme nevěděli, kolik je hodin. Ale Shrek potom chodil aji vpředu. A to jsme už věděli kolik je hodin. Ale pěkně po pořádku.
Rychlíkem jedeme do Svinova a stihli jsme to tak tak! Bo ta paní u pokladny na nádraží se chtěla s Monou stále bavit a nakonec mu prodala jízdenky skoro o polovinu levněji, bo kdybychom jeli jindy, tak to už by nešlo. Nebo tak nějak to bylo. Jo, a taky jsme jeli od prvního toho, jak odjíždí vlak. Pěkně to jede, jsme v kupéčkách a někdo, už si nevzpomínám, se chce stále zamykat. Jenom Jack ne, bo stojí na chodbičce s Monou a dívají se do kraje. A potom ve Svinovš přesedáme do vlaku na Frýdlant.