„Běh, česnek, čisté svědomí, střídmost a víra ve vlastní zdraví…“, tak to píše Náčelník v „Karpatských hrách“! A tak nějak se i odvíjel scénář dnešní výpravy. Ti, co si ji „odešli“, dostali pořádně do těla. Sníh, mráz, vražedné převýšení, mlha, jinovatka, vítr – myriády sněhových jehliček tě bodají do tváře, ruce v rukavicích zebou.

Vyvrácené stromy, prasklé pně a záplava čerstvě zasněženého, odpočívajícího borůvčí – stezka se klikatí mezi nimi. A skály a skalky – mrazové sruby. A mrtvé kmeny stromů, co se na jaře už nikdy nezazelenají, se vynořují z mlžné mléčné clony. Šlapeš v čerstvém sněhu. Ticho. Nádherné nebeské ticho. Nikde ani človíčka. Jen ty a tví kamarádi. A jejich tlumený hovor v tom těžkém, mrazivém vzduchu, k tobě nedoléhá. Ještě nevíš, že ke šťastnému životu potřebuješ pouze pět věcí: běh, česnek, čisté svědomí, střídmost a víru ve vlastní zdraví…