V pátek po oddílovce, cestou domů, přemítám o výpravě. Na zemi leží nepěkná břečka z natálého sněhu a norové hlásí v Dětřichově na zítřejší devátou hodinu husté sněžení a mínus tři stupně Celsia. Vyjde jim to?
U nás v nížině to ani ráno nijak zvlášť valně nevypadá. Sic napadl jakýs poprašek, ale... V nádražní hale se sešlo třináct Trojkařů, ovšem boby s sebou mají jen Maty s Krokym a poté již jen Mink. Několik dalších hochů má lopaty (dokonce zapnuté v batohu, takže nejsou vidět) a zbytek se diví, že nevěděli nic o tom, že by se boby brát měly. Ale, ale, chlapci, vždyť to bylo uvedeno v kalendáriu. A co je psané, to je dané. Kruciš, to jsem sem raději neměl psát, neboť jsem si tím pěkně naběhl. Ale o tom až později...
„Běh, česnek, čisté svědomí, střídmost a víra ve vlastní zdraví…“, tak to píše Náčelník v „Karpatských hrách“! A tak nějak se i odvíjel scénář dnešní výpravy. Ti, co si ji „odešli“, dostali pořádně do těla. Sníh, mráz, vražedné převýšení, mlha, jinovatka, vítr – myriády sněhových jehliček tě bodají do tváře, ruce v rukavicích zebou.
Vyvrácené stromy, prasklé pně a záplava čerstvě zasněženého, odpočívajícího borůvčí – stezka se klikatí mezi nimi. A skály a skalky – mrazové sruby. A mrtvé kmeny stromů, co se na jaře už nikdy nezazelenají, se vynořují z mlžné mléčné clony. Šlapeš v čerstvém sněhu. Ticho. Nádherné nebeské ticho. Nikde ani človíčka. Jen ty a tví kamarádi. A jejich tlumený hovor v tom těžkém, mrazivém vzduchu, k tobě nedoléhá. Ještě nevíš, že ke šťastnému životu potřebuješ pouze pět věcí: běh, česnek, čisté svědomí, střídmost a víru ve vlastní zdraví…
Ráno je děsná zima, zamračeno, sluníčka nevidět. U školy nejsme sami. Houfy lidí chodí do volební místnosti vybírat nového pana prezidenta. Páťa, Koumes a Dalmi přebírají od Antka zaváté stopy a klidí se do tělocvičny. Vítek nemá cvičky, a teď tady stepuje ve fuskách. A už zní signál, už pádí družiny do tělocvičny, už pátrají po stopách výpravy sira Johna Franklina. Aby mohly řadit série, aby mohly zanášet nádobí, uhlí, kříže a kompasy, a čert ví, co ještě, do tabulky „zavátých stop“. Rysové nachází 40, Lišáci o jednu více a Vydry vítězí s počtem 46 kartiček. Teď ještě odevzdat ty správné série, teď ještě získat co nejvíce bodů a opanovat jednotlivá znamení.
Na rozcvičení hrajeme „černého kokše“ a „jirásko“. Antek zjišťuje, že doma zapomněl známky, které si včera bral z klubovny. Naštěstí mám něco v batohu z minulé tělocvičny, tak první obdarování jsou počastování známkou. Ostatním budeme muset přidat k přezdívce čárku.
V těchto dnech stojí za to opět si připomenout...
MOnaTo tak vždycky bývá. (Překvapilo by mě, kdyby...
MOnaNěkteré návrhy byly dosti zvláštní!
Kassa105 let od schválení naší vlajky. Podívejte se jak...
MOna...
@ntek